Leu Beránkovi vděčí za hodně ajťáci i milovníci klasické hudby První houslista čeká na pokyn dirigenta, ale muž v čele Bostonského symfonického orchestru s hůlkou v ruce působí trochu neohrabaně. Až dozní poslední tón amerického vlasteneckého marše The Stars and Stripes Forever, všichni se rozesmějí.
Psal se rok 1994 a dirigentem se na chvíli stal Leo L. Beranek (15. září 1914 - 10. října 2016). Chtěl si ověřit, jestli akustika Bostonské symfonické síně funguje dobře za pultíkem. Tento koncertní sál stejně jako mnoho dalších nese Berankův podpis. Potomek českých farmářů navíc pomohl i rozjezdu internetu. Zemřel 10. října 2016 ve 102 letech.
Klavír, horna, trombon, bicí
„Prvnírodinné rádio koupil táta v roce 1923. Propadl jsem tomu - nejdříve jsem začal natahovat anténu mezi domem a opuštěným stromem a každý večer věnoval hledání vzdálených stanic,“ vzpomínal Beranek na dobu, kdy jako sedmiletý kluk poprvé odhalil kouzlo zvuku.
Leo se narodil 15. září 1914 v části americké Iowy osídlené především německými a českými přistěhovalci. I když by u elektronkového rádia nejraději proseděl celé dny a vylepšoval, rodinu živilo farmaření.
„Bylo mi jedenáct, když mi zemřela maminka. O rok později otec farmu prodal a přestěhovali jsme se k jeho rodičům.
Pak se znovu oženil a odešli jsme do Mount Vernonu,“ popisoval Beranek.
Jeho otec se spojil se svým bratrancem a otevřeli si železářství. V něm kromě vidlí a šroubováků prodávali a opravovali rozhlasové přijímače. Jako brigádníka na servis přístrojů najali studenta vysoké školy Cornell College a díky němu se Leo naučil další věci. Aby jeho rodina z neustálého dunění nezešílela, poprvé si vyzkoušel, jak se pracuje s akustikou a odhlučněním místností. Tehdy mu ještě stačila obyčejná pryžová podložka.
Odhlučnění bombardérů
Leo L. Beranek vystudoval Cornell College a Harvard, do akustiky se „potápěl“ stále víc. Když pak během druhé světové války na Harvardu vzniklo speciální výzkumné oddělení, šestadvacetiletý Beranek se stal jeho šéfem.
Prvním úkolem týmu bylo omezit hluk v kokpitech bombardérů B-17. Zvláště při dlouhých operacích spojenečtí letci kvůli řevu motorů téměř šíleli. Výsledky práce Berankovy skupiny ovšem armáda zavedla až do nových bombardérů, protože do kabin B-17 posetých okny a rádiovou technikou se žádné odhlučňovací materiály nevešly.
Beranek ajeho lidé se podíleli i na „vyčištění“ rádiové komunikace mezi pozemními jednotkami a piloty, námořnictvu zase pomáhali s výzkumem, jak zavčasu zachytit nízko letící japonské kamikaze, aby se proti nim americké lodě dokázaly bránit.
I přes řadu zlepšováků a vynálezů zůstává Beranek především autorem zvukového řešení velkých koncertních a zasedacích síní. Od 50. let se svou firmou BBN (Bolt, Beranek, Newman) projektoval po celém světě. Mimo jiné vytvořili řešení pro hlavní sál OSN či pro filharmonickou síň v newyorském Lincolnově centru.
A díky Berankovu velkému zájmu o techniku a počítače došlo k rozvoji internetu. Právě jeho firmu si americká vládní agentura ARPA (Advanced Research Projects Agency) na konci 60. let najala, aby postavila mezipočítačovou síť Arpanet, předchůdce internetu. •
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
