Nejistota existovala vždy, finanční inženýři ji jen vynechali, konstatuje George Soros
Šéf americké centrální banky Ben Bernanke se učí rychle. Ze všech zemí profitovala nejvíce z kolapsu globálního finančního systému Čína a dvě stě let trvající „osvícenský omyl“ jsme v současné době nahradili „omylem postmoderním“. I to řekl americký miliardář maďarského původu George Soros v obsáhlém rozhovoru, který na konci června poskytl Alanu Murrayovi z deníku Wall Street Journal. Aktivity Baracka Obamy a jeho kabinetu téměř 79letý investor pochválil – se dvěma klíčovými výjimkami. Zásadní změna byla dle něho už to, že se Obama do Bílého domu vůbec dostal. „Pozici USA ve světě to ohromně vylepšilo. Daří se mu v zahraniční politice, v rozpočtové oblasti, ve vzdělávání a ve zdravotní péči, i pokud jde o globální oteplování.“ Dle Sorose však pokulhává v reorganizaci bank, která nebyla dokončena, a přestavbě hypotečního trhu. Ta prý dosud ani nezačala.
Trh nad úřady
Miliardář maďarského původu se neopomněl zmínit ani o roli regulačních orgánů. Ty se dle něho budou vždy mýlit a zásahy by měly omezit na nejnutnější případy. Zároveň jsou však třeba, aby trh udržely v určitých mezích. „Nemůžete zamezit vytváření bublin. Ty prostě existují. Musíte však zabránit tomu, aby příliš vyrostly a samy se zevnitř posilovaly.“ Za příklad, jak by měla „pokrizová“ regulace vypadat, se vrátil do svého mládí. Tehdy měla centrální banka ve zvyku posílat bankovním domům dopisy, v nichž je například upozorňovala, aby neposilovaly své nemovitostní portfolio kvůli přehřátí trhu. „Dnes je to považované za naprostou svatokrádež. Přesně tohle však potřebujeme,“ vysvětlil. A dodal, že podobné metody nyní používají třeba v Číně. Nepřipadá vám ironické, že jste nyní v čele těch, kdo se zasazuje o silnější vliv americké vlády na ekonomické dění? Zejména pokud jste, jak novinář Alan Murray otázku doplnil, investoval značnou část svého života i jmění do snahy „vyloučit“ z vlivu na ekonomiky vlády ve východní Evropě. „Často jsem se přistihl, že obhajuji oba postoje. S regulací to můžete přehnat a je jisté, že centrální plánování fungovat nemůže. Trh je v alokaci zdrojů mnohem lepší než úřady,“ odpověděl Soros. Negativním vedlejším jevem regulace je dle něho politický vliv. Mezi regulátory a politickým děním by proto měla existovat určitá vzdálenost.
Iracionální marnotratnost
Soros se krátce zastavil i u označení „iracionální marnotratnost“ (irrational exuberance), jímž bývalý šéf Fedu Alan Greenspan počastoval před třinácti lety tržní bubliny. Výrok si získal značnou slávu, dle úspěšného finančníka je však zcela mylný. Na rozdíl od Greenspana se domnívá, že bubliny nemají nesmyslný základ. Jejich jádro je naopak zcela racionální. „Nemůžete čekat, že účastníci trhu bublině odolají. Naopak můžete předpokládat, že se k ní připojí. A jakmile to udělají všichni, bublina skončí.“ Proto je dle něho třeba vnější síla ve formě regulátora, který zamezí, aby se bublina příliš nafoukla. Absolvent London School of Economics nedávno prohlásil, že to nejhorší z globální krize je za námi. To však neznamená, že nás čeká slunná budoucnost. Uplynulých 25 let si totiž musíme odpracovat. Jak dlouho to potrvá? „Dle mé teorie se budoucnost nedá předvídat. Tudíž to dělat nebudu,“ odvětil Soros viditelně překvapenému protějšku. Jako investor však budoucnost předvídat musíte, zněla námitka. „Vždy existuje nejistota. To je přesně prvek, jejž vynechali finanční inženýři, kteří natolik dobře rozuměli rizikům,“ reagoval Soros mírně ironicky. Vhodnou investiční strategii by si však nyní nechal pro sebe. Loni z ústraní, kam se uchýlil v roce 2007, vystoupil, aby zabezpečil svůj kapitál. To se mu povedlo, a navíc získal „slušný zisk“. Tímto způsobem komentoval více než miliardu dolarů, které ho loni dosadily na čtvrté místo žebříčku úspěšných hedgeových manažerů. „Od začátku letošního roku však trhy pozoruji zpovzdálí a každodenního dění se neúčastním, “ dodal.
