Živnostenská banka chce do pěti let patřit mezi pět největších bank, říká její šéf
Jiří Kunert (51)
V roce 1976 absolvoval VŠE v Praze, obor finance a úvěr. Po studiu začal pracovat v ČSOB v oddělení foreing exchange a treasury. V roce 1982 nastoupil do pobočky Živnostenské banky v Londýně a stal se tam náměstkem. V letech 1986 až 1988 působil na ministerstvu financí jako bankovní poradce ministra, poté se vrátil do Živnostenské banky. Po její privatizaci vykonával funkce předsedy představenstva a generálního ředitele. V roce 2001 přešel k italské bankovní skupině UniCredito a dva roky vedl její slovenskou UniBanku. Po vstupu UniCredita do Živnostenské banky v loňském roce se vrátil do jejího čela.
Pět let byl prezidentem Bankovní asociace.
Rád hraje tenis, má rád italská jídla. Je ženatý, z prvního manželství má dvě dcery.
EURO: Živnostenská banka na jaře ohlásila, že je otázkou pár týdnů, než podepíše alianci s některou z pojišťoven. Dodnes se tak nestalo. Proč? KUNERT: Samozřejmě někdy nejde vše úplně hladce. Máme rozjednané nějaké možnosti, ale konečné rozhodnutí nepadlo. Nepadlo proto, že jsme byli dohodnuti s UniCreditem, že na podzim upřesníme a aktualizujeme strategii Živnostenské banky. Je to spojeno s tím, že v létě nastoupil na pozici náměstka zodpovědného za New Europe Andrea Moneta, který nahradil Paola Fiorentina. S novým náměstkem nyní diskutujeme také o strategické spolupráci s některou pojišťovnou. UniCredito ji má s pojišťovnou Aviva, ta ale nemá na českém trhu takovou pozici. Musíme hledat jiného partnera, a proto je to trochu složitější.
EURO: Strategie Živnostenské banky byla formulována loni na jaře. V čem se její nová podoba od té loňské liší? KUNERT: Máme tříletý plán stanovující naše cíle a strategii. Každoročně se při plánování některé části upřesňují, tak je to všude. Držíme se stále stejné strategie v tom smyslu, že jsme distributorem finančních služeb, univerzální multikanálovou bankou s orientací na vybrané segmenty. Nezabíráme na rozdíl od České spořitelny, Komerční banky nebo ČSOB celou šíři trhu, protože nejsme tak velcí. Nyní jsou naší prioritou například hypotéky.
EURO: Ve kterých segmentech kromě hypoték vidíte největší perspektivu pro růst vašeho byznysu? KUNERT: Jsme menší bankou, ale přesto chceme hrát určitou roli při financování korporací. Hodláme jít do syndikací a začít spolupracovat s podniky, u nichž máme šanci získat i byznys v jiných oblastech, například treasury. V retailu zůstáváme orientováni na trh od středu nahoru. Zároveň k tomu ale přidáváme takzvaný family banking, tedy retailové bankovnictví zaměřené na nižší segment. A samozřejmě privátní bankovnictví. Z produktů jsou naší prioritou vedle hypoték fondy a investiční produkty, které se snažíme co nejvíce prodávat spolu s naší sesterskou společností Pioneer Investments. Chceme se dostat do povědomí klientů jako reálná alternativa s hypotékami, časem by mohly přibýt i spotřebitelské úvěry, byť možná specializované na některý segment, například na automobily, a kreditní karty. Za cílový podíl na trhu, který chceme ve jmenovaných segmentech dosáhnout, považujeme pět procent
EURO: Před rokem a čtvrt jste při vašem návratu do banky deklaroval zájem růst akvizicemi. K žádným ale doposud nedošlo. KUNERT: Díváme se stále na všechny možnosti akvizic od bankovního sektoru až po jednotlivé finanční služby jako je leasing. Posuzovali jsme i možnosti v penzijním připojištění, kartovém byznysu, finančním poradenství. Záměr koupit nezávislou distribuční síť jsme v současnosti opustili.
EURO: Jaké jsou šance koupit některého z operátorů finančních služeb, například splátkovou společnost nebo penzijní fond? KUNERT: Spotřebitelské úvěry chceme dělat přímo z banky. V oblasti penzijních fondů je trh je stabilizovaný a rozdělený. Předpokládám ale, že se bude transformovat celý systém důchodového pojištění a vzniknou fondy na povinné individuální spoření, podobně jako na Slovensku. Tím se otevřou nové příležitosti a šance se do tohoto byznysu ještě dostat. Například na Slovensku se naše sesterská UniBanka v současnosti spojuje s pojišťovnou Egon právě v této produktové linii.
EURO: A akvizice v dalších oblastech? Například asset managementu a stavebních spořitelen? KUNERT: Asset management jsme odprodali Pioneeru, před několika dny jsem se na jeho výsledky díval a musím říci, že jsme spokojeni. Společnost roste organicky. O akvizicích neuvažujeme. Stavební spoření považuji za nesourodý prvek v našem bankovním systému. Je to přímá konkurence bankovnictví podporovaná státem. V současné době o vstupu do žádné ze stavebních spořitelen nepřemýšlíme.
EURO: V rozhovorech poskytnutých na jaře letošního roku jste deklaroval cíl vyrůst do pěti let na úroveň HVB Bank, tuzemské bankovní čtyřky. Tento finanční dům je ale třikrát větší než Živnostenská banka. Jak se vám to může povést? KUNERT: Plán je postaven na organickém růstu a akvizicích. Pokud by se nám podařilo pár akvizic na finančním trhu, mohli bychom poposkočit. Bez akvizic takový plán nelze uskutečnit. Musíme si dávat odvážné, ale uskutečnitelné cíle. Říkat, že chceme dorůst na velikost Komerční banky nebo České spořitelny, by byl nesmysl.
EURO: Čas z vašeho tříletého byznysplánu rychle odkrajuje… KUNERT: Pokud ho chceme naplnit, musíme do roka začít akvírovat. Jsou ale i další možnosti, jak zvýšit potenciál banky a snížit náklady. Například se může Živnostenská banka spojit s některou z bank ze skupiny UniCredito.
EURO: Probíhají jednání UniCredita o převzetí s některou z velkých německých či rakouských bank? KUNERT: UniCredito se svým zájmem nakupovat netají, neustále deklaruje, že chce být nejsilnějším subjektem ve střední a východní Evropě. Dnes je kapitalizace UniCredita velmi dobrá a firma je připravená na nějakou přeshraniční akvizici. Zájmem UniCredita je spojit se s někým, kdo je ve střední a východní Evropě silný, a vytvořit si ještě silnější pozici. To by zřejmě změnilo pozici také na tuzemském trhu. (V nedávném rozhovoru v Hospodářských novinách šéf Erste Bank Andreas Treichl jmenoval UniCredito jako jeden ze subjektů, který si dokáže v budoucnu představit v roli zájemce o Erste Group, do které patří i Česká spořitelna - pozn. red.)
EURO: Vyrůst ovšem chtějí všichni, dokonce většinou na stejných segmentech jako Živnostenská banka. V čem jste jiní, proč by se to mělo zrovna vám podařit? KUNERT: Základem našich plánů je kvalita servisu. Mezi bankami se bude rozhodovat na základě toho, kdo bude mít dobré lidi, servis, schopnost akvizice zákazníků. Máme hodně klientů, kteří u nás mají dlouhá léta spořicí vklady. Musíme je přesvědčit, aby k nám převedli i běžný účet, a přestup jim usnadnit. Loajalita bankovních klintů je v Česku bohužel hodně vysoká.
EURO: Mnohé studie uvádějí, že český bankovní trh má oligopolní strukturu, vytvářející nadzisk v řádu miliard korun. Souhlasíte s tímto tvrzením konzultantů? KUNERT: Pokud tři banky ovládají přes šedesát procent trhu, tak to není zrovna zdravá struktura bankovního sektoru. Tyto tři banky snadno diktují, jak co bude a proč. Zvláště na tak malém trhu, jako je český.
EURO: Je vysoká průměrná úroková marže na tuzemském trhu spíše dokladem malé konkurence, nebo vysoké rizikovosti a krátké historie zdejších klientů? KUNERT: Rozdělil bych to na dvě části. U podnikové sféry - velkých i středních podniků - jsou zdejší úroky stejně vysoké nebo i nižší než v zahraničí. Setkávám se se zahraničními podniky, které říkají, že by se nejraději financovaly jenom v Česku. Každá země má jiný přístup. Třeba v Německu banky poskytují investiční úvěry s nižší marží, na druhé straně jsou dražší krátkodobé úvěry. Ve Velké Británii je tomu naopak. Dnes již banky říkají: ano, my vám dáme menší marži, když budeme mít od vás jiný obchod. U malých podniků jsou marže vyšší, vyplývá to z podkapitalizace těchto subjektů. Banky často dávají nejen provozní úvěr, ale i investiční kapitál, aby podniky mohly existovat. Za to ale žádají logicky vyšší rizikovou marži. U retailu byly marže hodně vysoko, ale rychle padají. Až nastane obvyklý boj před Vánoci, bude marže určitě zase o něco níže než před rokem. Myslím, že spotřebitelské úvěry se budou nabízet stále častěji za úrok začínající číslem osm. Na druhou stranu se množí nesplácení spotřebitelských úvěrů, takže riziková marže u nich roste. Na ceně úvěrů se projevuje dvěma až třemi procenty.
EURO: Vidíte prostor pro zdravý růst zadlužování domácností? KUNERT: Ve srovnání se zeměmi na západ od nás je ten prostor obrovský. Naše situace je ale jiná v růstu bohatství domácností. Domnívám se, že zadlužení je v porovnání k příjmům lidí již dnes poměrně vysoké.
EURO: Šéfem bankovní asociace je Pavel Kavánek, šéf největší tuzemské banky - ČSOB. Jak asociace funguje. Cítíte v ní plnou oporu, nebo rozložení sil odráží situaci v bankovním sektoru? KUNERT: Bankovní asociace funguje. Myslím, že v ní nejsou tři velké banky zvýhodňované. Mám ale někdy pocit, že tři největší banky spolu komunikují úžeji než přes bankovní asociaci. Domnívám se, že to není zdravý jev, nechávám to ale ve sféře spekulace.
EURO: Máte signály o nadstandardní komunikaci velké trojky? KUNERT: Určitě se scházejí na schůzkách jejich nejvyšší představitelé.
EURO: Evropské bankovnictví je v tradičních zemích Evropské unie stále silně národní. Kdy dojde k přeshraničním akvizicím a konsolidaci evropského bankovnictví? KUNERT: Konsolidace určitě přijde. Jednotlivé země si ale své bankovní trhy chrání, Itálie je toho mimochodem typickým příkladem. Účast zahraničních subjektů v sektoru je tam silně limitovaná. Podobně je na tom i Německo nebo Francie. Myslím, že se to ale změní. Banky budou stále hledat způsoby, jak snižovat náklady a jakým způsobem se propojit. Navíc jsou tu velké americké banky, které mají zájem proniknout do Evropy. Soudím, že konsolidace nastane během příštích třech až pěti let. V zemích, jejichž bankovnictví je na tom dnes hůře, například v Německu, bude konsolidace rychlejší.
EURO: Bude se UniCredito vedle Itálie a „nové Evropy“ soustřeďovat i na nějaký další region? KUNERT: UniCredito má zastoupení ve všech hlavních světových centrech, reprezentaci má i v mnoha dalších zemích. Hlavní zájmovou oblastí skupiny je však střední a východní Evropa.
EURO: Jste jedním z představitelů Dřevíčské výzvy. Většina nutných reforem, které jste před šesti lety popsali, se dosud neuskutečnila. Vkládáte nějaké naděje do současné vlády? KUNERT: Některé body výzvy se přeci jen naplnily. Zajímavé ale je, že dnes všichni, kteří výzvu tehdy kritizovali, uznávají, že v ní popsané věci jsou problémem. My jsme tenkrát nechtěli nic jiného než vyvolat diskusi. Dnes jsou na stole stejné problémy: reforma zdravotnictví, sociálního systému, soudnictví, bankrotový zákon. Každá moderní ekonomika musí tyto problémy řešit. Zdánlivě to vypadá, že reforma zdravotnictví nebo školství se výkonu ekonomiky netýká. Já si ale myslím, že to má velký vliv. Nevím, bude-li se těmito problémy zabývat současná vláda. Mám o tom pochybnosti, protože zbývají jen dva roky do voleb a tato vláda má jediný cíl, aby volby zvládla. A když chcete zvládnout volby, musíte se akcionářům - v tomto případě voličům - zalíbit. Nemyslím, že dojde k nějakým převratným změnám, a obávám se, že hodně půjde právě jen o ten úspěch ve volbách. Na jedné straně to chápu, jako ekonomovi se mi to ale nelíbí.
EURO: Ekonomický vicepremiér Martin Jahn ale deklaroval zájem soustředit se na několik klíčových oblastí, které jsou v souladu s tím, co jste napsali v Dřevíči. Vy v jeho úspěch nevěříte? KUNERT: Myslím, že jeho jmenování bylo od premiéra chytrým tahem. Martin Jahn je velmi schopný člověk. Někdy si ale myslím, že je ho tam škoda, protože se stane ekonomickým mluvčím vlády. Nemá žádný aparát, ani nevychází ze stranické struktury. Kdyby se mu podařila alespoň část věcí, které nastínil zlepšit, budiž pochválen. Ale pochybuji o tom. Tady je tolik lobbistů, kterým se vždy dařilo ovlivňovat věci ve svůj prospěch, že je každá práce velmi těžká.
EURO: Co soudíte o tempu zadlužování státu? KUNERT: Pro mne je vždy na prvním místě infrastruktura a vzdělání, to jsou jediné důvody ospravedlňující zadlužování. Myslím, že většina pobídek státu by se měla řešit přes daně a daňovou základnu. Vymýšlení nových výdajových programů, jako jsou novomanželské půjčky, považuji za špatné.
EURO: Jste znám jako člověk, který s nesouhlasí s názory prezidenta Václava Klause. Jak vás oslovují jména, která se objevují jako možní kandidáti do bankovní rady České národní banky? KUNERT: Není to pravda, s většinou politických názorů prezidenta souhlasím. Máme spolu jediný, malinkatý spor - otázku transformace bankovního systému, to je vše. Už je to za námi, protože v této otázce již není co řešit, transformace je hotová. Možná se lišíme i v pohledu na události roku 1997 (měnová krize - pozn. red.). To jsou ale normální ekonomické spory. V souvislosti s bankovní radou pozitivně vnímám, že chce, aby do orgánu nastoupilo více lidí z praxe. Myslím, že jako v každém orgánu je i v tomto případě nějaká obměna nutná a zachování nějaké kontinuity také.
EURO: Nakolik spolu s růstem zadlužení státu roste měnové riziko? KUNERT: Měnové riziko tu určitě je. Řekl bych však, že česká koruna bude spíše posilovat. Jednak vzhledem k přípravě na připojení k euru, za druhé proto, že ekonomika přes všechnu kritiku šlape. Pokud by však nastal nějaký ekonomický propad, dopadlo by to i na měnu.
EURO: Kdy bychom měli do eurozóny vstoupit? KUNERT: Samozřejmě že je výhodné vstoupit co nejpozději. Na druhou stranu nesmíme promeškat dobu, kdy vstoupí ostatní. Pokud bychom zůstali jako jediní mimo eurozónu, může nám to způsobit obrovské problémy. Koruna by se stala prakticky jediným spekulativním měnovým nástrojem, a na to by tato země neměla. Například Slovensko otevřeně říká, že důvodem, proč chce vstoupit co nejdříve, je fakt, že nemůže měnu bránit před spekulanty.
