Jednu z největších akvizic poslední doby, pondělní nákup LinkedInu Microsoftem za 26,2 miliardy dolarů, předcházel podezřelý obchod s cennými papíry ovládnuté společnosti. Jak poukázal server Fortune, o dobře utajenému obchodu byl možná některý investor předem informován.
Nákup LinkedInu Microsoftem (v přepočtu za 630 miliard korun) překvapil celý technologický svět, který o chystaném obchodu neměl sebemenší tušení. Neobjevily se žádné spekulace, dokonce ani krátce před pondělním oznámením. O tom vypovídají i akcie LinkedInu, které ještě v pátek poklesly.
Jenže nezvykle vysoký objem obchodování v pátek proběhl s opčními kontrakty. Ty umožňují majiteli koupit akcie za určitých podmínek, v tomto případě pokud překročí hodnotu 160 dolarů 19. srpna. Zmíněné kontrakty se začaly obchodovat 5. února, kdy se jich prodalo 121 – a od té doby nikdy více. Minulý pátek se jich zobchodovalo 621, tedy mnohonásobně více než obvykle. Podobný průběh nastal také s kontrakty na cenu 175 dolarů za akcii.
V pátek končily akcie LinkedInu na 138 dolarech, v pondělí po oznámení prodeje Microsoftu vzrostly nad 190 dolarů. Technologický gigant zaplatí za každou akcii LinkedIn 196 dolarů.
Je samozřejmě možné, že se jedná o šťastné načasování. Není jasné, kdo kontrakty nakoupil, ani zda se jednalo o jednoho nebo více investorů. Podle dat agentury Bloomberg šestistovka 160dolarových kontraktů byla nakoupena ve dvou obchodech za 135 tisíc dolarů. Dnes je jejich hodnota dvou milionů dolarů – což činí celkový zisk téměř 1,9 milionu dolarů. Zisk z 175dolarových kontraktů se rovná 545 tisícům dolarů.
Pravděpodobnější podle serveru Fortune je, že došlo k insider tradingu. Tedy obchodování na základě neveřejných informací, které je (nejen) ve Spojených státech nelegální. Situací se tak zřejmě bude zaobírat Komise pro cenné papíry (SEC).
Případ LinkedInu by nebyl zdaleka prvním, kdy k insider tradingu byly využity opční kontrakty. V roce 2011 k tomu došlo při převzetí firmy 3Com společností Hewlett-Packard, což vedlo k obvinění manažera hedgeového fondu. Podle expertů existuje mnoho dalších případů, které se neprokáží. Praktiku, která je zakázaná i u nás, je totiž obtížné prokázat.
A pak je tu ještě třetí možnost, kterou uvádí agentura Bloomberg. Opční kontrakty mohly být nakoupeny v rámci větší operace, kdy investor nakoupil jak opce na růst ceny akcií, tak na jejich pád. Sázel by tak de facto na ustálení ceny akcií do srpna. V tom případě by se jednalo o nešťastné načasování a investor by ztratil mnoho peněz.
