Česká republika má na hlavy státu štěstí. Obě - bývalý prezident Havel, uznávaný dramatik, a současný Klaus, profesor ekonomie - prošly rekvalifikačním kurzem a doslova přes noc se staly uznávanými odborníky na klimatologii, ochranu životního prostředí a energetiku. A jak už jsme si za ta léta zvykli, jeden trumfuje druhého.
Havel minulý týden vyjádřil názor, že by se český vládní kabinet (namísto úvah o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, pokračování v těžbě uranu či posilování jaderné energetiky) měl zabývat otázkami energetických úspor. „Pořád se argumentuje tím, že bude třeba víc a víc energie, přitom je nás však zhruba pořád stejně. Měli bychom na prvním místě řešit to, jak spotřebovávat méně energie. Jinak dopadneme tak, že na severu budeme mít krajinu zničenou těžbou uhlí a na jihu bude strašit nebezpečný výtvor šlendriánů – Temelín,“ uvedl Havel pro ČTK.
Ano, šetřit je třeba. Začněme každý u sebe. Dvoučlenné Havlově rodině by k bydlení stačila garsoniéra; energeticky náročnou vilu v pražské Dělostřelecké ulici a k tomu ještě chalupu na Hrádečku nezbytně nepotřebuje. Z mercedesu nechť exprezident přesedlá do úspornějšího vozítka a jezdí na líh. Létat několikrát ročně přes oceán je též zhýralost, v internetovém věku může předávat moudra posluchačům i bez fyzického kontaktu a nebude zatěžovat atmosféru spalinami z proudových motorů.
Ono kdyby v této zemi žilo deset milionů Havlů, nestačí nám ani tři Temelíny. Kdo jiným káže vodu a sám upíjí plnými doušky víno, je pokrytec. Podobný pokrytec jako někdejší viceprezident USA Al Gore - dnes vůdce bojovníků proti globálnímu oteplování - jenž spotřebovává dvacetkrát více elektřiny a plynu než průměrná americká domácnost. A jedna věc Havla s Klausem v ekodebatě spojuje. Nekompetentnost.
