Nabídky jsou, ale firmu neprodám, tvrdí její majitel Mojmír Čapka
Zapalovací svíčky PAL z Jiskry Tábor vás nikdy nezklamou, hlásala stará socialistická reklama. „Svíčky PAL byly za komunistů pojmem nejen u nás, ale ve všech zemích bývalého socialistického bloku. Třeba v Rusku jsme svíčky bez problémů měnili za vodku, v Bulharsku zase za ovoce a suvenýry,“ vzpomíná jeden z pamětníků v internetové diskusi.
Pětasedmdesátiletá historie
Dnes je to sice možné jen stěží, zmíněný produkt ze společnosti Brisk Tábor však – i přes krátkou přestávku v počátku devadesátých let – opět úspěšně dobývá tamní trhy. „Brisk je silně proexportní. Polovinu vyrobených svíček vyváží do Ruska a zemí bývalého socialistického bloku. Třeba na ruském trhu jsme zhruba s polovičním podílem jasnou jedničkou,“ tvrdí majitel firmy Mojmír Čapka. Do Ruska a na Ukrajinu ročně společnost dodá 25 až 30 milionů svíček, na český trh další zhruba dva až tři miliony ročně, zbytek exportuje na západní trhy. Celkem pak Brisk vyváží zhruba do 75 zemí. „U svíček máme obsazený celý sortiment, není problém naší produkcí osadit takřka každý motor, od aut až po lehká letadla,“ upozorňuje Čapka. Společnost uspokojí i majitele veteránů, kteří shánějí svíčky, jež se již dávno sériově nevyrábějí. „V naší prototypové dílně zvládneme vyrobit i menší série, není problém,“ prohlašuje sebevědomě majitel.
Firma v letošním roce slaví 75 let výročí od doby, kdy v Česku zahájila výrobu. „Dnes patříme v tomto oboru mezi dva největší producenty v Evropě a na páté až šesté místo ve světě,“ konstatuje Čapka. Předpokládá, že po loňském propadu výroby způsobeném ekonomickou krizí letos Brisk vyrobí 45 milionů svíček, což je v meziročním srovnání nárůst o třetinu. Kvůli krizi musela firma propustit zhruba 150 lidí, které teď postupně nabírá zpět.
Produkční kapacita závodu je přitom zhruba 65 milionů svíček. „Jenže hodně záleží na tom, jak složité svíčky vyrábíte. Samozřejmě když budeme produkovat jen ty nejjednodušší, tak se kapacita využije mnohem lépe než u těch složitějších, jejichž výroba je mnohem náročnější,“ vysvětluje Čapka.
Žádná nuda
Produkce svíček laikovi připadá jako velmi nudný obor podnikání. Nejprve se vyrobí keramické pouzdro (izolátor), do něj se pak namontují další součástky, svíčka se odzkouší a zabalí do krabičky. Čapka však oponuje, že jen výroba izolátorů na svíčky je velká alchymie. Keramická směs se míchá podle tajné receptury. V surovém stavu, ještě než projde vypalovací pecí, je polotovar výrazně větší než po vypálení. „Při vypalování se smrskne tak, aby na setiny milimetru odpovídal požadovaným rozměrům a daly se do něj namontovat všechny díly, které tam patří, tak aby svíčka fungovala,“ popisuje šéf Brisku. Svíčky je navíc nutné stále zdokonalovat a přizpůsobovat aktuálním trendům (například zmenšování motorů, a tím i svíček nebo rostoucí požadavky na ekologii a životnost). To je také jedním z důvodů, proč dnes neexistuje velký počet producentů svíček. Dle Čapky jde o unikátní výrobu – spojení strojařiny, keramiky, elektrotechniky, elektroniky a obrábění.
Konec svíček v nedohlednu
Zhruba před patnácti lety to vypadalo, že firma Brisk jen stěží přežije. V polovině devadesátých let podnik vyráběl v zastaralých provozech jen osm až devět milionů kusů svíček ročně a se svou produkcí se na trhu jen stěží prosazoval. „Od roku 1995, kdy jsme firmu přebírali, vzrostla produkce svíček zhruba šestinásobně. Především díky nákupu nových technologií a strojů, do nichž jsme investovali šílené peníze, kolem 50 až 100 milionů korun ročně. Výrazně se zvýšila produktivita práce,“ konstatuje Čapka.
Podle některých expertů mají v následujících letech vozidla s klasickým spalovacím motorem z trhu vytlačit částečně elektromobily. To by znamenalo i velký pokles poptávky po zapalovacích svíčkách. Této situace se však Čapka nebojí a s odvoláním na různé analýzy tvrdí, že spalovací motory budou hrát hlavní roli v automobilismu i v následujících desetiletích. Navíc je přesvědčen, že poptávka po svíčkách z jeho fabriky v dalších létech naopak ještě poroste. „Stále je velké množství zemí, třeba Čína nebo Indie, kde počet automobilů na tisíc obyvatel ani zdaleka nedosáhl průměru vyspělých zemí,“ nastínil další vývoj. A kdyby přece jen? Čapka tvrdí, že Brisk má dostatek dalších velmi lukrativních a perspektivních oborů podnikání.
Budoucnost ve snímačích
Patrně tím nejdůležitějším je výroba snímačů. Zjednodušeně řečeno je to elektronická část připevněná k některé z částí vozu, třeba vačkové hřídeli. Pokud ta změní polohu, snímač pohyb zaznamená a přenese jej ve formě elektrických impulsů do další řídící jednotky vozu, třeba vstřikování paliva, brzdového systému ABS, start stop a podobně. „Postupem času jich v autech přibývá. Dnes jsme v situaci, kdy pro naše odběratele snímače ani nestačíme vyrábět,“ upozorňuje Čapka. Brisk dodává snímače několika automobilkám, za dvorního odběratele ale považuje koncern Volkswagen.
V současné době se ze 70 procent na tržbách Brisku podílí výroba svíček, z necelých 30 procent snímače a zbytek tvoří dodávky zapalování pro kotle a výroba speciální keramiky. Čapka předpokládá, že do dvou let se snímače na tržbách budou podílet 40 procenty. „Je to pro nás perspektivní obor,“ říká.
Ze tří zůstal jediný
Jak se Mojmír Čapka vlastně k táborské firmě dostal? V letech 1993 až 1994 se na něj obrátilo tehdejší vedení Brisku, zda by pomohl táborské firmě s výrobou patentované víceelektrodové svíčky. Čapka byl totiž podílníkem ve společnosti Plasma Centrum, jež vlastnila jednu z technologií nutných k technicky náročné produkci svíček. Čapka souhlasil a spolupráce mohla začít. V privatizaci poté s ještě dalšími dvěma společníky Brisk ovládl. „Každý získal stejný podíl. Na půdu továrny jsem poprvé vstoupil v roce 1995,“ vzpomíná Čapka. A jak dodává, posléze od společníků odkoupil jejich podíly a stal se jediným vlastníkem táborské společnosti.
Čapka přiznává, že čas od času přijde nabídka na koupi firmy, on ji však prodávat nechce: „Strašně mě to baví, je to jako sport s dobrým týmem, který se nám podařilo za ta léta vybudovat.“ Z podniku je nyní rodinná firma, pro niž pracuje i jeho syn Filip jako ředitel pro strategii a rozvoj a zástupce generálního ředitele.
Čapka junior mohl do firmy nastoupit až poté, co kromě studií v Česku a USA absolvoval i rok praxe v Detroitu u firmy Ford. „Nemá žádná privilegia. Rozhodně jej nešetřím, ruku mám tvrdou a jednám s ním stejně jako s dalšími manažery ve firmě,“ dodává jeho otec a šéf.
Brisk kromě fabriky v Táboře vlastní i výrobní závody v Hradci Králové a v Rusku. Firma současně chystá i expanzi na další trhy. „Třeba do Číny již několik let dodáváme svíčky a zvažujeme, že tam přesuneme i část výroby, ze které pokryjeme potřebu tamního trhu,“ říká majitel firmy. S tímto cílem společnost vyvinula i vlastní montážní linky na produkci zapalovacích svíček. Zařízení se vejde do kamionu, převeze na určené místo a v krátké době může chrlit nové svíčky.
