Nedivme se rebelům, že se kvůli porušeným dohodám zdráhají hlasovat pro definitivní verzi.
Ministerstvo financí představilo svůj plán dalšího reformního kroku pro příští rok. Tím má být snížení odvodů na sociální pojištění o jedno procento. Po snížení odvodů na práci, které do značné míry zatěžují české podnikatele a do velké míry tak ovlivňují možnosti zaměstnávat více zaměstnanců, volají podnikatelé již řadu let. Otázkou ale je, zda jde o dostatečné snížení.
Prvním krokem, který vedl ke snížení odvodové povinnosti, bylo již uzákoněné zastropování odvodů na čtyřnásobek vyměřovacího základu. Už tehdy se však začínaly objevovat názory, že snížení není dostatečné, protože nereflektuje souběžné přijetí ekologických daní. Přitom právě ekologické daně zasáhnou celoplošně všechny občany, ale zvláště ty chudší, kteří musejí ze svého rozpočtu vydávat větší část výdajů právě na energie. Takový byl i původní účel ekologických daní, když s ním přišli zelení, a takový účel deklarovala i Topolánkova vláda, když je zaváděla – tedy výměnu zelených daní za sociální pojištění.
Současné navržené snížení sociálního pojištění má však svou genezi jinde. Loni při přijímání balíku daňových změn byla kvůli konsensu v koalici přijata dohoda, podle níž by se od ledna příštího roku měla snížit sazba daně z 15 na 12, 5 procenta.
Tato sazba ovšem byla doprovozena snížením neadekvátních slev na dani. Proto byla uzavřena další dohoda, která měla upravit parametry tak, aby žádná příjmová skupina nepřišla zkrátka. Místo toho byla přijata varianta, která vrací k příštímu roku sazbu opět na 15 procent, což je doprovázeno snížením sociálního pojištění o jedno procento. To ale neodpovídá záměru ani rozsahu snížení daní.
Z dobrodiní jsou zcela vyloučeny například svobodné profese. Ostatně, i podle výpočtů ministerstva financí přinese schválená varianta deset miliard korun propadu v daňovém inkasu, zatímco požadavek poslance Tlustého – a potažmo i jeho kolegy Doktora – by přinesl výpadek vyšší než třicet miliard. V zemi, kde kilometr dálnice stojí výrazně více než v okolním světě, je to fakt úspora na tom nejsprávnějším místě. Pak se lze ovšem stěží divit některým poslaneckým rebelům, že se budou zdráhat kvůli porušeným dohodám pro definitivní verzi zdvihnout ruku.
