Tomu kraji Žižkova pod nákladovým nádražím dlouho vládl podnik jménem Briketa. Otevíral v čase, kdy věhlasné bary v centru byly v nejlepším a vedle uhlířů, jdoucích časně do práce, hostil zbloudilce, kteří zde svou pouť po hospodách končili.
Nové časy znamenaly obrodu i v úrovni restaurací mezi Ohradou a nádražím. Objevily se podniky s nápaditým řešením a kvalitou služeb i nabídky do těch dob zde nevídanou. Jedním z takových je i Restaurant Kabinet na jedné z hlavních žižkovských ulic, na Želivského. Nevím už, kdo mi doporučil jej navštívit, je prý originální a kvalita kuchyně i služeb uspokojivá. Měl jsem v těch končinách co do činění a na onu referenci jsem vzpomněl, využil jsem jí tedy, abych v Kabinetě povečeřel.
Sám vchod připomíná spíše restauraci orientální, veliká výloha je členěná na desítky malých čtvercových tabulek. Uvnitř potom se ocitnete v „bedně“. Kamkoli oko pohlédne - ať na podlahu, stěny, strop i betonové překlady - všude dřevo, dřevo, dřevo… Dřevěná je i kóje malého baru a výčepu, kompletně ve dřevě je pojednán i nevelký salonek. I zvláštně působivý mobiliář se spoře prostřenými stoly bez ubrusů, vysokými židlemi s prolamovanými opěradly je pojednán - jak jinak - ve dřevě. Kupodivu to však díky přírodní úpravě a hřejivé barvě použitých prken nepůsobí nijak deprimujícím dojmem. Kované lustry s elektrickými svícemi dodávají další hřejivý prvek, stejně tak jako repliky petrolejek z dvacátých let minulého věku, svítící nad výčepem. Stěnám vévodí krom dvou velkých obrazovek i dobové grafiky nejpodivnějších latimerií, štírů, ještěrek a další prazvláštní havěti z časů, kdy bylo zvykem zájem o ně nazývat živočichopisem.
Vstoupiv do tohoto nezvyklého prostředí, domníval jsem se, že jde o podnik slušné úrovně střední třídy a očekával alespoň informaci o tom, kam se mám usadit. Když se mi po chvíli nedostalo ani pozdravu, našel jsem si stůl - jeden z mála neoznačených vizitkou „rezervováno“ - sám a usedám k nahé, neprostřené desce. Židle napohled elegantní je tvarována tak, že při plném opření sedíte v lehkém předklonu, což působí napohled trochu komicky. Snažím se nalézt vyhovující pozici a do toho mého vrtění přichází slečna s nabídkou jídel. Lístek, kdysi možná vkusný, obdržel dlouhým používáním a vlepováním nových informací vzhled dosti “jetého“ nástěnného kalendáře. Ani jeho obsah nesliboval mimořádný kulinářský prožitek. Krmí bylo sice hodně, ale patnáct steaků, uvedených coby speciality domu, byla vlastně vždy „flákota“ hovězího s tou či onou omáčkou či kořením. Takže vlastně šíře výběru dosti omezená. Přesto nacházím to, co by mne mohlo potěšit, objednávám si u trochu liknavé servírky a během čekání se ještě trochu rozhlížím. Zraky hostí přitahují veliká plátna. S fenoménem obrazovek v restauracích je třeba se smířit, rozmohl se všude a je žádaným i téměř nutným doplňkem podniků této kategorie. Za rozlehlými okny se nabízí pohled do zdi, oddělující prostor zahrádky od okolního shonu. Přesto je atmosféra v lokále přívětivá a hřejivá, díky oblažující síle dřeva. Jen vám, nejste-li zrovna přírodozpytec, může trochu potíží způsobit vycpaný jezevec či liška, mlsně se olizující a zírající do talíře. Byť nevidomýma skleněnýma očima. Nebo zvláště dneska nepříliš populární kačena, zvědavě shlížející z police nad vaší hlavou.
Zapečený chřest se sýrem, který má být první větou mé večeře zde, zřejmě prodělal delší čekací dobu v kuchyni. Hned, jak mi slečna krmi předložila - a to tak, že se lehce naklonila přes mého souseda a čekala, až jí talíř z ruky odeberu sám - bylo patrné, že jde vlastně o studený teplý předkrm. Opalizujícím leskem se prezentující žlutavá krusta, pevná jako lodní plachta, propojená s jednotlivými „svícemi“ chřestu tak, že vytvořily spojení téměř nerozebratelné, nelákala ani napohled. Chřest z konzervy mne nezarmoutil, nečekal jsem čerstvý, ovšem to, co vzešlo ze zcela vychladlého pokrmu, zarmucující bylo. Když jsem se popral s homogenní vrstvou sýra a jakžtakž jí kus oderval od talíře, čekalo mne žvýkání nepoddajné hmoty mdlé chuti, do které promluvil svou trochu „plechovou“ notou špargl. Celek ale naprosto opanoval autoritativní důraz proužků naložené papriky. Byly tak ostré a v konci až zlé, že zcela „zametly“ ostatní chutě hluboko pod práh vnímání.
Neurovnaný, bez řečené papriky zcela nevýrazný projev předkrmu, s ní zase jednotvárný, ostrý a panovačný, mne nijak nenatěšil. Už bez zvláštního zájmu jsem očekával hlavní chod, obávaje se nejhoršího. Stalo se. Když mi obsluha - tentokrát to byl muž zpoza baru, který vedle své nápojařiny stihl notný díl práce často za „absatzem“ odpočívající servírky - předestřel Robinovu směs, nebyl žádný důvod k jásotu. Hovězí nudličky, fazolky, čínské zelí, kečup, anglická slanina a teplá zelenina tvořily na talíři hromadu vysokou a přes lem téměř přetékající, vše ale působilo - promiňte mi prosím to přirovnání, používám je, jen když nenaleznu příhodnější - jako „recyklované“. Zvláštní, podivná změť komponent výrazného nachového odstínu, v níž se tu a tam zazelenal ostrůvek hrášku nebo růžička brokolice nebo oranžovým plamínkem zasvítilo tělíčko minikarotky, však docela lákavě voněla a nedalo tolik práce se do ní pustit. Zdaleka však nešlo o labužnický prožitek. Chutě byly v podstatě dvě. Všeobjímající, dalším valérům nic nedovolující kečup - navíc levný kečup - skrze kteroužtu chuť se tu a tam prodral akord masa. Ovšem nijak oblažující. Maso bylo propečené skrznaskrz - kuchtík patrně věnoval více pozornosti hokeji na plátně než nudličkám na pánvi. Navíc zjevně nebyly z „jednoho hnízda“, evidentně použil maso starší vedle čerstvého, což pozná i člověk stižený silnou sennou rýmou, ztrativší z devadesáti procent chuť. Zvláště ty kousky hověziny „dříve narozené“ jevily příchuť, která byla pouhé dva kroky nad hranicí použitelnosti a svým projevem se jediná prosazovala nad všudypřítomný kečup. Věčná škoda takto „zabitého“ kousku skotu, který patří k nejlepším a umí - byv dobře upraven - nad jiné potěšit patro gurmetovo. Abych však jen nehaněl, zelenina byla sama o sobě připravena pozorně a byla zcela prosta nešvarů mražených směsí. Voněla máslem, nebyla ani rozbředlá ani tvrdá. škoda jen, že i ona podlehla v nerovném souboji s přílivem rudé hmoty.
Po této zkušenosti jsem se neodhodlal k dezertu, i když tento bývá zhusta tím nejlepším i v průměrné kuchyni. Jen jsem si v duch u posteskl nad tím, jak odlišnou kvalitu nabízejí podniky podobné úrovně, ovšem s různým přístupem k práci a hlavně k hostu. Zde bylo tři sta třicet devět korun vynaloženo jen bez návratnosti. Relativní láce restaurace neznamená - alespoň by neměla - že pokrmy budou připraveny stylem, o jakém se s odpuštěním zpívá „… ani bernardýn to nežral, ale zákazník to zblajz!“ Škoda, restaurace. když pominu vystoupení kuchyně a nevýrazný přístup „unavené“ číšnice, má jistě čáku na vyšší ambice.
Value for Money 5/10
+ uklidňující „dřevěné“ prostředí
- na nízkou cenu hřešící přístup kuchaře
Restaurant Kabinet
Jana Želivského 10, 130 00 Praha 3
tel.: +420 222 588 406, fax: +420 222 588 422
e-mail: lucie.moravcova@restaurantkabinet.cz, www.restaurantkabinet.cz
Otevírací doba: Po-Ne 11.00-24.00
Počet míst: restaurace 88, salonek 20, v létě zahrádka 50
Druh kuchyně: mezinárodní s výběrem českých pokrmů
Přijímané platební karty: ne
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Země původu nabízených vín: Austrálie, Česko, Francie, Chile, Itálie, JAR
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 8 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 7 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 13 bodů z 20
Celkem: 41 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
120g Tresčí játříčka s cibulkou a opečenou bagetou 75 Kč
0,25 lt Staročeská bramboračka 25 Kč
60g Krevetky Želiv s tousty - drcená rajčata, česnek, smetana 89 Kč
200g Pstruh na lávovém grilu, citron 119 Kč
200g Steak Hastrman - špenát, česnek, mozzarella, parmazán, smetana 149 Kč
300g Gnocchi al quatro formaggi - mozzarella, niva, eidam, parmazán a smetana 109 Kč
300g Námořník - vepř. kýta, slanina, steril. zelí, smetana 135 Kč
200g Špíz Ohrada - kuřecí prsa, vepřový kotlet, anglická slanina, lilek, cuketa, žampiony 149 Kč
150g Hovězí guláš Speciál, houskový knedlík, bramboráčky 99 Kč
200g Kuřecí steak s omáčkou z modrého sýra smetana ,niva 119 Kč
300g Risotto con verdura - chřest, brokolice, žampiony, cibulka, kukuřice 89 Kč
300g Mořský salát čínské zelí, rajčata, okurky, papriky, krevety, krabí tyčinky, cibule, olivový olej 99 Kč
Grilovaný ovocný špíz nad lávovými kameny pomeranč, kiwi, banán, ananas, broskev 59 Kč
Výběr z vinného lístku:
Lambrusco Emillia bianco 0,75lt 220 Kč
Sauvignon s přívlastkem kabinet r. 1999 0,75lt 240 Kč
Bordeaux Blanc Richaumont francouzské r. 2002 0,75lt 260 Kč
Mosel Gold r. 1992 0,375lt 90 Kč
Frankovka s přívlastkem pozdní sběr r. 2002 0,75lt 220 Kč
Chianti italské r. 2003 0,75lt 250 Kč
Cabernet Sauvignon australské r. 2001 0,75lt 290 Kč
Bourgogne Passe - tout - grain francouzské r. 2002 0,75lt 340 Kč
Chateauneuf du Pape francouzské r. 2001 0,75lt 990 Kč
