Skandál rozezněl starou písničku: spojení s politiky koncern poškozuje
Nečeká nás nic vysloveně pozitivního. Naše blízká budoucnost nevypadá jako plavba s teplým větrem v zádech, místo něj nám fičí do tváře ledová vichřice. Tak pravil Wolfgang Bernhard. Šéf divize Volkswagen, do níž dále patří Škoda, Bentley a Bugatti, nastínil minulou středu plán, jak postavit tuto část koncernu na nohy. S nádorem na mozku to však půjde těžko. Daleko aktuálnější totiž je, s čím přijde možná už tento pátek poradenská firma KPMG. Její audit snad odhalí, jak hluboko vede králičí nora do struktur Volkswagenu. A vedení konečně pohlédne do zrcadla.
Příliš mnoho Hartze.
Rezignace personálního ředitele koncernu Petera Hartze přišla v pátek 8. července a byla logickým vyústěním věcí předešlých. Koneckonců bývalý personální šéf Škody Auto Helmuth Schuster (EURO 27/2005) byl zároveň Hartzovým poradcem. A podřízeným Hartze byl rovněž Klaus-Joachim Gebauer. Ten, o jehož výrocích generální ředitel a předseda představenstva koncernu Volkswagen Bernd Pischetsrieder minulé pondělí v e-mailu zaměstnancům napsal: „Sám se nevyzná v tom, co je pravda. Bude potřeba vyčkat na audit.“ Jak Schuster, tak Gebauer jsou vyšetřováni státní prokuraturou v Braunschweigu kvůli podezření z podvodu a zpronevěry. Ve zprávě dal Pischetsrieder rovněž na srozuměnou, že Hartzově rezignaci bude téměř jistě vyhověno.
Třiašedesátiletý Peter Hartz svou nabídku odchodu zdůvodnil tím, že na sebe bere politickou odpovědnost za aféru a pro dobro Volkswagenu odchází do důchodu. Společnost později upřesnila, že bez zlatých padáků. Ovšem politiky je okolo Hartze více. Jako poradce kancléře Gerharda Schrödera se zasloužil o vznik současného modelu fungování velkých německých podniků spočívající ve vstřícné komunikaci se zaměstnanci. Jenže největším vlastníkem koncernu VW je s osmnáctiprocentním podílem Dolní Sasko, jehož premiérem je Christian Wulff, člen opoziční CDU. A Wulff od počátku skandálu nejvíce volal po tom, aby bylo vyšetřování co nejdůkladnější, „i kdyby mělo vést k odstoupení nejvyšších manažerů včetně Petera Hartze“. Popudil tím šéfa odborového svazu IG Metall a místopředsedu dozorčí rady VW Jürgena Peterse. „Pokud má pan Wulff informace ospravedlňující útok na člena vedení společnosti, je jeho povinností sdělit je na mimořádné schůzi dozorčí rady,“ kontroval Peters. Po rezignaci Hartze zase Gerhard Schröder prohlásil, že pro Německo a Volkswagen Hartz vykonal „velmi, velmi mnoho“. Inu, v září se konají v Německu volby.
Ten nejlepší.
Za nezdravé ovzduší nabité politikou může tisíckrát omílaný zákon o Volkswagenu z roku 1960. Ten, který vládě Dolního Saska garantuje jejích osmnáct procent akcií, kvůli nimž nemá jiný investor faktickou šanci koncern převzít. Ten, na jehož problematičnost poukazuje znovu a znovu Evropská komise.
Politici zrovna netrpí tendencí prosazovat ve Volkswagenu nepopulární opatření týkající se propouštění, přestože ta mohou být jedinou cestou z potíží. Zvláště když centrála podniku leží v jejich zemském státě. Na druhé straně spolupráce vedení se zaměstnanci v Německu dlouhou dobu fungovala. „Německý model považuji za nejlepší, s jakým jsem se setkal,“ tvrdí šéf odborářů ve Škodě Auto Jaroslav Povšík. „V koncernu jsme nedávno začali jednat o rámcové kolektivní smlouvě pro všech 340 tisíc zaměstnanců po celém světě, která by mimo jiné stanovila minimální platy a maximální délku pracovní doby. A to vše může být aférou ohroženo,“ dodává.
Umění obrany.
Obrázek odborů v koncernu opravdu během posledního měsíce vybledl. Jednak k tomu přispělo odstoupení šéfa rady zaměstnanců VW Klause Volkerta a následné informace deníku Süddeutsche Zeitung o jeho spolupráci s Helmuthem Schusterem a podílu na korupční aféře. Barvy mu nevrátily ani zatím neprokázané zprávy o podplácení členů rady zaměstnanců a jejich „poznávacích“ zájezdech podnikovým letadlem. Důsledek pro vývoj ve Volkswagenu přesto není jednoznačný.
Jaroslav Povšík se domnívá, že na základě aféry bude patrně přehodnocena smlouva z loňského podzimu a dojde i na propouštění v Německu. Vedení Volkswagenu se tehdy po dlouhém vyjednávání dohodlo s odbory, že do roku 2011 zachová všechna pracovní místa v továrnách na západě Německa výměnou za to, že se zmrazí mzdy (EURO 46/2004). Někteří analytici zabývající se automobilovým průmyslem však namítají, že odborový svaz IG Metall naopak při vyjednávání nasadí tvrdou linii, aby znovu nabyl ztracenou důvěryhodnost.
Loňského problematického kompromisu se dotýkaly rovněž první otázky směřující na Wolfganga Bernharda minulou středu. „Žádné posvátné krávy nevynecháme a prověříme celou strukturu divize Volkswagen,“ uvedl. „V této chvíli neplánujeme drastické kroky, jako uzavírání továren nebo změnu smlouvy o mzdách s odbory z minulého roku, to by nebyl ten správný začátek. Do budoucna je přesto jakákoli možnost otevřená,“ připojil vzápětí.
Kde je náš člověk?
Škody Auto se současná krize dotýká i nedotýká. I když v Angole Helmuth Schuster jednal o výstavbě montážního závodu pro škodovky, činil tak stejně jako v Indii z pověření Petera Hartze. Neobjevily se zatím ani důkazy, které by nějakého jiného zaměstnance Škody spojovaly s firmou F-BEL Real Estate, snažící se získat zakázku na vybudování moderního centra v pražském Domě U Hybernů. Projekt nakonec vedení mladoboleslavské automobilky stejně neschválilo.
Šéf odborů ve Škodě Jaroslav Povšík neskrývá zklamání. A to jak z osoby Schustera, tak z neuskutečněného projektu. „Jeho údajné podvody jsou pro mě o to nepochopitelnější, že jsem jej vždy považoval za člověka, který měl o dva kroky lepší vize než ostatní,“ řekl týdeníku EURO, „i jednání o kolektivní smlouvě s ním byla hladší než s kýmkoli jiným.“ Povšík se zároveň obává, že by diskreditace Schusterova jednání mohla vést k přehodnocení sociálních projektů pro zaměstnance, na nichž se bývalý personální ředitel podílel. Přes slova o ohroženém modelu spolupráce s odbory je ale zřejmé, že i čeští odboráři budou chtít z krize něco vytěžit. Na místo uvolněné Schusterem hodlá Povšík prosazovat českého manažera. O konkrétních jménech nehovoří.
Létající miliardy.
Čeští zaměstnanci Volkswagenu by mohli mít důvod k remcání na adresu centrály koncernu. Náklady na platy pracovníků ve Wolfsburgu jsou téměř devětkrát vyšší než v Mladé Boleslavi, a dokonce o pětinu předčí i mzdy u luxusního Audi. Přitom se značka VW potýká s nejhoršími problémy. A ještě dlouho bude, jak prohlásil Wolfgang Bernhard.
Plán, který novopečený pětačtyřicetiletý šéf divize a bývalý manažer DaimlerChrysleru nazval ForMotion Plus, navazuje na úsporný program ForMotion končící letos v prosinci. Počínaje příštím rokem hodlá během tří let ušetřit deset miliard eur a zlepšit čistý zisk divize o čtyři miliardy. (Její provozní ztráta loni činila 44 milionů eur, čistý zisk 859 milionů.) Nejvíce má postihnout značku Volkswagen, u níž by se mělo najít sedm miliard. „Oživení nemocné značky VW zabere mnoho času a bude těžší, než investoři očekávali,“ uvedl pro agenturu Reuters Robert Heberger, analytik banky Merck Finck .
Přesně to si Bernhard uvědomuje. Ve Volkswagenu chce ušetřit tři miliardy eur při nákupu materiálů, více než dvě miliardy by mělo přinést zdokonalení systému prodejů a distribuce. Na režijních nákladech lze údajně uspořit půl miliardy a stejná částka by měla zůstat ve Volkswagenu díky zlepšení služeb spojených se zárukami. Zdroje z koncernu mluví o tom, že největším problémem Volkswagenu je zoufalá nepružnost a neschopnost cokoli rychle rozhodnout. Ta má mimo jiné na svědomí, že se v koncernu nahromadilo tolik reklamací, že sahají až rok zpátky. Kvůli hlemýždímu tempu řešení závad na vozech ostatně nedávno americký Volkswagen dostal pokutu 1,1 milionu dolarů. Průměrné roční investice značky klesnou v následujících letech na 2,5 miliardy eur, což je oproti posledním třem rokům zhruba o dvacet procent méně. Cílem je devítiprocentní návratnost kapitálu u všech značek divize Volkswagen.
Znamení Phaetonu.
Klause Volkerta nahradil Bernd Osterloh, povinnosti Petera Hartze převzal do jmenování nového personálního šéfa Bernd Pischetsrieder. A Helmuth Schuster? Mluvčí Volkswagenu minulý čtvrtek uvedl, že na podezřelé společníky bývalého personálního šéfa Škody byl upozorněn již v listopadu roku 2003. Tehdy však Schuster pochybnosti uspokojivě vysvětlil. Brzy přijde na řadu celý koncern. Jenom slova však stačit nebudou.
Každopádně se něco stalo. Během letošních prvních pěti měsíců se prodeje dosud problémového luxusního Phaetonu v Evropě zvýšily o dvacet procent, Volkswagen limuzíny nestačí vyrábět a zákazníci si na ně budou muset počkat až do příštího roku. Jak dlouho bude potřeba čekat, než se z Volkswagenu stane koncern bez ošemetných vazeb na politiky a než si přizná, že současný model fungování měl zůstat v minulém století, je otázkou. Zatím se drastické kroky neplánují. Jen aby kvůli přílišnému váhání Volkswagen nedostal šustrmat.
