Je čas poslat ministru financí složenky. Znít by měly na 9519 korun. To je podíl schodku státního rozpočtu na rok 2013 připadající na každého muže, ženu i dítě v Česku. Rozpočet, který vláda poslala do sněmovny, počítá s příjmy 1085 miliard a výdaji 1185 miliard korun, deficit má být těsně pod magickou hranicí tří procent HDP.
Levice prohlašuje rozpočet za Potěmkinovu vesnici a předpovídá, že vláda nakonec vybere na daních méně, než plánuje. To je dost možné, ale je to v podstatě vedlejší. Větším důvodem k obavám je fakt, že vláda už teď přiznává, že nestíhá plnit svůj cíl vyrovnat rozpočet do roku 2016. V závislosti na výsledku příštích voleb bude nové cílové datum stanoveno zřejmě buď na svatého Dyndy, nebo až peklo zamrzne.
Chabou útěchou daňovému poplatníkovi může být skutečnost, že stát v posledních několika letech nijak výrazně nebobtná. Výdaje schválené na rok 2013 jsou dokonce nepatrně nižší než letošní a shodné s rokem 2010.
Problém je ale v tom, že od určitého momentu nejsou rozpočtové úspory věcí volby. Jakmile se stát dostane na hranici dluhové spirály a bude mu hrozit odříznutí od dluhopisových trhů, nic jiného než škrty mu jednoduše nezbude. Zoufalé zvyšování daní ve snaze zalepit množící se díry v kase pak ekonomice zatluče poslední hřebíček do rakve. Přitom odpovědné hospodaření není nic ezoterického. Z postkomunistických zemí hospodaří prakticky bez dluhu Estonsko.
V krizových letech sice i ono mělo schodek, ale jeho státní dluh je aktuálně kolem šesti procent HDP. Bolestnější byly úspory pro jižní sousedy Estonců. Lotyši v roce 2008 požádali o půjčku od MMF a následně byli nuceni seškrtat vládní výdaje o těžko uvěřitelných 17 procent HDP. Bolelo to, ale nevypukly masové nepokoje a ekonomika se nezhroutila, i když nezaměstnanost je stále vysoko nad předkrizovou úrovní.
Čím dříve tedy Česko úspory provede, tím méně budou bolet. A není ani nutné drasticky škrtat v sociálních výdajích. Začít lze u libovolného z desítek zbytečných státních úřadů a dotačních (či spíše korupčních) programů. Za čtyři nebo pět let bude šetření mnohem těžší kvůli dluhové službě.
Dříve či později si stát bude půjčovat dráž než za současná zhruba dvě procenta ročně na deset let. V situaci, kdy se jednotlivé kapitoly rozpočtu přetahují o každou miliardu, bude růst nákladů na obsluhu většího a dražšího dluhu výrazně cítit.
Čtěte také:
Sociální výdaje tvoří skoro polovinu státního rozpočtu
Vláda schválila rozpočet na rok 2013, schodek dosáhne 100 miliard
Tripartita se na rozpočtu neshodla, odbory ho dál odmítají
Možná by měl ministr financí jet na exkurzi do Pobaltí. Třeba jsou Estonci a Lotyši zoceleni ještě z dob sovětské okupace, třeba dokážou úspory prosadit, protože v menší populaci je snazší najít shodu. Ale ať je recept jakýkoli, měli bychom ho rychle najít.
Autor je analytikem společnosti Partners
