Daňové asignace zřejmě parlament schválí
Množství peněz, kterými české neziskové organizace disponují, je omezené. Velké zahraniční nadace navíc přesouvají svou podporu do jiných částí světa. I proto se domácí „neziskovky“ pokoušejí vylepšit své příjmy novými cestami. Dosud nevyužívaným zdrojem jejich prostředků by měly být například daňové asignace. Právní úpravu, která by takovou praxi umožnila, chtěla prosadit Unie svobody již koncem roku 2001. Poslanecká sněmovna tento návrh však loni v únoru odmítla, a proto se iniciativy chopil domácí neziskový sektor. V polovině září vznikla Iniciativa pro 1 %, která usiluje o to, aby čeští daňoví poplatníci - fyzické osoby - směli poukázat setinu placených daní neziskovým organizacím. Podobný systém již několik let úspěšně funguje v Maďarsku. Slováci uplatnili daňové asignace loni poprvé a mohou poukázat až dvě procenta – z toho polovinu církvím. Zákony umožňující poukázat část daně na veřejně prospěšné aktivity má také Litva a Polsko.
Klíčový je prosinec.
Iniciativu pro 1 % zatím podpořilo 32 z celkového počtu asi 360 českých nadací. Zatím to byly hlavně velké subjekty jako Nadace Charty 77, Nadace Open Society Fund Praha, Nadace Patrik dětem, Nadace rozvoje občanské společnosti či Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Tedy subjekty, které zastřešuje Fórum dárců. Koordinátor komunikace Fóra dárců Juraj Gerbery očekává, že brzy se přidají další organizace a nastiňuje další osud iniciativy. „V prosinci by měla Rada vlády pro nestátní neziskové organizace projednat návrh novely zákona o daních z příjmů, která by zavedla možnost poukázání jednoho procenta do českého právního systému. České vládě by tento návrh mohl prezentovat její místopředseda Petr Mareš (US-DEU), který je členem Rady. Schválení paragrafovaného znění zákona Parlamentem je možné v prvních měsících příštího roku,“ věří Gerbery. Jedním z důvodů, proč by čeští zákonodárci mohli vyslyšet volání tuzemských neziskových organizací i v době, kdy jsou státní finance velmi napjaté, je požadovaná výše asignací. Zmíněné jedno procento je totiž sedmkrát méně, než kolik chtěla Unie svobody. Unionisté také požadovali jako minimální darovanou částku pětistovku. V případě návrhu neziskových organizací to u fyzických osob pracujících za minimální mzdu bude asi jen čtyřicet korun ročně. Navíc systém asignací by měl být poměrně jednoduchý. Na daňovém přiznání by přibyla pouze jedna kolonka, do které by dárce vyplnil identifikační číslo neziskové organizace. Poukázané prostředky by shromažďovaly finanční úřady.
ODS říká ne.
Gerbery soudí, že průchodnosti asignací nasvědčuje i jeho zkušenost z konzultací s parlamentními stranami. Myšlenka daňových asignací prý našla podporu u poslanců z vládních klubů KDU-ČSL, Unie svobody a ČSSD. ODS se zatím prý takový návrh jeví neakceptovatelný. S KSČM Fórum dárců ještě nejednalo, ale Gerbery nepředpokládá, že by s asignacemi měli mít čeští komunisté ideový problém. Jejich slovenští „soudruzi“ totiž podobný zákon podpořili. Pokud český Parlament změnu daňové legislativy odsouhlasí, bude ještě třeba vypracovat zákon o daňových asignacích. Gerbery předpokládá, že se tak stane v příštím roce. Podaří-li se dodržet tento scénář, mohly by české neziskové organizace získat nový zdroj příjmů již v roce 2005. „Když se rozhodne poukázat jedno procento jenom třetina zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, dostanou neziskové organizace navíc téměř 300 milionů korun ročně,“ konstatuje Gerbery.
Jako houby po dešti.
Zdá se však, že česká dobročinnost nebude odkázána pouze na daňové asignace. Podstatným přispěvatelem jsou i subjekty rozvíjející v Česku podnikatelskou činnost. Firmy si totiž konečně uvědomují, že by měly být společensky odpovědné. Alespoň to tvrdí výkonná ředitelka občanského sdružení Fórum dárců Pavlína Kalousová. Její slova potvrzují statistiky. Významným výrazem filantropie podnikatelských subjektů jsou totiž firemní nadace. Z dvacítky největších jich loni vznikla celá čtvrtina, pět subjektů s nadačním jměním v úhrnu přesahujícím 252 milionů korun. Zajímavě se také zvýšilo množství rozdělených prostředků. Finanční rozsah podporovaných aktivit těmito subjekty se více než zdvojnásobil z necelých 21 milionů přibližně na 44,5 milionu korun. Letos se očekává další zvýšení poskytovaných prostředků. Mimo jiné i kvůli dalšímu rozšíření činnosti loni založené Nadace České spořitelny, která disponuje nadačním jměním přes 250 milionů korun.
Přežila i Chemapol.
„V zásadě existují dvě hlavní varianty. Podnik buď spolupracuje s nějakou velkou nefiremní nadací, nebo vyčlení určité prostředky a založí si nadaci vlastní,“ objasňuje princip fungování firemní filantropie objasňuje Pavlína Kalousová. Výše vyčleněných prostředků, takzvaného nadačního jmění, se výrazně liší. Jeho minimum zákon stanoví na půl milionu korun. „I zde jsou dvě možnosti. Firmy vloží do nadace relativně menší nadační jmění, a ta je pak odkázána na finanční prostředky přidělené mateřským podnikem. Druhou alternativou je dát nadaci k dispozici velkou částku, kterou poté spravuje a z výnosů této správy pokrývá svoji činnost. Výhodou druhého přístupu je dlouhodobost a ekonomická nezávislost nadace na mateřské firmě,“ dodává. Tvrzení o nezávislosti dokazuje Nadace Solidarity. Ta pokračuje v činnosti, přestože její původní zřizovatel Chemapol Group je již od počátku roku 1999 v konkursu. Záštitu nad nadací převzal Aliachem a Odborový svaz chemie České republiky, potvrdil týdeníku EURO předseda správní rady Nadace Solidarity Pavel Skulina.
Desítky milionů na obzoru.
Příkladem prvního přístupu při zakládání firemních nadací jsou Nadace Nova a Nadace Eurotel. Obě při nadačním jmění v nejnižší možné zákonem stanovené výši loni rozdělily přes dvanáct milionů korun. Druhý přístup reprezentuje Nadace České spořitelny (NČS), disponující nadačním jměním přesahujícím čtvrt miliardy. Právě s touto nadací jsou spojena velká očekávání. Loni rozdělila asi 3,675 milionu korun, letos do konce září bylo pět milionů a v budoucnu by se částka měla ještě zvyšovat. „Prostředky jsme vložili do konzervativního fondu Fiducia rakouské Erste Sparinvest. Do několika let by jsme mohli rozdělovat až desítky milionů korun,“ potvrdil předseda správní rady NČS Karel Machytka. Další dobročinný subjekt zřízený Českou spořitelnou, Nadace ČS – Srdce, ukončí svou činnost do necelých dvou měsíců, sloučí se s NČS. Rakouský Erste Sparinvest však není jedinou společností věnující se kolektivnímu investování nekomerčních organizací. Nadační fondy mohou uložit své prostředky i u tuzemských bankovních domů. Alternativou rakouské Fiducie je otevřený podílový fond ČSOB nadační fond nebo Balancovaný nadační fond spravovaný dcerou Živnostenské banky investiční společnost ŽB-Trust.
