Alexander McQueen

Chuligán, který vyzrál nad krizí

Přesně jako z písničky od Pet Shop Boys nazvané East End Boy: Lee Alexander McQueen se narodil jako šesté dítě v rodině britského taxikáře v londýnském East Endu 17. března 1969. Když začal šít oblečení pro své tři sestry, věděl přesně, kým se chce stát – krejčím, módním návrhářem, designérem. Do proslulé krejčovské uličky Saville Row proto nastoupil, jakmile vychodil základní školu – už v šestnácti letech. V salonech, kde pracoval, šil pro nejbohatší byznysmeny, politiky jako Michaila Gorbačova nebo členy britské královské rodiny. A povídá se, že zlobivý McQueen prý nakreslil na rub podšívky saka prince Charlese obscénní obrázky. Kariéra nadaného mladíka, který se specializoval na střihy, však pokračovala jako na drátkách – stážemi u japonského návrháře Kodži Tatsuna a v Miláně u Romea Gigliho. Poté se vrátil do Londýna, kde se přihlásil na proslulou módní školu Central St. Martins’ College, aby zde vyučoval střih. Učitelé ho ale přemluvili, aby se nejprve zapsal jako student módního návrhářství. Když v roce 1994 promoval, celou McQueenovu absolventskou kolekci koupila módní novinářka, stylistka a múza Isabella Blowová za 7750 dolarů. Blowová údajně McQueena považovala za „svůj“ objev a přemluvila ho, aby místo svého prvního křestního jména Lee začal používat Alexander. Pod tímto jménem založil v pětadvaceti letech vlastní módní značku a začal trpělivě pracovat na tom, aby „se z ní stal brand, který mě přežije aspoň o stopadesát let, až budu dávno pod kytičkami“. Jeho první kolekce se jmenovala Znásilnění na vysočině a McQueen se inspiroval „okupací Skotska Angličany“.

Francouzská stopa Svou pozici enfant terrible jenom potvrdil poté, co ho Bernard Arnault, ředitel koncernu LVMH, angažoval v roce 1996 pro slavný módní dům Givenchy jako hlavního návrháře po Johnu Gallianovi. „Je mi úplně jedno, co Hubert (zakladatel domu Givenchy) dělal,“ prohlásil McQueen a francouzští novináři nad arogancí „chuligána z ostrovů“, oblečeného do svetru a otahaných kalhot, zalapali po dechu. Jenže McQueenovy kolekce pro Givenchy nepovažoval za povedené ani on sám. V roce 1997 nasadil modelkám parohy, oblékl je do vyčiněných kůží a inspirován Ostrovem Dr. Moreaua je vyslal na molo. Značka a autor se rozloučili v roce 2001 za zvuku návrhářových slov, že Givenchy omezuje jeho tvůrčí svobodu. Na jaře 2001 McQueen s ulehčením uvedl svou vlastní kolekci, která se odehrávala v prostředí léčebny duševně chorých – modelky byly oblečeny v něžně světlých kostýmech s hlavami obvázanými obvazy. Už v roce 2000 stihl prodat 51 % vlastní značky skupině Gucci, spadající pod konkurenční koncern PPR rodiny Pinaultových. Investice mu umožnila expandovat a otevřít nové luxusní butiky v New Yorku, Londýně a Miláně, uvést na trh první parfém Kingdom (2003) a MyQueen (2005), vytvořit kolekce doplňků, brýlí, kosmetiky ve spolupráci s MAC, kolekce pánské módy a od roku 2006 také levnější kolekci pro mladé McQ. V licenci ji vyrábí a distribuuje italský módní holding SINV, s.p.a. Od roku 2005 spolupracuje s Pumou a o dva roky později navrhl exkluzivní kolekci tašek a kufrů pro Samsonite. Produkty pod značkou Alexander McQueen se dnes prodávají ve 39 zemích světa v exkluzivních buticích i obchodních domech prostřednictvím 194 velkoobchodních odběratelů. Tolik příběh ve stručnosti.

Až se stanu rytířem
„Šel jsem tam jen proto, že máma chtěla vidět, jako to u nich vypadá,“ řekl, když si šel pro ocenění A most Excellent Commander of The British Empire. „Tam“ znamenalo Buckinghamský palác a ocenění mu udělila královna Alžběta II. Kdysi zavilý antioryalista McQueen se „tam“ od té doby začal objevovat častěji. Ostatně ze svého bytu u St. James parku to nemá daleko. „Když ona je tak roztomilá,“ prohlásil o osmdesátileté panovnici a potiskl jejím portrétem z doby před půlstoletím večerní šaty. Celá kolekce z podzimu loňského roku je vlastně oslavou britského impéria včetně reminiscence z dob koloniální Indie. A nebyl by to McQueen, kdyby v tom kromě tvůrčího génia nebyl ještě další záměr: „No, pomyslel jsem si, že když tohle udělám pro královnu, mohla by ze mě udělat rytíře. Stanu se Sirem Alexandrem McQueenem.“

Hvězda v recesi
Z East End Boye se tak pomalu stal čtyřicátník, který než by vyrazil na divoký mejdan, raději si sedne k televizi a pustí si seriál nebo jde své tři psy vyvenčit do parku. Jeho designů se však žádné zklidnění netýká. „Myslím, že je to nebezpečné, dělat jen bezpečné věci, protože jinak se nehnete od kašmírových twin setů. Lidé nechtějí vidět oblečení, chtějí vidět něco, co podnítí jejich fantazii,“ říká McQueen a kupodivu se v tomto shoduje i s módními byznysmeny, kteří jeho kolekce nakupují. „Když jdete do recese, musíte udělat něco, co naprosto předčí naše očekávání a překvapí nás,“ říká Averyl Oates, nákupčí pro obchodní dům Harvey Nichols, v reakci na poslední kolekci, kterou uvedl v březnu v Pařiži. McQueen v ní parodoval největší klasiky jako Diora a Chanel – ale i sám sebe. Upozornil tím na to, že neustálým recyklováním trendů – v poslední době hlavně osmdesátých let – se móda zacykluje sama v sobě a nepředvede nic nového. „Nedělá to proto, aby byl provokativní, ale proto, že skutečně něco hledá,“ míní Dennis Freedman z časopisu W. Stal se tím naprostou výjimkou. Většina návrhářů se totiž pod vlivem recese orientuje na „nositelné“ modely, které lze dobře prodat i střední vrstvě žen. Materiály, produkce, náklady na přehlídky i na reklamu se snižují, aby při případném výprodeji s cedulkou „sleva 80 %“ nebyla ztráta příliš citelná. McQueen se přesto dokázal loni dostat do černých čísel, a to v podstatě bez jakékoli reklamy. Před třemi lety tvořily příjmy z ženské linie ready-to-wear 90 procent jeho příjmů, zatímco dnes je to pouze polovina. Soustředil se totiž na doplňky a módu pro muže. A hle, vlivný pánský časopis GQ (Gentleman’s Quarterly) jej v roce 2007 vyhlásil návrhářem roku. Dokonce i Francois-Henri Pinault, ředitel skupiny PPR, mu v recesi prorokuje dobré výsledky. „Dokáže kombinovat kreativitu s inovacemi a má dobře promyšlenou obchodní strategii a disciplínu. Není to jenom dobrý kreativní ředitel, ale také byznysmen, protože vlastní polovinu společnosti,“ říká Pinault. Podle Pinaulta je základem jeho úspěchu kombinace velkoobchodního prodejního modelu, inovativního designu a přísného řízení nákladů. Od roku 2004 na vše dohlíží Jonathan Akeroyd, CEO značky Alexander McQueen. Největší konkurenti McQueena přitom spadají přímo do jeho mateřské skupiny Gucci: jeho nadaní vrstevníci Stella McCartneyová, Nicholas Ghesquière, který navrhuje pro značku Balenciaga, nebo v poslední době i Stefano Pilati, návrhář značky Yves Saint Laurent.

Bez logotypu Od Alexandra McQueena si za téměř dvě desetiletí jeho kariéry všichni zvykli očekávat neočekávané. Jeho nejnovější kolekce, která si bere na mušku celý módní systém, vyrazila dech i těm, kteří si mysleli, že McQueena znali ještě z dob, kdy byl Lee. Jako jediný návrhář byl schopen skutečně ztvárnit otázku, k čemu jsou současné módní ikony, mediální obrazy a neustálé módní trendy – a neproměnil ji pouze v marketingový trik, jak upoutat sám na sebe. Jeho modely nosí ti, kteří je opravdu chtějí nosit – McQueen na rozdíl od Louise Vuittona, Chanelu i YSL nepracuje s viditelným logotypem a v podstatě jediným stálým prvkem, přítomným v každé kolekci, je jasně rozpoznatelný vliv klasické krejčoviny a dokonalé konstrukce střihů, které se naučil už jako teenager v Saville Row.

Příběh značky Alexander McQueen
1969
Lee Alexander McQueen se narodil v londýnském East Endu
1985
Nastoupil jako učedník do krejčovského salonu v Savile Row Anderson and Shephard a později k sousedním Gieves and Hawkes
1994
McQueen absolvoval Central St. Martins’ College.
Isabella Blow ho přesvědčila, aby z názvu své značky vynechal jméno Lee. 1995
Uvedl svou první kolekci nazvanou Highland Rape 1996 (–2001)
Alexandera McQueena angažoval koncern LVMH jako kreativního ředitele módního domu Givenchy
2000
V létě se na Ibize údajně oženil se svým dlouholetým partnerem, dokumentaristou Georgem Forsythem, na jachtě prince z Gambie V prosinci prodal 51 procent vlastní značky skupině Gucci, spadající pod koncern PPR

2001
Odešel od Givenchy
2003
Převzal ocenění od královny Alžběty II.
Uvedl první parfém Kingdom. 2005
Začátek spolupráce s Pumou (dosud neuzavřená kapitola).
Na jaře představil kolekci Human Chess Game, kde modelky představují živé šachové figurky. Na podzim uvedl kolekci inspirovanou Hitchcockem. Kabelka Novak bag ve stylu hlavní herečky Hitchcockových filmů Kim Novakové 2006
Vznikla levnější linie McQ pro mladé zákazníky 2007 Navrhl kolekci tašek a kufrů pro Samsonite

2009 Kolekce Recyklace paroduje „recyklování“ trendů v módě. I v této kolekci pro něj vytváří klobouky jeho stálý spolupracovník Philip Treacy.