Alfred Skene patřil v 19. století k významným moravským podnikatelům. Založil továrnu na sukna v Alexovicích a cukrovar v Přerově. Navíc byl dlouholetým poslancem Říšské rady a dva roky také starostou Brna.
Šlechtická rodina Skene je původem ze Skotska. V 18. století ale přesídlila do Německa a někteří její členové se usadili také v Nizozemsku a Belgii. Patřil mezi ně i William Skene, narozený roku 1790 v Kolíně nad Rýnem. Vyučil se barvířem a patnáct let vedl malý textilní závod v belgickém Verviers. Po revoluci v roce 1830 musel ovšem zdejší podnikání ukončit a odešel do Čech.
Nejprve pracoval v továrně na jemná sukna Jakoba Langa v Telči, poté působil v Náměšti nad Oslavou a v letech 1833 až 1834 vedl výrobu v Offermannově textilním závodě v Brně. Moravskou metropoli si oblíbil a ještě ve 30. letech 19. století zde založil vlastní barvírnu plátna. Úzce spolupracoval s velkoobchodníkem Ernstem Johannem Herringem a brzy získal značné jmění.
Zrod impéria
Do Brna s ním přišli i synové Alfred a August. Starší Alfred, narozený roku 1815, strávil část dětství v rakouském Schnepfenthalu. Roku 1931 vstoupil jako kadet do 4. pluku lehké jízdy rakouské armády a později sloužil u Windischgrätzových dragounů. Aktivní službu ukončil jako nadporučík a začal se plně věnovat podnikání.
Roku 1845 koupil bývalou Holubovu papírnu v Alexovicích u Ivančic, kterou přeměnil na velkovýrobnu vojenských suken. Podnik vybavil nejmodernější technikou a ve velkém v něm využil i tehdejší novinku – mechanické stavy.
S bratrem Augustem pak roku 1859 založili firmu „Gebrüder Skene“. Od hraběte Magnise koupili pozemky v Přerově a vybudovali na nich rozsáhlý cukrovar. Řepnou šťávu v něm získávali pomocí odstředivých strojů a stejnou metodu později využili také v dalších cukrovarech v Lipníku a Doloplazech.
Dva roky starostou
Alfred Skene se stal významným podnikatelem a brzy se aktivně zapojil také do veřejného života. Roku 1859 zorganizoval tažení na pomoc válkou ohrožené Itálii, za což obdržel Řád Františka Josefa. Roku 1861 se stal členem obecního výboru v Brně, viceprezidentem místní obchodní a živnostenské komory a poslancem Říšské rady.
Roku 1864 byl zvolen také brněnským starostou. Úřad sice kvůli vytíženosti zpočátku nechtěl převzít, nakonec ho ale na přání voličů vedl dva roky. Po rezignaci se odstěhoval do Vídně, kde vybudoval továrnu na armádní výstroj, která kromě zbraní dodávala vše potřebné pro vojsko. V továrně bylo zaměstnáno přes tisíc dělníků a patřila tak k největším v celé habsburské monarchii.
Rodinné impérium tím dosáhlo vrcholu. Vlnařské továrny vyráběly 20 tisíc metrů sukna denně a přerovský cukrovar dodával ročně až pět tisíc tun cukru.
Alfredovi nástupci
|ALFRED SKENE (1815-1887)|
| Narodil se 15. května 1815 v belgickém Verviers. Od roku 1830 žil s otcem v Brně a v šestnácti letech vstoupil do armády. Aktivní službu ukončil v polovině 40. let 19. století, kdy se pustil do podnikání. Roku 1845 založil továrnu na sukna v Alexovicích u Ivančic a roku 1859 vybudoval za pomoci bratra Augusta cukrovar v Přerově. Od roku 1861 byl členem Říšské rady a v letech 1864 až 1866 také brněnským starostou. Poslední část života strávil ve Vídni, kde vedl výstrojní továrnu. Zemřel 14. května 1887.|
Roku 1887 Alfred Skene zemřel a vedení podniků převzali synové. Majitelem textilní továrny v Alexovicích se stal druhorozený Louis. Většinu závodů ale získal Alfred Skene mladší, který vystudoval chemii a fyziku na prestižních evropských univerzitách a od roku 1872 řídil cukrovar v Přerově.
Roku 1878 koupil od hraběnky Skrbenské dvůr v Pavlovicích u Přerova, který následně přeměnil na prosperující velkostatek. Roku 1890 si nechal v obci postavit i novorenesanční zámek, jehož plány navrhla známá vídeňská firma „Fellner und Helmer“.
Stejně jako otec se věnoval veřejnému životu. Byl členem moravského zemského sněmu, Říšské rady a aktivně se podílel na česko-německém vyrovnání na Moravě. Řadu let se navíc zabýval studiemi o původu svého rodu a roku 1889 získal povolení užívat šlechtický titul a znak.
Kufry místo cukru**
Alfred Skene mladší zemřel roku 1917 a do čela rodinných podniků nastoupil jeho syn, rovněž Alfred. V letech 1892 až 1897 vystudoval práva a několik let působil na brněnském místodržitelství. Roku 1902 ale státní službu opustil a začal se věnovat řízení rodinného cukrovaru v Přerově, který po roce 1919 přeměnil na akciovou společnost. Podnik zpočátku prosperoval, vinou riskantních transakcí se však brzy dostal do dluhů a roku 1927 musel vyhlásit bankrot. Uvolněné objekty následně získal Karel Zejda (více zde), který v bývalém cukrovaru začal vyrábět kufry značky Kazeto.
Alfred Skene nejmladší dožil v Pavlovicích. Hlásil se ale k německé národnosti, po jeho smrti roku 1946 proto veškerý majetek rodiny připadl státu. Pavlovický zámek byl přeměněn na sociální ústav a od roku 1954 v něm sídlí domov důchodců.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů, Encyklopedie dějin města Brna, obec Pavlovice u Přerova