Kapitola 196
Kalousek nečunkuje * Neřešitelné dilema * Mega nemůže stačit! * Bezdotykový sponzoring * Politici? Náš vzor! * Soudci proti ústavě * Puštíci a papaláši * Paroubek se ptá
Kalousek nečunkuje
V návaznosti na kvazisponzorskou provokaci deníku MF Dnes prohlásil Miroslav Kalousek, že TOP 09 má takové mechanismy, „aby ten, kdo nedodrží hodnotové desatero a politickou praxi, kterou chceme dělat, skončil. Aby ani nečunkoval, ani se nevytáčel.“ Zajímavý termín, to čunkování. Ještě zajímavější je, co se za ním skrývá. Jsme zvědaví, zda Kalouska povolá ke slyšení Nejvyšší soud při projednávání stížnosti ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pro porušení zákona v trestní věci proti Jiřímu Čunkovi a Petru Hurtovi. Nesporně by mohl slavnému soudu fundovaně vysvětlit podstatu „čunkování“, čímž by napomohl spravedlivému rozuzlení kauzy!
Neřešitelné dilema
Poslanec Ladislav Šustr byl ochoten přijmout milion korun, aby hlasoval pro změny v loterijním zákoně. „Sám jsem v dozorčí radě Sazky a v mém zájmu je, abych bojoval za jejich věci,“ prohlásil. Chtělo by se hlasitě volat po zákazu jakékoli vedlejší činnosti pro poslance a senátory, aby se předešlo takovým hnusným mesaliancím. Už Ústavní soud se však ptal opozice, zda po svržení vlády měla připravené další kroky. Aplikujme dotaz i zde. Budeme-li mít v Parlamentu lidi, kteří naprosto zpřetrhají profesní i jiné vazby a budou se věnovat pouze výkonu mandátu, co budou dělat, až jim bude končit? Budou dělat úplně všechno, a ještě mnohem víc, aby si udrželi naději na obhájení mandátů, když už nic jiného nebudou umět. Bude na to opravdu lepší pohled?
Mega nemůže stačit!
Co to je vůbec za úroveň politika bavit se s někým o pouhém milionu korun? Kdyby aspoň jeden z oslovených poslanců řekl: „Hele, přineste dvacet mega a začneme se bavit!“ Ale neřekl. Namísto toho se nechávají koupit za drobné.
Jako daňoví poplatníci s takovým postojem hluboce nesouhlasíme! Chceme, aby se politici konečně nažrali a byli bohatí, protože pouze v tomto případě je šance, že se začnou věnovat tomu, kvůli čemu byli zvoleni. Dokud budou chudí, situace bude pořád horší a horší. A nejhorší je, že po volbách do poslaneckých lavic opět usednou ti vyhladovělí.
Bezdotykový sponzoring
Hezky to mají poslanci vymyšlené, odzkoušené a právně ošetřené, jak přijmout sponzorské peníze, aniž by se jich fyzicky dotkli. Pokud například jejich strana dotuje stranické noviny, pak sponzor v nich začne vydatně inzerovat. Ceny jsou mastné, ale nenapadnutelně smluvní. O kolik se tím novinám zvýší příjem – o tolik se může snížit stranická dotace. A straně tím zbudou peníze, s nimiž již nepočítala, ale zajistí vše, za co by je jinak vydala. Z hlediska daňového úřadu to však vypadá, jako by ty peníze spadly z nebe, což mezi zdanitelné příjmy nepatří. Některé strany to možná mají i teologicky okované.
Jiným způsobem, který již není natolik dokonalý, je smlouva sponzora s reklamní agenturou, která pracuje současně i pro obdarovávaný politický subjekt. Agentura pak pro sponzora jakoby pracuje, ale on jí platí doopravdy. Naopak agentura doopravdy pracuje pro politickou stranu, a ona ji jakoby platí. Zde se však již objevují pěkné skulinky pro zvídavé a všetečné daňové úředníky! Musel by však být jejich šéfem na věky věků již jen nepolitický strážce státní pokladny. To však pro většinu národa vůbec špatná není představa!
Politici? Náš vzor!
O vyprázdněnosti české politiky se hovoří dlouho. Nový rozměr do ní vnesla diskuse poslanců Miroslava Kalouska a Davida Ratha v Poslanecké sněmovně 24. září při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2010.
Kalousek: „Opravdu tato sněmovna chce být rukojmím zbytnělého ega z kolotočářsko-veksláckého prostředí…? Prosím, abychom nevnímali pozměňující návrhy k této zásadní a společensky vydiskutované normě jako veksl z Matějské pouti.“
Rath: „Trochu mě mrzí, že pan Kalousek roky aplikuje způsob, že nám řekne svá moudra, všechny pouráží a pak odejde čerpat další inspiraci nejspíš do některé z místních náleven.
Jste v situaci otce, který propije všechny peníze, a pak říká, že to udělal pro dobro svých ratolestí, aspoň nebudou alkoholici jako on. Protože na to nebudou mít peníze.“
Kalousek: „Jsem ochoten připustit, v rámci pokory parlamentní diskuse, že se občas opiji a vy se chováte jako debil. Rozdíl mezi námi je v tom, že jsem schopen se z toho do druhého dne vyspat.“
Tato vyprázdněnost však může mít i pozitivní dopad. Zejména na novináře. Pokud totiž politici vytvářejí pravidla – a oni je vytvářejí – mohou je novináři od této chvíle zcela legitimně nazývat debily či alkoholiky. Pánové, díky!
Soudci proti ústavě
Soudci se brání snížení svých platů, krize nekrize. Prý by to ohrozilo jejich nezávislost. Odvisí-li soudcovská nezávislost od peněz, znamená to snad, že ještě větší soudcovské nezávislosti může někdo dosáhnout tím, že je přeplatí?
Každý soudce však slibuje na svou čest a svědomí, že se bude řídit právním řádem České republiky, vykládat jej dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu s ním rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě. Mezinárodně akceptované Etické zásady chování soudce (Haag 2002) dokonce uvádějí, že soudcovská nezávislost je pilířem právního státu a zárukou práva na spravedlivý proces. Soudce je povinen hájit soudcovskou nezávislost v osobním i profesním životě. Soudce vykonává funkci nezávisle, na základě vlastního hodnocení skutečností a svědomitého výkladu a aplikace zákona. Nepodléhá žádným vlivům, zájmům, zásahům, nátlaku a výhrůžkám!
Zřejmě by však mohlo být ještě hůř. To kdyby soudci soudili zadarmo. Pro představu. Jednou přijel vyhlášený advokát na chalupu. Zašel do hospody. Štamgast na něho vyrukoval: „Doktore, tvůj pes pokousal mou dceru. Mám to dát soudu, nebo to vyřídíme mezi sebou?“ Advokát, nerad, šáhl do kešeně pro pětilitr. Štamgast všechno propil. Po jeho odchodu hospoda ztichla. „Doktore, co to mělo znamenat? Vždyť všichni víme, že nemáš psa a on dceru? Tak o co šlo?“ Advokát sklesle: „A vy víte, jak by rozhodl soud?“
Puštíci a papaláši
Pionýři z oddílu Puštíci pomohou silničářům čistit příkopy. Papaláši se přijedou podívat, jak to mladým pomocníkům jde. Akce je součástí projektu Ekologická osvěta mládeže v Pardubickém kraji. Zpráva s tímto obsahem, která poslední zářijový den dorazila do redakcí, na první pohled vypadá, jako by se nejméně dvacet let někde toulala.
Ale kdeže! Aktuálnost tiskové informace potvrzuje hned několik vymožeností dnešní doby, které za socíku nebyly. Třeba PR agentura, která zajišťuje propagaci úklidové show, zahájené od šetstnácti hodin. Na ekologický projekt možná přispívá také Evropská unie. Za pionýry však nepřijede krajský tajemník, ale náměstek hejtmana Jan Tichý spolu s radním zodpovědným za životní prostředí, zemědělství a venkov Václavem Kroutilem (oba ČSSD). V Pardubickém kraji vládne oranžovo-lidovecká koalice. Co asi plodí kraje, v nichž jsou u vesla i třešničky?
Paroubek se ptá
Nakonec aktuální politický vtip. Jiří Paroubek se na návštěvě USA ptá George W. Buse: „Hele, můžeš mi říct, kolik lidí tě u vás doma nenávidí?“ Bush chvíli přemýšlí a pak odpoví: „Asi deset milionů.“ Paroubek také chvíli přemýšlí a spokojeně řekne: „Tak to je všude stejný.“
