Larry Page a Sergey Brin, studenti kalifornské univerzity Stanford, si před dvaadvaceti lety půjčili od kamarádky Susan Wojcické garáž v kalifornském městečku Menlo Park, aby mohli „uspořádat světové informace a učinit je přístupnými“. Vznikl tak Google, internetový vyhledávač, který dnes definuje způsob, jímž hledáme informace na síti.
Firmě se dařilo, a když po šesti letech od svého založení vstoupila 19. srpna 2004 na burzu, hodnota jejích akcií dosahovala 85 dolarů, což celou společnost oceňovalo na 23 miliard dolarů. Postupně firma přidávala další služby. K již zavedenému vyhledávači nebo e-mailovému klientu Gmail se v roce 2006 připojil i server pro sdílení videí YouTube, který Google koupil za 1,65 miliardy dolarů. Důležitými částmi portfolia je i mobilní operační systém Android a globálně nejpoužívanější internetový prohlížeč Chrome.
„Google je jedním ze světových lídrů vývoje v několika oblastech. Většina lidí si nedokáže představit život bez jeho služeb,“ upozorňuje Michael Lippert z investiční společnosti Baron Capital.
V roce 2015 se korporace reorganizovala do holdingu Alphabet, jehož hodnota v polovině letošního ledna poprvé přesáhla bilion dolarů. Tvůrci Googlu už ale úspěchy své společnosti sledují zpovzdálí. V prosinci loňského roku oznámili, že z vedení odcházejí, nadále však zůstávají členy představenstva a významnými akcionáři. „Dnes v roce 2019 by společnost, pokud by byla člověkem, byla s 21 roky čerstvě dospělá a byl by čas opustit hnízdo,“ uvedli Page s Brinem. V čele konglomerátu, jenž zaměstnává více než sto tisíc lidí, je nahradil dosavadní generální ředitel Googlu Sundar Pichai.
Právě změna ve vedení zapůsobila jako impulz k růstu akcií. Jejich cena od začátku prosince vzrostla téměř o dvě stovky dolarů. Investoři totiž očekávají, že se společnost stane s novým šéfem transparentnější a bude je podrobněji informovat o svých výsledcích. Pozitivní pro ně je i skutečnost, že Pichai bude odměňován za výsledky. Jeho fixní plat by měl podle informací americké Komise pro kontrolu cenných papírů činit dva miliony dolarů ročně. V případě splnění cílů pro roky 2020 až 2022 si ale může přijít minimálně na dalších 150 milionů dolarů.
Velká pětka
Alphabet je už čtvrtou americkou technologickou společností, která třináctimístné hodnoty dosáhla. Před ní se to povedlo Applu, Amazonu a Microsoftu. Podle Christophera Rossbacha z britské poradenské a investiční společnosti J. Stern & Co. může Alphabet navzdory celosvětovému tlaku politiků a regulátorů mířit až k tržní kapitalizaci dvou bilionů dolarů. „Skutečnost, že se Alphabet zařadil mezi bilionové společnosti, je pro něj pouze začátek. Stále má dostatek prostoru k růstu a inovacím, ať už půjde o online inzerci, nebo o cloudové služby,“ řekl Rossbach listu The Guardian.
Pokud se ke čtyřem „bilionovým“ firmám přičte ještě sociální síť Facebook, již trh hodnotí na 632 miliard dolarů, přesahuje jejich hodnota 5,2 bilionu dolarů, což je podle společnosti FactSet téměř pětina celkové kapitalizace širšího akciového indexu S&P 500, v roce 2015 to bylo jedenáct procent.
Počet kritiků roste
Rekordní hodnota znervózňuje nejen americké regulátory a kongresmany, ale rezonuje také v zahraničí nebo v debatách kandidátů v demokratických primárkách. Například Elizabeth Warrenová nebo Bernie Sanders vyzývají k rozdělení konglomerátů.
„Několik obrovských korporací má kontrolu nad životy Američanů. Například Facebook shromažďuje data o jejich životech a používá je nebezpečným způsobem, což ohrožuje naši demokracii a umožňuje šíření falešných zpráv a dezinformací. Amazon má zase kontrolu nad internetovým obchodem. Ovládání poloviny trhu mu umožnilo snížení mezd i cen ze strany dodavatelů,“ kritizuje technologické obry senátor Sanders. V případě svého zvolení by chtěl jmenovat generálního prokurátora, který by těmto společnostem „šlápl na krk“.
Proti monopolnímu postavení technologických gigantů se začínají srocovat i menší firmy, které měly možnost se s nimi utkat v různých sporech. Na Google si například stěžoval šéf oblíbeného firemního nástroje Basecamp Jason Fried. Internetový vyhledávač měl podle něj při vyhledání dotazu „Basecamp“ zobrazovat konkurenční společnosti ve výsledcích nad hledanou společností. „Když dá Google čtyři placené reklamy nad první organický výsledek pro naši značku, tak nás to nutí zaplatit, aby nás vůbec někdo našel. Je to výkupné“ uvedl Fried na Twitteru.
S korporacemi mají ale problém i další společnosti, například firma Tile, která se zabývá výrobou kapesních lokátorů. Viní Apple z toho, že ji svými kroky cíleně poškozuje a zneužívá svého postavení na trhu. Podle spekulací totiž konglomerát z kalifornského Cupertina už dlouho chystá podobný výrobek.
