Pandemie mnohým vzala a jiným zase dala. Mezi ty, kteří na ní rozhodně vydělali, se řadí provozovatelé e-shopů, přičemž platí, že čím větší sortiment takový online obchod nabízí, o to větší šance na úspěch se mu naskýtá. Tržby internetových gigantů jako Amazon, nebo Alibaba trhaly během loňského roku rekordy. Ne všechno ale bylo z jejich pohledu tak růžové. Právě kvůli přetrvávající pandemii se totiž spousta z nich dostala do poměrně složitých logistických problémů. Ty byly nejprve vloni na jaře způsobeny kompletním vypnutím ekonomik celé řady států, v nichž se spotřební zboží nabízené velkými e-shopy vyrábí či montuje. Nyní je pro změnu prohlubuje již několik měsíců trvající krize na poli přepravních kontejnerů.
S tím, jak lidé po celém světě tráví většinu času doma, utrácejí nakupováním přes internet. Ostatně vzhledem k tomu, že v mnoha zemích je většina kamenných prodejen uzavřena, často ani jinou možnost nemají. Provozovatelé e-shopů, zejména pak těch levných, čínských, díky tomu zažívají žně. Důkazem budiž nedávno zveřejněné finanční výsledky tamního internetového giganta, společnosti Alibaba. Její čistý zisk ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2021, které skončilo 31. prosince, podle agentury Reuters meziročně vyskočil o více než polovinu, na 79,4 miliardy jüanů (zhruba 260 miliard korun). Tržby samotné divize internetového obchodu se zvýšily o rekordních 38 procent na 195,5 miliardy jüanů (přibližně 640 miliard Kč).
Protože ale podstatná část zákazníků je ze zahraničí, často i hodně vzdáleného, musela Alibaba – a samozřejmě nejen ona – pro své zboží sehnat značné množství přepravních kontejnerů. Jejich počet je pochopitelně limitovaný, v současnosti se jich po světě nachází přibližně 180 milionů kusů. Další přitom jen tak nevzniknou, neboť výroba se zadrhla právě v návaznosti na loňské lockdowny.
Začarovaný kruh
Čínští exportéři začali kontejnery poptávat ve velkém. To se však nelíbilo jejich protějškům na druhé straně Pacifiku. Americké společnosti najednou začaly zjišťovat, že mají kontejnerů k dispozici o poznání méně. A protože běžných linkových letadel, kterými se vedle nákladních speciálů část zásilek rovněž posílá, létá stále poskrovnu, musejí se firmy o to víc spoléhat právě na přepravu námořní.
Americké firmy se proto rozhodly kontejnery ve svých přístavech zadržovat, aby je mohly znovu využít, až nashromáždí dostatečné množství objednávek. popisuje server CNBC. Čínští vývozci následně vyvíjejí na kontejnerové firmy enormní tlak a navzdory mnohonásobně vyšším výdajům na logistiku se pro sebe snaží získat každý volný kontejner na trhu. Tím vzniká začarovaný kruh, který ve výsledku zdražuje dopravu a prodlužuje dodací lhůty.
Delší dodací lhůty však působí na zákazníky jako pověstný trn v oku – a šéfové internetových gigantů jsou si toho velmi dobře vědomi. Rozhodli se tedy jednat. Svá skladiště se v rámci nové strategie snaží umístit co nejblíže koncovému zákazníkovi. Problémem nicméně je, že na podobnou strategii vsadilo více společností najednou, a tak volných skladišť v Evropě rapidně ubývá.
„Během roku 2020 jsme byli svědky rekordního zájmu o skladové prostory nacházející na našem kontinentu, a zejména ve Spojeném království,“ potvrdil CNBC Marcus de Minckwitz z britské realitní kanceláře Savills, jež má pobočky po celém světě. „Tahounem byl v tomto ohledu Amazon a pak také další zprostředkovatelé logistických služeb,“ dodal s tím, že míra nevyužitých skladových prostor se aktuálně pohybuje okolo pouhých pěti procent a nadále klesá.
Důležitost e-komerce narůstá
Podle údajů společnosti Savills se do rozšíření evropské logistické infrastruktury loni nainvestovalo téměř 39 miliard eur (přes jeden bilion korun), což bylo nejvíc od roku 2013. V brzké budoucnosti by se laťka mohla posunout ještě výš, neboť se očekává, že evropské sklady začne ve velkém budovat i Alibaba a další firmy z Dálného východu.
Podle Diane Wang, zakladatelky a současné šéfky DH Gate, což je čínské e-tržiště s mezinárodním přesahem, k tomu mají velmi dobrý důvod. Předpokládá se, že podíl sektoru e-komerce na čínském mezinárodním obchodu vyroste v průběhu následující dekády z dnešních pěti procent až ke třiceti. I proto paní Wang plánuje ještě v průběhu letošního roku rozšířit svoji dosavadní síť zahraničních skladišť, jichž má po světě aktuálně 10, o celé další čtyři desítky.
