Brusel chce v některých zemích světa zřídit společné evropské konzuláty
Těžká práce čeká na českou ambasádu v Tádžikistánu. Jako jediná diplomatická mise ze členských států Evropské unie, která v zemi působí, se bude muset postarat o všechny občany EU, kteří se dostanou do potíží. Bez rozdílu. Bude muset řešit i ztracený pas španělského turisty, případ zmláceného Fina, okradeného Francouze… Evropská komise totiž chce začít důsledně naplňovat své sliby a zajistit občanům unie plnohodnotnou diplomatickou ochranu i v regionech, kde jejich „domovská“ země nemá diplomatické zastoupení.
Inspirace tsunami.
Česko si momentálně po světě vydržuje devětaosmdesát ambasád a dvacet generálních konzulátů. Právě na tyto úřady se může český občan v případě vážnějších potíží obrátit a požádat o radu nebo o pomoc. Po vstupu do Evropské unie se možnosti ochrany českých občanů v cizině ještě zvýšily. V zemích, kde Česko žádné diplomatické ani konzulární zastoupení nemá, by turistům měl - alespoň teoreticky - pomoci kterýkoli jiný zastupitelský úřad zemí EU.
Podle platného evropského práva (článek 20 Smlouvy o založení Evropského společenství) má totiž „každý občan unie na území třetí země, ve které nemá členský stát, jehož je státním příslušníkem, své zastoupení, právo na ochranu diplomatickými nebo konzulárními úřady kteréhokoli členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu“.
To je teorie. V praxi je ale problém v tom, že pravidla jednotlivých zemí pro ochranu vlastních občanů se dost liší. Některé například vůbec neuznávají právo odvolat se proti odmítnutí žádosti o pomoc.
Jak je to možné? Zatím totiž nebyla naplněna druhá část citovaného článku 20, podle které mají „členské státy sjednat nezbytná pravidla a zahájí mezinárodní jednání potřebná pro zajištění této ochrany“.
A co víc, v některých zemích je diplomatické zastoupení EU velmi slabé - na Belize, v Tádžikistánu a v Libérii hájí zájmy EU ambasáda jediného členského státu. Mimochodem, v případě Tádžikistánu jde o zastupitelský úřad České republiky. Existuje ale i země, kde Evropská unie nemá ambasádu ani jedinou - Bahamy.
Evropská komise soudí, že nedostatečná diplomatická síť existuje i v jihovýchodní Asii, což se naplno projevilo na konci roku 2004, kdy oblast zasáhla ničivá vlna tsunami. „V Thajsku sice mělo ambasádu sedmnáct zemí EU, ale na Srí Lance jen šest a v Bruneji tři,“ konstatují bruselští experti v čerstvě publikované dvanáctistránkové Zelené knize o diplomatické a konzulární ochraně občanů EU ve třetích zemích.
Zkušební provoz.
Evropská komise ve své Zelené knize navrhuje pravidla diplomatické ochrany občanů EU sjednotit a poskytnout tak evropským občanům jistotu, že se o ně v krizové situaci někdo postará, i když to třeba nebudou jejich „vlastní“ diplomaté.
Komise přichází s poměrně revoluční myšlenkou: navrhuje založit v některých oblastech světa zkušební společné konzulární kanceláře, ve kterých by smíšené týmy diplomatů ze zemí EU poskytovaly služby všem občanům členských zemí. Pro začátek zřejmě půjde o Karibik, Balkán, oblast Indického oceánu a západní Afriku. Tyto oblasti s relativně slabým diplomatickým pokrytím navštěvuje hodně evropských turistů. Po zkušebním provozu by se měla síť společných unijních „ambasád“ rychle rozrůstat. Komise už nyní dospěla k závěru, že tento model bude efektivnější a levnější.
Komise by ráda v nejbližší době vyřešila i další a dost podstatný problém. O možnosti obrátit se s žádostí o pomoc na ambasádu jiného unijního státu totiž téměř nikdo z občanů zemí EU neví. Počet jejich cest do zahraničí přitom neustále stoupá, letos by se měl přiblížit ke 180 milionům výjezdů mimo území unie.
„Je nezbytné zajistit, aby občané byli o možnostech diplomatické ochrany plně informováni,“ konstatuje se v Zelené knize. Komise proto plánuje rozsáhlou propagační kampaň. Například na všech významných evropských letištích, nádražích a v přístavech se mají v dohledné době objevit informační plakáty.
Brusel navíc prosazuje, aby členské země začaly svým občanům nově vydávat cestovní pasy, v nichž bude vytištěn citovaný článek 20 Smlouvy o založení Evropského společenství, a to v několika jazycích.
Země EU se mají k Zelené knize vyjádřit nejpozději do konce letošního března. Česko zatím jasný názor nemá, zdá se ale, že navrhované změny spíše podpoří. „Pozice České republiky prozatím není vzhledem k ranému stadiu projednávání materiálu podrobně vydefinována,“ sdělila týdeníku EURO Petra Klobušiaková z mediálního oddělení ministerstva zahraničních věcí, „naše pozice ale bude vycházet z toho, že realizace Zelené knihy by měla na současnou podobu konzulární spolupráce značný pozitivní efekt a že užší spolupráce je žádoucí pro zkvalitnění konzulární péče o naše občany v zahraničí,“ dodala.
