Země EU se před šesti lety shodly na cíli, aby společně do roku 2030 snížily produkci skleníkových plynů oproti stavu v roce 1990 o 40 procent. Nyní Evropská komise navrhne ještě o něco ambicióznější plán – snížení by mělo dosahovat hodnot 50 až 55 procent. Nový návrh EK by měl zajistit, aby k zároveň došlo i k naplnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody a tím udržení globální zvýšení teploty o dva stupně Celsia na konci století.
„Tento cíl bude muset mít podpořen ambiciózními kroky a opatřeními, které zajistí jeho naplnění,“ uvedl doktor Patrik Graichen, výkonný ředitel Agora Energiewende. Právě na konkrétní kroky se studie německé organizace zaměřila. Podle analýzy největší prostor na zlepšení ve snaze snížit emise skleníkových plynů nabízí energetický sektor, průmysl a evropská letecká doprava. Pokud by došlo k přechodu na šetrnější technologie rychlejším tempem, naplnění cílů je dosažitelné, uvádí studie.
„Naše studie dokazuje, že ve své podstatě architektura klimatické politiky EU je navržena pro tento účel. Každopádně nástroje klimatické politiky EU budou muset být významně posilněny, aby v praxi dosáhly zmíněné redukce emisí,“ doplnil doktor Graichen. Navzdory tomu, že se členské státy EU během minulého roku dohodly na konečném termínu uhlíkově neutrální Evropy (2050) a na začátku léta byla klimatická politika posilněna a byla obtisknuta i do návrhu víceletého finančního rámce, Evropu stále čeká dlouhá cesta k zelené budoucnosti.
Pro konkrétní odvětví autoři studie navrhují, aby průmysl a energetické oblasti snížily svoji produkci emisí o 59 až 63 procent oproti roku 2005, pro další znečišťující obory jako doprava, zemědělství nebo výstavba budov by se snížení mělo pohybovat kolem 45 až 49 procent.
Jako premianty klimatické politiky autoři studie označují
severní státy jako Švédsko nebo Finsko. Některé skandinávské země totiž už
přijaly přísnější opatření ve jménu redukce emisí skleníkových plynů bez toho,
aniž by je k tomu zavazovala dohoda členských států. „Tyto členské státy
jsou dobrým příkladem toho, že dobře naplánovaná klimatická politika nemusí
znamenat snížení prosperity a kvality života – spíše to je naopak,“ tvrdí
doktor Graichen.
Oproti tomu některé země východní Evropy budou muset ve své snaze přidat, pokud skutečně chtějí naplnit evropské závazky. Ostatně by to mělo být i v jejich samotném zájmu, celých 30 procent objemu evropských financí je navázáno na zelenou politiku. „Dosažení 55procentního cíle je možné a pokud je to dosažitelné, proč bychom se o to neměli pokusit?“ uzavírá doktor Graichen.
