Ministerstvo životního prostředí chce opět prosadit ekologické daně
Se zvýšením daní za elektrickou energii počítá nový návrh ekologické daňové reformy, který vypracovali experti ministerstva životního prostředí. Vyšší daně by měly postihnout i motoristy. Silniční daň, kterou dosud platí pouze podnikatelé, by měli platit všichni motoristé. Nejvyšší částky by na daních za auto zaplatili majitelé starých a ekologicky náročných vozů. Dále ministerstvo například plánuje, že v roce 2015 by měla být každá kilowatthodina vyrobená z hnědého uhlí zatížena 1,30 Kč nové daně. Ekologická daňová reforma je součástí vládního prohlášení již od vzniku Špidlovy vlády. Minimální sazby za elektřinu a energetické produkty, jako je zemní plyn, totiž zavádí směrnice Rady Evropské unie z roku 2003.
Pokus o reformu.
Koncepce ekologické daňové reformy, kterou v srpnu dokončil tým Martina Bursíka, je již druhým pokusem ministerstva prosadit změny daní. Minulý rok v listopadu totiž ministr Libor Ambrozek požádal vládu, aby mu prodloužila lhůtu na předložení koncepce o jeden rok. Důvodem byl odpor ministerstva financí vůči zavádění nových daní. Ministerstvo nesouhlasilo s plánem Ambrozkova úřadu jít nad rámec směrnice Evropské unie. Na jejím základě totiž ministr chtěl přetvořit celou daňovou soustavu. Důvodem pro přijetí směrnice v roce 2003 byla snaha podpořit podepsaný Kjótský protokol o snižování emisí škodlivých látek. Neméně důležité bylo úsilí zavést v Evropské unii jednotnou daň z energetických produktů. Ministerstvo financí odmítlo v připomínkovém řízení Ambrozkův plán a chtělo jednoduše implementovat směrnici se všemi výjimkami. Jisté je, že vláda vyjednala s Evropskou komisí odložení platnosti směrnice k 1. lednu 2008. Zavádění nových daní tak bude řešit až vítěz parlamentních voleb v příštím roce. Ministerstvo životního prostředí se ale nevzdává. V listopadu minulého roku byla ustanovena nová expertní skupina pod vedením Ambrozkova poradce Martina Bursíka. Nebyli do ní přizvání zástupci ostatních ministerstev, ale objevil se v ní zástupce hnutí Duha a ekonomové z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Po téměř roční práci odevzdala pracovní skupina novou koncepci EDR, kterou by měla v listopadu projednávat na svém zasedání vláda. Tato koncepce, kterou má týdeník EURO k dispozici, počítá se zdaňováním spotřeby elektřiny (viz tabulka).
Zvýhodněné alternativní zdroje.
Nové daně by měli spotřebitelé zaplatit při výrobě elektřiny pomocí hnědého i černého uhlí, zemního plynu a jaderné energie, což je většina v Česku používaných paliv. Jen elektrická energie z alternativních zdrojů by byla od daně osvobozena. U hnědého uhlí by tak na základě plánů ministerstva životního prostředí měla vzrůst daň od roku 2007 do roku 2015 téměř sedminásobně na 1,30 Kč za vyrobenou kilowatthodinu. Černé uhlí by v roce 2015 mělo být zatíženo 90 haléři za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená ze zemního plynu a jaderného paliva by měla být v konečné fázi zdaněna 30 halíři za kilowatthodinu. Zavádění daní v pěti etapách má zmírnit odpor veřejnosti. Na postupné zdražování budou prý lidé méně citliví. Návrh současně počítá i se zdaněním elektřiny užité při její výrobě. Tvůrci materiálu si od toho slibují vyšší efektivitu elektráren, které čekají také vyšší daně, a větší využívání obnovitelných a alternativních zdroje energie. Obnovitelným zdrojem energie je v materiálu míněna vodní, sluneční, větrná či geotermální energie. Nulovou sazbu daně bude mít také energie vyrobená při spalování komunálního odpadu či z biomasy. Daňovou úlevu přiznává materiál i veřejným dopravcům. Budou ale muset používat elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Silniční daň.
Dalším pilířem reformy je silniční daň zavedená po vzoru Velké Británie. „Současná úprava silniční daně nezahrnuje osobní vozidla k nekomerčnímu využívání (lehčí než 12 tun), autobusy a motocykly (k této výjimce však není důvod, protože všechny automobily i motocykly znečišťují),“ říká koncepce EDR. Cílem zavedení nových daní je obnova vozového parku. „Říkám to na rovinu: nevidím důvod, proč by po našich silnicích měly jezdit ty příšerné vraky, které kromě toho, že ztěžují silniční provoz, zatěžují i životní prostředí,“ vysvětluje Ambrozek. Silniční daň by tak nově měli začít platit všichni lidé, kteří vlastní automobil či motocykl. Sazba daně by byla diferencovaná na základě stáří a množství emisí, které vůz při jízdě vypouští. Od daně by ale byly osvobozeny dopravní prostředky využívající k životnímu prostředí šetrných technologií a hromadná doprava. Zvýhodněna by tak byla auta na bioplyn, elektrický pohon, vodíkové palivové články a vozidla s hybridním pohonem na LPG (propan-butan) nebo CNG (zemní plyn). Zástupci státní správy momentálně vyjednávají s plynárenskými svazy o výstavbě infrastruktury čerpacích stanic pro CNG. Plynaři by měli výměnou za podporu státu pro použití plynu v dopravě vybudovat síť plnicích stanic a marketingově podpořit využívání plynu s důrazem na jeho bezpečnost. Základem daně pro auta jezdící na ropné produkty by kromě zařazení do euronorem mělo být množství emisí kysličníku uhličitého na kilometr, stáří vozidla a průměrná spotřeba paliva. Majitelé nákladních automobilů by měli platit ještě dle hmotnosti na nápravu a počtu náprav. Ministerstvo opět počítá s tím, že i tato daň by byla diferencovaná: čím méně emisí, tím nižší daň.
Spočítat daně.
Uvedené sazby je založeny na výpočtech ekonomů z Centra pro otázky životního prostředí. Ti vycházejí z metodiky vyčíslení dopadů negativních externalit při výrobě energie, což lidsky řečeno znamená vyčíslit penězi všechny reálné náklady na výrobu dané energie, například včetně následků v podobě onemocnění či poškozování lesních porostů. Jenže vyčíslení takových nákladů není stoprocentní. To uznává i senátor Bedřich Moldan, který na začátku devadesátých let Centrum pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově založil. „Subjektivně odhadli, že relevance dat je zhruba 50 procent. Na metodice kvantifikace externalit se pracuje dost dlouho a už je poměrně dost propracovaná,“ říká Moldan. Dodává, že poloviční relevance je úspěch. Podobné problémy připouští i ministr Ambrozek. „Je tu dlouholetá snaha externality kvantifikovat a my jsme povinni se o to pokoušet. Je přece logické, že výroba elektřiny z hnědého uhlí má vedlejší náklady nejen v rekultivaci dolů, ale také ve znečištění ovzduší a ve zdravotních problémech obyvatelstva,“ dodává.
Má to háček.
Ekologická daňová reforma má být výnosově neutrální. To znamená, že peníze ze zavedených daní by měly být použity na snížení daní přímých. Ministr Ambrozek proto navrhuje využít plánových příjmů na snížení odvodů sociálního pojištění. „Problém je, že by důsledek EDR dopadl spíše na nízkopříjmové skupiny obyvatel, to znamená na důchodce a pobíratele sociálních dávek,“ uvádí k navrženému dokumentu Moldan. Druhou potíž vidí nejen on v efektivitě daňové výtěžnosti. Začnou-li se totiž spotřebitelé chovat ekonomicky a budou nakupovat ekologicky šetrnou elektřinu a auta, sníží se výběr daně a suma, která by měla putovat na snížení sociální dávek, bude stále nižší. Stát bude proto logicky hledat zdroje pro nahrazení výpadku příjmů. „Může přijít okamžik, kdy stát řekne, že se bude platit za elektřinu opět více, protože jsou nižší výběry daně,“ upozorňuje Moldan. „Podobné daňové reformy byly již v minulosti provedeny ve skandinávských zemích, Švýcarsku a Německu, je proto nutné získat podkladové studie, které budou referovat o jejich výsledcích,“ dodává. Ministr Ambrozek hodlá přesto koncepci na jednání vlády v listopadu předložit. „Vzhledem k síle uhlobaronů v této zemi se obávám, že to neprojde, ale já na tom trvám,“ dodává k návrhu.
