Američané a socialismus

15. 2. 2019

Více Američanů ve věku 18 až 24 let příznivě reaguje na slovo „socialismus“ než na „kapitalismus“. Co to znamená? Nejspíš nic.

Kdo v mládí nesympatizuje s levicí, nemá srdce, a kdo tak činí i k stáru, nemá rozum, zní populární výrok nesprávně připisovaný Winstonu Churchillovi. V dnešních Spojených státech onen bonmot rezonuje silně, ať vznikl kdekoli, zdálo by se podle průzkumu firmy SurveyMonkey z konce ledna.

Na slovo socialismus „mělo kladnou reakci“ (co přesně to znamená, milosrdně nevíme) 61 procent mladých Američanů, kdežto na kapitalismus pouze 58 procent. Na twitteru to nadzvedlo mnohá obočí.

#Socialism is making a comeback with young people: 61% of Americans aged between 18 and 24 have a positive reaction to the word "socialism" — beating out "capitalism" on 58%. Overall, 39% of Americans are well-disposed toward socialism. https://t.co/ZVZHK5tcTq pic.twitter.com/GqQrtd74d4
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) 27. ledna 2019

Celkově vykázalo příznivou reakci 39 procent na socialismus a 61 procent na kapitalismus. Více fandů má slovo kapitalismus mezi muži (71:36) než mezi ženami (51:41). Kapitalismus však vítězil i jinak (s výjimkou již zmiňovaných mladíků), ačkoli těsněji, než by snad leckdo čekal.

Ještě zajímavější jsou poměry počtů pozitivních reakcí v jednotlivých kategoriích. Zatímco procento „příznivců“ socialismu s věkem nemilosrdně ubývá, u kapitalismu to není tak jednoduché.

Zvěsti o smrti klasické pravice a levice jsou nepodložené. Oba póly jsou čilé až hrůza. Čtěte více v eseji:

Čekání na krvavou revoluci

Je zjevné, že u 19 procent Američanů ve věku 18 až 24 let vyvolávají pozitivní reakce obě zmiňovaná slova, ač prezentovaná ve vzájemném protikladu. To je obdivuhodná dávka optimismu a otevřenosti mysli, jíž disponuje téměř každý pátý mladý Američan. Sparta hurá, Slavia paráda! Který jiný národ něco takového umí?

Zároveň z průzkumu plyne, že řečený optimismus či otevřenost je především věcí mužů: sedm procent z nich má prima reakci na názvy obou systémů. Naopak nejméně osm procent žen nemá reakci na nic; jsou politicko-ekonomicky frigidní, řeklo by se.

Nejskeptičtější jsou však lidé od 55 do 64 let, mezi nimiž nereaguje na socialismus ani kapitalismus hned 11 procent. Už jsou tu dost dlouho, aby tušili, že ani z jednoho nic dobrého nekouká, když se věcí chopí ti správní lidé. Naopak, u těch Američanů, kteří to dotáhli k pětašedesátce a dále, se socialismem moc nepochodíte; a zároveň žádná skupina nereaguje na kapitalismus tak příznivě jako právě lidé ve věku důchodovém. Slabší kusy zřejmě padly, takže už nekazí průměr.

Když je to takhle pěkně vedle sebe srovnáno, slušelo by se dodat něco pěkného na závěr; jako že je to největší přírůstek fandů socialismu od smrti Che Guevary. Bohužel budeme prozaičtější: při průzkumu se nikdo neobtěžoval specifikovat, co myslí slovem „socialismus“, pročež nevíme, jestli oněch 27 až 61 procent Američanů reagovalo kladně na pomyšlení na socialismus reálný, nacionální, s lidskou tváří, utopický, skandinávský, vědecko-materialistický, se specifickými čínskými rysy, nebo jaký vlastně. A taky je to nejspíš dost jedno.