Americký systém zdravotního pojištění bývalé hlavy státu Baracka Obamy sice zůstává v platnosti, sabotáže stávajícího prezidenta Donalda Trumpa a jeho vytrvalá snaha změnit legislativu ale přesto ženou nemocné Američany do emigrace, a to i do České republiky.
Poté, co horní komora Kongresu v červenci jen po těsném hlasování zablokovala snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit systém zdravotního pojištění nastavený jeho předchůdcem, se mezi Američany rozšířila nervozita.
Obavy výmluvně shrnula Liz Donehueová, 29letá cukrovkářka ze Seattlu, která se živí stand-up výstupy: „Jen v Americe má člověk zapotřebí odstěhovat se do bývalé komunistické země, aby se mu dostalo takové zdravotní péče, která by mu umožnila zůstat naživu. Přesně v takové situaci teď jsem,“ napsala. Chystá se na cestu do Česka.
Liz Donehueová, cukrovkářka na cestě do Česka
Donehueová je jednou z 1,25 milionu Američanů, kteří podle odhadů žijí s diabetem prvního typu. Jedná se spíše o ojedinělou formu onemocnění, kterou trpí pět procent všech diabetiků. Chronická nemoc vyžaduje nákladnou zdravotní péči. Nutnost potýkat se s rostoucími náklady vzhledem k nejistému americkému trhu se zdravotní péčí přiměla Donehueovou k rozhodnutí odstěhovat se do České republiky. Jak řekla listu The Daily Beast, stejně jako mnoho jiných ani ona nevěřila, že se Trump byť jen pokusí připravit miliony lidí o zdravotní pojištění. „Teď ale coby člověk, jemuž hrozí vysoké pojistné, musím myslet dopředu,“ popisuje svou situaci.
Republikáni se snahou o zásadní proměnu amerického systému zdravotní péče koncem července v Kongresu sice pohořeli, zároveň však udělali jen málo pro to, aby rozptýlili nejistotu ohledně budoucnosti Obamova systému zdravotního pojištění. Ta jen narostla s prezidentovými pohrůžkami, že stávající systém nechá zkolabovat, a to i s pomocí k tomu navržených nových předpisů.
Výdaje na zdravotní péči jsou vysoké i pro bohaté
Podle výpovědí šesti diabetiků z různých sociálních poměrů, které citovaný list oslovil, lze usuzovat na to, že Spojené státy čeká cosi jako zdravotnický exodus. Každý z těchto diabetiků totiž zvažuje, že kvůli rostoucím nákladům na zdravotní péči opustí zemi. Jeden z nich vyčíslil rozdíl v ročních nákladech ve Spojených státech a jeho rodné Kanadě na 10 000 dolarů (221 000 korun).
„Bylo mi 50, a kdybych teď ztratil zaměstnání, ani nevím, jestli bych vzhledem k věku a profesnímu zaměření ještě novou práci našel,“ popsal listu technik Kevin Boudreau své obavy s tím, že pokrýt náklady na život diabetika prvního typu v Americe bez stálého zaměstnání je dost těžké. Znepokojuje ho představa rostoucích výdajů na zdravotní péči i údajná nečinnost vlády, která se podle něj nezabývá podstatou problému.
Tance kolem zdravotnické reformy provází velký paradox. Přečtěte si komentář:
McCain zachráncem Obamacare aneb Republikánské fiasko v Kongresu
Domoci se zdravotní péče v České republice je pro cizince, kteří sem přicestují na tzv. výdělečný pobyt, složité, ale nikoli nemožné. V každém případě jsou vyšetření i zákroky v Česku mnohem levnější než v Americe. Donehueová už vyklidila byt, zařizuje si potřebná povolení a hledá si novou práci. Až se přestěhuje, počítá s tím, že svou nemoc bude držet pod kontrolou za 75 dolarů (1600 korun) měsíčně. Pokud by zůstala ve Spojených státech a přišla by o plnění prostřednictvím pojistky ACA částečně hrazené zaměstnavatelem, platila by přinejmenším 900 dolarů (19 000 korun) měsíčně.
O své schopnosti pokrýt budoucí náklady na léčbu obtížného diabetu ale pochybují i daleko lépe situovaní Američané, než je Donehueová. „Mám akademický titul i dobrou práci a vydělávám slušné peníze, a přece se velmi vážně obávám, že nebudu schopný v dalších pěti letech platit účty,“ popsal jeden státní zaměstnanec ze západního pobřeží Spojených států pod podmínkou anonymity.
Dotyčný – rovněž diabetik prvního typu - odvádí na vládní program zdravotní péče ročně 25 000 dolarů (528 000 korun), což je polovina rodinného příjmu. I on kvůli těmto nákladům a možnosti, že stejná choroba stihne i jeho novorozeného syna, zvažuje, že se přestěhuje do Evropy. Práci si hledá v Británii nebo v Dánsku. „Za celou rodinu bych platil méně než 2500 liber (73 000 korun) ročně, a to včetně průběžných testů na hladinu krevního cukru,“ popisuje s tím, že v Dánsku by byly náklady ještě nižší. „Být svobodný a bezdětný, už jsem se přestěhoval,“ dodává.
Konec Obamacare by připravil 32 milionů Američanů o pojištění. Čtěte více
To, že Obamův systém zdravotního pojištění ustál nedávný pokus o zrušení, mu ještě klid nezaručuje. „Dokud bude Trump v úřadu a republikáni budou kontrolovat obě komory Kongresu, nebudu mít pocit, že je tady má rodina v bezpečí,“ uzavírá.
Nestabilita trhu zdravotní péče daná jak podobou stávajícího systému, tak i jeho hrozícím kolapsem, je jen součástí širšího problému. Tím je astronomický růst cen životně důležitých léčiv, jako je inzulín. Podle studie, kterou loni uveřejnil deník Americké zdravotnické asociace, se jeho cena během deseti let takřka ztrojnásobila, pročež někteří pacienti vydávají jen na tento prostředek i 900 dolarů měsíčně. Zatímco přední farmaceutické firmy čelí hromadné žalobě pro podezření z účelové manipulace cenami, část pacientů jezdí kupovat léky do Mexika nebo si je objednávají přes internet.
Jak potvrzuje i Americké sdružení diabetiků, Trumpova reforma odstranila nejzávažnější rozdíly v dostupnosti zdravotního pojištění. Ani neúspěch republikánů při snaze tento systém zlikvidovat ale nezměnil nic na tom, že pacienti i za současného stavu svádějí obtížné boje jen kvůli tomu, aby mohli vést normální život. Možnost odjet ze země je proto u mnoha z nich i nadále ve hře.
Čtěte také:
