Uhelná elektrárna a zdraví, to nejde dobře dohromady. Proto není divu, že obyvatelům půlmilionového města Colorado Springs se ulevilo po nedávném oznámení, že místní elektrárna Martin Drake definitivně ukončí provoz. Colorado Springs, oblíbené turistické letovisko a centrum amerických olympioniků, je dalším z řady regionů, kde uhlí nahradily zemní plyn a obnovitelné zdroje.
Spojené státy americké právě prožívají svou„zelenou revoluci.“ Jak oznámilo tamní ministerstvo energetiky, objem těžby uhlí v loňském roce klesl na nejnižší hodnotu od roku 1978 - na 743 milionů tun. Za jediný rok se produkce snížila o 17 procent. Přispělo k tomu sice i mírnější počasí, ale hlavním tahounem změny je ztráta konkurenceschopnosti oproti zemnímu plynu.
Staré uhelné elektrárny z 60. a 70. let dožívají, ale nové již nikdo nestaví. Místo toho soukromí investoři i veřejné energetické podniky preferují ekologicky přijatelnější (a také levnější) zemní plyn. Statistiky hovoří jasně. Ještě v „předkrizovém“ roce 2007 pocházela z uhlí skoro polovina elektřiny vyrobené v USA. V loňském roce už to bylo jen 30 procent.
Hlavním zdrojem energie se tak stává zemní plyn, z něhož se loni vyrobilo 34 procent elektrické energie. Podíl jaderné energie stagnuje okolo 20 procent. Přehlédnout nelze ani boom výstavby větrných a solárních elektráren. Například větrníky loni dodaly do sítě přes pět procent elektřiny.
Zaměstnanost setrvale klesá ve všech typech amerických uhelných dolů. (Zdroj EIA)
Naopak v roli poraženého končí černé uhlí. Propad těžby se podle Ministerstva energetiky USA týká všech klíčových produkčních oblastí – Appalačského pohoří, Skalistých hor i federálních států Illinois a Wyoming. Těžařské společnosti zavírají část dolů, některé rovnou krachují. Jen během 18 měsíců od října 2014 do dubna 2016 přišlo o práci 191 tisíc horníků.
Krizi neřeší ani export uhlí do zámoří. Podle ministerstva energetiky vývoz loni meziročně klesl o čtvrtinu na 57 milionů tun. Pokles se týkal hlavně dodávek do Evropy. Na globálním trhu je uhlí nadbytek, Američané se musejí o odběratele přetahovat s konkurenčními těžaři z Ruska, Kolumbie, Austrálie a Jižní Afriky.
Řešení kritické situace amerického uhelného byznysu zřejmě nepřinese ani nový prezident Donald Trump, který se úřadu ujme v příštím týdnu. Právě v regionech závislých na těžbě uhlí a jiných fosilních paliv získal lídr republikánů nejvyšší procenta podpory. Mnozí horníci v něm vidí spasitele, který odvrátí pád těžby uhlí v Severní Americe.
Trend odklonu země od uhelné energetiky však nová republikánská vláda těžko změní. Není totiž tažen legislativními zásahy jako v zemích Evropské unie, ale hlavně „neviditelnou rukou trhu“.
Dále čtěte: