Obchodníci se značkovým zbožím upínají svou pozornost hlavně k Indii
Švýcarský výrobce luxusních hodinek Jaeger-LeCoultre prodal nedávno hodinky Gyrotourbillon za milion eur. Jejich náramek je pokrytý diamanty, a jak vyplývá z prohlášení zástupců firmy, jde o nejdražší kus, který kdy společnost vyrobila. Hodinky prodala v Paříži místní firma Dubrail, která se specializuje na klienty z Blízkého východu a z Afriky. Rekordní obchod byl uzavřen v době, kdy někteří analytici předpovídají zpomalení růstu sektoru luxusního zboží, a to kvůli problémům na finančních trzích a rostoucím cenám ropy, které trápí především Spojené státy. Názory odborníků, nakolik se tyto těžkosti odrazí na ziscích exkluzivních značek a zda skutečně budou luxusní společnosti hlásit v nejbližší době horší hospodářské výsledky proti očekávání, se liší. Shodují se ale v tom, že hlavní podíl na tržbách luxusního sektoru budou mít do deseti let země, jako jsou Čína, Rusko a Indie. Na předních místech žebříčku vystřídají tradiční trhy – Japonsko a Spojené státy. Současná situace v odvětví luxusu a budoucí vývoj byl jedním z témat nedávné konference o luxusu, jíž se týdeník EURO zúčastnil jako jediný zástupce médií z České republiky. Konferenci již posedmé pořádal International Herald Tribune; letošní ročník se konal v Moskvě.
Vedou Japonci.
Celkové tržby v segmentu luxusního zboží včetně klenotů a parfémů se v loňském roce zvýšily o deset procent a dosáhly 160 miliard dolarů. Zemí číslo jedna pro výrobce luxusního zboží je Japonsko. Z údajů Japan External Trade Organisation je zřejmé, že na japonský trh připadá více než čtvrtina celkových tržeb značky Bulgari. Hlavním zdrojem příjmů je Japonsko také pro Baccarat, Burberry, Gucci Group, Louis Vuitton a Salvatore Ferragamo. Druhým nejdůležitějším trhem, hned za Spojenými státy, je Japonsko pro značky Coach a Tiffany. Značnému zájmu japonských zákazníků odpovídají i počty butiků, které tam společnosti provozují. Do loňského roku mohli klienti nakupovat ve 34 obchodech značky Bulgari, ve 37 buticích Chanel, ve 115 obchodech Coach, zboží Gucci se prodávalo ve 49 obchodech a luxusní kabelky Louis Vuitton byly k mání na 252 místech. Některé firmy, například Louis Vuitton, Dior či Tod´s, otevírají v Japonsku své největší obchodní domy na světě. Na konci letošního roku přibude k japonským rekordmanům značka Bulgari, která otevře desetipatrový komplex. Japonsko je také zemí, kde luxusní producenti poprvé představují své novinky. Úspěch na japonském trhu rozhodne, zda nabídnou zboží i v jiných zemích. V roce 2004 uvedla Bulgari v Asii parfém Omnia Crystalline. V Japonsku se stal hitem a o rok později ho mohli zákazníci sehnat i v Evropě a v Americe. Luxusní společnosti se snaží udržet si japonské klienty nabídkou dodatečných služeb. Italský módní dům Gucci či pařížský Chanel otevírají ve svých obchodech prvotřídní restaurace a bistra, ve kterých vaří světoznámí kuchaři. Společnosti si najímají proslulé architekty, kteří navrhují interiéry butiků. Louis Vuitton zaplatil za tokijský obchodní dům přibližně 100 milionů dolarů. Jak vyplývá ze studie společnosti The Boston Consulting Group, mezi nejčastější zákazníky luxusních obchodů v Japonsku patří dvě skupiny obyvatel. První kategorie se rekrutuje z lidí nad padesát let, kterých je v Japonsku více než čtyřicet procent. Tito potenciální zákazníci mají splaceny hypotéky a jejich děti jsou již soběstačné. Druhou skupinou kupujících jsou takzvaní parazitující svobodní. Žijí ve společné domácnosti s rodiči a mohou si tudíž dovolit utrácet za luxusní zboží. Analýza The Boston Consulting Group odhaduje, že ročně utratí mladí „příživníci“ desetinu svého příjmu za módu a módní doplňky. Japonci mají zájem o luxus nejen v oblasti módy či klenotů, ale také o vybrané potraviny, exkluzivní péči o tělo, luxusní automobily nebo vybavení bytů. Zpráva The Boston Consulting Group uvádí, že v současné době jsou z bytových doplňků in především automatické vyhřívané toalety, vyhledávanou ikonou mezi potravinami je super kvalitní sójová omáčka.
Hrozí pokles?
Jak tvrdí zástupci Japan External Trade Organisation, producenti exkluzivního zboží se v nejbližší době nemusejí obávat, že by japonští zákazníci začali za luxusní zboží méně utrácet. Někteří ekonomové se ale domnívají, že luxusní sektor čeká na tradičních trzích, mezi které Japonsko patří, zpomalení růstu. To se prý může promítnout do objemu celkových tržeb. Pesimisté sice připouštějí, že bohatství lidí v současné době narůstá mnohem rychleji než kdy předtím, což se týká hlavně rozvojových zemí, toto tempo ale nestačí vyvážit případný výpadek v útratách Japonců, Američanů nebo obyvatel západní Evropy. Jak uvádějí statistiky americké banky JPMorgan, na Střední východ, Rusko, Čínu, Latinskou Ameriku a Indii dnes připadá pouze osmnácti až dvacetiprocentní podíl z prodeje luxusního zboží. Téměř čtvrtinu tržeb generují Japonsko a Spojené státy, 21 procent připadá na Evropu. Z Číny dnes pochází šest až sedm procent tržeb luxusních firem, ze Středního východu pět procent, z Ruska čtyři procenta a na ostatní rozvojové trhy připadají zhruba dvě procenta. „Velké luxusní konglomeráty, jako je LVMH či PPR, generují na rozvojových trzích patnáct až dvacet procent svých tržeb,“ říká Melanie Flouquetová, šéfka analytického oddělení zabývajícího se v JPMorgan luxusním a sportovním zbožím. „Japonsko a Evropa musejí růst,“ prohlašuje Flouquetová a dodává, že celá finanční komunita sleduje, zda problémy spojené s poklesem dolaru vůči ostatním světovým měnám a americká hypoteční krize se rozšíří také na evropské trhy.
Problematická Amerika.
Zřejmě nejvíce potíží čeká z tradičních trhů sektor luxusu ve Spojených státech. Analytici poukazují na to, že některé skupiny movitých může negativně ovlivnit hypoteční krize. A to nejen poklesem hodnoty jejich nemovitostí, ale také znehodnocením investičních portfolií či nižšími manažerskými bonusy, než se kterými počítali na začátku roku. To se může samozřejmě odrazit ve spotřebě. Ze statistických údajů vychází, že na pětinu nejbohatších Američanů připadá čtyřicet procent spotřebitelských výdajů v USA. „Zákazníci s nejvyššími příjmy jsou určitým indikátorem. Když začnou kapitulovat, všichni budeme směřovat dolů,“ konstatuje Joseph Brusuelas, hlavní ekonom singapurské poradenské společnosti IDEAglobal. Ekonomové již opravili své odhady spotřebitelských výdajů. Dle agentury Bloomberg vzrostou ve čtvrtém čtvrtletí o dvě procenta, přičemž loni to bylo o procento více. Celá ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí zvedne o 1,5 procenta, tedy o méně než polovinu v porovnání s loňským rokem, kdy si polepšila o 3,9 procenta. Analytická společnost Unity Marketing konstatuje, že důvěra v americkou ekonomiku ve skupině vysokopříjmových spotřebitelů se ocitla ve třetím čtvrtletí letošního roku na nejnižší úrovni od roku 2004. Výsledkům americké ekonomiky odpovídají výsledky luxusních značek. Tržby exkluzivních společností v USA, kromě klenotnictví, vzrostly během října meziročně o 5,7 procenta, v porovnání s říjnovými čísly ale došlo k poklesu o 8,5 procenta. „Obchod dnes není jako dříve,“ potvrdil pro International Herald Tribune Marc Engel, prezident chicagského obchodního domu Chasalla Fashions, který prodává oblečení a šperky značek Versace, Hugo Boss a Jean Paul Gaultier. „Lidé neutrácejí tak snadno, ale stále je to dobré,“ dodává Engel. Mezi značkami, které snížily odhady tržeb v USA, figurují Polo Ralph Lauren, Chaps, Club Monaco a Coach.
Není to tak špatné.
Pesimismus ve světě luxusu však ani vzhledem k situaci ve Spojených státech není na místě. Claudia D´Arpiziová, konzultantka a partnerka milánské společnosti Bain & Co., tvrdí, že zpomalení růstu se vůbec nedotkne top segmentu, kam spadají například značky Hermès, Harry Winston či Van Cleef & Arpels. D´Arpiziová odhaduje, že růst tržeb luxusních firem v nejbližších čtyřech letech se bude pohybovat kolem pěti procent, zatímco v letech 2006 a 2007 to bylo osm procent. Nejvíce „šetřit“ budou za luxus domácnosti, jejichž roční příjmy dosahují od 100 tisíc do 300 tisíc dolarů. „Mladí, bohatí spotřebitelé s vysokými příjmy, ale s omezenými aktivy, mohou omezit svou spotřebu,“ říká Milton Pedraza, ředitel společnosti The Luxury Institute. „Začnou zvažovat své priority: potřebuji skutečně BMW verzi 500, nebo mi stačí 300?“ vysvětluje Pedraza. Robero Vedovotto, ředitel Lehman Brothers, ale tvrdí, že navzdory recesi v USA a určitému zpomalení prodejů v Evropě se zvýšily ve třetím čtvrtletí letošního roku tržby producentů luxusního zboží v průměru o dvanáct až šestnáct procent. Exkluzivní firmy, aby zabránily možným výpadkům ve svých ziscích, expandují na nové trhy. Ředitel společnosti Louis Vuitton Yves Carcelle zmínil, že jeden z posledních obchodů otevřela firma v Bukurešti. „Kdo by si před pěti či deseti lety myslel, že Rumunsko může být místem luxusu,“ konstatoval Carcelle. Za nejperspektivnější trhy považují luxusní výrobci hlavně Čínu, Indii a Rusko. Někteří obchodníci do této skupiny řadí také Brazílii, jiní Koreu. Číňané jsou již nyní třetí nejpočetnější skupinou zákazníků luxusních obchodů za Japonci a Američany. Připadá na ně zhruba sedm procent z ročních výnosů luxusního průmyslu, některé analýzy zmiňují až dvanáct procent. Statistiky Goldman Sachs přitom uvádějí, že před pěti lety to bylo jen jedno procento. „Do roku 2014 by se měl jejich podíl zvýšit na 24 procent,“ předpovídá Antoine Colonna, šéf výzkumu luxusního zboží v Merril Lynch.
Směr Indie.
Zřejmě největší pozornost věnují luxusní společnosti v současné době Indii. „Indie je země, kde se dávají dárky,“ říká Yves Carcelle. „Taj Mahal byl také dárek a nedávno dokonce jeden muž v Indii daroval svojí ženě Airbus,“ dodal Carcelle. Poukazoval tím na nejbohatšího muže v Indii, Mukeshe Ambaniho, který koupil letadlo za 60 milionů dolarů manželce k jejím 44. narozeninám. Indové zatím sice nepředčí v nákupech Rusy a Číňany, ale vedou v současnosti tabulku vytváření bohatství. Loni rostla indická ekonomika osmiprocentním tempem. Odhadem 1,6 milionu indických domácností vydělává více než sto tisíc dolarů ročně a za stejnou dobu utratí devět tisíc dolarů za luxusní zboží. Ekonomové očekávají, že skupina bohatých Indů se bude ročně rozrůstat o čtrnáct procent. Dle některých ekonomů se Indie do deseti let stane pro luxusní značky trhem číslo jedna a nikoliv Čína, jak předpovídají jiní. „Každá země má jiný přístup k luxusu. Před sto lety byly indické elity, mahárádžové, nejlepšími zákazníky luxusních značek,“ tvrdí šéf Louis Vuitton Carcelle. „To je velmi důležité, protože jsou země, kde nemá luxus tradici. Luxus sice v Indii zmizel, ale kultura luxusu přežívá,“ domnívá se Carcelle. Vlna zájmu o prodej luxusního zboží v Indii začala v roce 2006, kdy tamní vláda povolila zahraničním investorům nákup nadpolovičního podílu u značkových prodejců. Zástupci exkluzivních značek nicméně tlačí na indickou vládu, aby tento podíl zvýšila na sto procent. Prodej luxusního zboží omezují v Indii navíc značně vysoké daně, které mohou tvořit 45 až 55 procent z ceny dováženého sortimentu. Proto jsou Indové častými zákazníky zahraničních luxusních butiků, kde mohou sehnat značkové zboží za přijatelnější ceny.
