ČKD Vagonka Studénka
Vagonce ve Studénce je letos přesně 99 let. O tom, zda ještě oslaví i sté výročí, se rozhoduje právě v těchto dnech. Připravený záchranný plán počítá se zahraničním partnerem, který chce část podniku koupit. Kromě toho však i s pomocí státu.
O podnik ve Studénce, který je dceřinou společností ČKD Praha Holding, má zájem americká firma Thrall a jednání probíhají už půl roku. Teď jí zřejmě dochází trpělivost a chce konečné rozhodnutí. Představitelé americké firmy si pro ČKD stanovili přesný termín. Smlouvu podepíšou, ale musí to být do 30. června. Pak podle slov předsedy představenstva Vagonky Viktora Königa jednání ukončí.
Vedení Vagonky upozorňuje, že s tímto investorem záchranný plán stojí a padá. Podle připravené dohody by Američané měli koupit podstatnou část podniku, výrobu nákladních vagonů. Dosavadním majitelům by tak zůstala jen výroba osobních kolejových vozidel a samozřejmě dluhy. Ty se dnes pohybují na úrovni zhruba 1,5 miliardy korun, částečně je však pokryjí právě prostředky inkasované za prodej „nákladní části výroby. Peníze investora (podle předběžné dohody je to 450 milionů korun) se totiž převedou rovnou na účet bankovního konsorcia. Věřitelské banky pak prominou Vagonce další dluhy ve výši 725 milionů koru n.
Tím ovšem revitalizační plán nekončí, na záchranu zbývající části podniku bude podle představenstva potřeba dalších 400 milionů korun. Měla by je dodat Konsolidační banka, která se ovšem právě k tomuto bodu staví velmi rezervovaně. „Samozřejmě, pokud by takto stát rozhodl, budeme to muset udělat. Zatím jsme však nikomu nic neslíbili a pro záchranu podniku vi díme i jiná, elegantnější řešení, řekl mluvčí banky Tomáš Krones. Potvrdil ovšem, že s první částí plánu, v níž se počítá, že věřitelské banky odepíšou téměř polovinu svých pohledávek, tento státní ústav souhlasí. „Jednání už proběhla a věřitelé se takto dohodli, řekl Krones. Pohledávky Konsolidační banky se na celkovém dluhu Vagonky podílejí téměř z jedné poloviny. Zhruba čtvrtinu pohledávek má Union banka a o zbytek se dělí Agrobanka a Moravia Banka.
Thrall má podmínku
Americký zájemce už oznámil, že bývalou Moravskoslezskou Vagonku koupí jen tehdy, pokud bude ve Studénce jediným výrobcem. Kapacitu podniku chce přitom využít výhradně k produkci nákladních vagonů a v příštích třech letech ji zvýšit na dvojnáso bek.
Pro zbytek podniku a výrobu osobních kolejových vozidel to znamená, že se bude muset přestěhovat jinam. Přemístění nebude podle Königa technicky náročné, vyžaduje však politické rozhodnutí. O výrobu osobních vagonů dnes stojí jak kopřivnická T atra, která už nabídla své opuštěné provozy k pronájmu, tak sesterská společnost Vagonky, pražská ČKD Dopravní systémy. Kromě Prahy a Kopřivnice je však ve hře i Ostrava, kde by se využily prostory Vítkovických železáren. Podle Königa by budoucí místo pro další výrobu měla vybrat vláda. Domácí trh je příliš malý a není možné, aby na něm tak jako dosud bojovaly o produkci osobních kolejových vozidel tři domácí firmy.
Vládní rozhodnutí ovšem potřebuje Vagonka také proto, že výrobu osobních vagonů udrží jen se státní pomocí. Podle revitalizačního plánu by touto injekcí mělo být zhruba 400 milionů korun, které chce firma od Konsolidační banky buď ve formě úvěru s odloženou splatností (minimálně o tři roky), nebo jako kapitalizovanou pohledávku. „Vláda musí rozhodnout, co chce sanovat a zda do budoucna skutečně počítá s tím, že pro České dráhy bude mít českého dodavatele, argumentuje König.
Výroba osobních vagonů sice přímo zaměstná jen 300 lidí, domácí subdodavatelé však podle něho představují pracovní příležitosti pro dalších pět tisíc osob.
Vláda to má těžké
Kabinet se případem Vagonky Studénka zabýval koncem května, žádné rozhodnutí však zatím nepřijal. Přesto, jak potvrdil mluvčí vicepremiéra Pavla Mertlíka, se vláda chystá, že o přemístění rozhodne. Mělo by to být do konce června tak, aby mohla být s mlouva s firmou Thrall podepsána v požadovaném termínu. „Jde o to, aby stát rozhodl, zda bude hradit náklady tohoto přemístění, upřesnil Mertlíkův mluvčí Libor Vacek.
Na rozhodnutí kabinetu nyní s napětím čekají hlavně lidé z Vagonky. Pro zhruba tři stovky z nich by přemístění výroby do Prahy znamenalo ztrátu zaměstnání. Zatímco do Kopřivnice a případně do Ostravy by mohli dojíždět bez větších pro blémů, stěhování do Prahy nepřipadá kvůli bydlení v úvahu. „Sociálním problémům se ve Studénce vyhneme pouze tehdy, pokud výroba půjde do Kopřivnice, uvádí šéf odborů Vagonky Miroslav Holinka. Napětí mezi zaměstnanci se nyní podle něj stupňuje také proto, že v podniku zatím nebyli lidé většinou striktně přiděleni ani k výrobě nákladních, ani osobních vagonů. Pokud však ve Studénce napříště zůstane jen „nákladní produkce, musí k dělení dojít.
Podle revitalizačního plánu přijde v nejbližších měsících v podniku o práci minimálně sedm set lidí. Nynější počet zaměstnanců se zredukuje jak ve výrobě nákladních, tak i osobních vagonů. Jestliže dnes ve Studénce pracuje zhruba 240 0 lidí, už v příštím roce se počítá se snížením na zhruba 1550 zaměstnanců (1250 pro produkci nákladních a 300 pro osobní vagony).
V okrese Nový Jičín, kam spadá jak Studénka, tak i Kopřivnice, dosáhla koncem května míra nezaměstnanosti 10,4 procenta. Ředitel tamního úřadu práce Jiří Macíček předpokládá, že do konce roku dosáhne zhruba dvanáctiprocentní úrovně. Ani rostoucí ne zaměstnanost a problémy regionu však nejsou zárukou, že osobní vagony v kraji zůstanou. Konsolidační banka, která má na přemístění jejich výroby a zajištění plynulé produkce poskytnout 400 milionů korun, má významné pohledávky i v ČKD Dopravní systémy. „Není jisté, zda se tak stát nepokusí řešit problémy obou podniků společně, připouští König.
Hra o jablko
Zatímco Američané mají o pokračování výroby nákladních vozů jasné představy, a tedy zřejmě mají i odbyt pro dvojnásobnou produkci, problém zbytkového podniku zatím vyřešený není. Hlavním odběratelem osobních jednotek jsou České dráhy, ty s e však opožďují s placením. „Máme sice smlouvy na další tři třívozové elektrické soupravy, předplatbu jsme však zatím nedostali, uvádí König. Protože předplatbu ve výši alespoň třiceti procent požadují i úvěrující banky, podnik se podle něj už několik let potýká s problémy finančního zajištění zakázek. „Vyhráli jsme například soutěž na dodávky do Izraele, zakázku však nakonec dostala konkurence, protože mohla nabídnout lepší finanční podmínky, řekl.
Ve výrobě osobních vagonů se chce firma napříště specializovat, nosným programem by měly být právě elektrické jednotky a lehké regionální vozy. Tato produkce by měla firmu podle Königa uživit, protože jen České dráhy budou v příštích letech po třebovat 240 vagonů.
