Úřad federálních rezerv Spojených států (Fed) zvýšil minulý týden klíčovou úrokovou mezibankovní sazbu na takzvané federální fondy o čtvrt procentního bodu na 5,5 procenta. Stejně tak zdvihl o čtvrt procentního bodu i diskontní sazbu na ce lkových pět procent. Již třetí zvýšení úrokových sazeb v posledních měsících by podle představitelů Fedu mělo snížit rizika posílení inflace ve stále rychle expandující ekonomice.
Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku rostla 4,8procentním tempem při míře nezaměstnanosti 4,1 procenta, což je nejnižší úroveň za posledních třicet let. Zvýšení úrokových sazeb je většinou analytiků chápáno nejen jako prevence proti růs tu inflace, ale i jako snaha o pozvolné ochlazení ekonomiky, kterou někteří ekonomové považují stále za příliš přehřátou. Tempo trvale udržitelného růstu bylo dosud podle analytiků Fedu zakotveno zhruba na úrovni 2,5 procenta. V poslední d obě se však množí signály, že v případě americké ekonomiky bude pravděpodobně možno počítat s dlouhodobě udržitelným růstem na úrovni tří či 3,5 procenta z důvodu strukturálních změn v ekonomice učiněných za posledních deset let díky masivním investicím do technologií. Schodek obchodní bilance podle zářijových čísel dosáhl téměř v souladu s očekáváním 24,4 miliardy dolarů. Kursy akcií i obligací na newyorské burze po oznámení zvýšení sazeb mírně oslabily.
