Vypadá jako stará známá „bé dvojka“, ale není to „bé dvojka“. V názvu má totiž jednu číslici navíc. A také je podstatně modernější, o dost menší, a tedy i mnohem levnější na provoz. Respektive má být – jakmile se začne s její sériovou výrobou.
Přípravné práce na projektu nového strategického bombardéru B-21 Raider zahájila společnost Northrop Grumman (která stojí mimo jiné i za jeho slavným předchůdcem) již v roce 2014. K prvnímu letu testovacího prototypu mělo podle dřívějších plánů dojít ještě letos, nakonec by se tak ale mělo stát v květnu roku 2022.
Tvar a hlavní charakteristické rysy letounu B-21 jsou sice už nějaký ten čas známé, přesto všechno nejnovější vizualizace zveřejněné samotným Letectvem Spojených států v lecčem překvapily. Je na nich totiž patrné něco, co na minulých dost dobře viditelné nebylo. A sice nevšední tvar pilotního kokpitu, respektive čelních skel, jež připomínají zaoblený kosočtverec.
Ačkoliv se, jak podotýká server The Drive, jen několik dní staré studie mohou nakonec od reality lišit, sázka na takto navržená „okna“ je na první pohled dost neobvyklým řešením. Tím spíš, když není znám jejich pravý účel a není ani dost dobře zřejmé, jak skrze ně pilot uvidí ven, budou-li doopravdy posazena tak nízko.
Podobný, ale jiný zároveň
V čem se naopak nově zveřejněná vizualizace, na níž B-21 prolétá nad Edwardsovou leteckou základnou v Kalifornii, shoduje s těmi dřívějšími, je tvar přídě i zádě samotného letounu. V porovnání s bombardérem B-2 Spirit postrádá tolik typický „jestřábí“ zobák. Jinými slovy, zatímco u stroje vyvinutého v průběhu osmdesátých let minulého století byla špička nosu mírně zahnuta směrem dolů, v případě Raidera je jeho spodní hrana dokonale plochá.
Také zadní část nového neviditelného letounu se dočkala zjednodušení. Slavná „bé dvojka“ jej měla řešený ve tvaru dvojitého „W“, B-21 vyvíjená v kalifornském výrobním zařízení Plant 42 si vystačí s obyčejným „W“. Sací otvory, jimiž proudí vzduch do motorů, navíc už nebudou vypouklé, ale stanou se de facto součástí trupu. Ty hlavní inovativní prvky – avionika a zbraňové systémy – z pochopitelných důvodů zůstanou před veřejností i nadále utajeny, třebaže pár informací v minulosti na povrch již prosáklo.
O Raideru se ví, že bude podobně jako B-2 podzvukový a bude schopen překonat i ty nejpokročilejší systémy protivzdušné obrany. K tomu mu má dopomoci technologie stealth, zaručující obtížné detekování radarem, i nová generace dalekonosných řízených střel (takzvané stand-off). Bude schopen podnikat elektronické útoky a pochopitelně i svrhávat atomové bomby. Samozřejmostí je využívání umělé inteligence, která by pilotům měla teoreticky umožnit řídit i doprovodné robotické letouny.
Bombardér B-21 sice neunese tolik výzbroje jako předchůdce (odhaduje se, že to bude zhruba o polovinu méně), vzhledem k menším rozměrům a menší nosnosti ale zase s velkou pravděpodobností nebude potřebovat tak dlouhou vzletovou dráhu. Řečeno jinak, k odlepení od země by mu měla vystačit ranvej kratší než dva kilometry – přesně tolik totiž vyžaduje ikonický Spirit.
Páteř amerického bombardovacího letectva
Díky své dosavadní čtyřiadvacetileté službě u USAF (United States Air Force) se „bé dvojka“ stihla proslavit de facto po celém světě. A to navzdory faktu, že jí bylo vyrobeno pouhých 21 kusů. V případě bombardéru B-21 Raider tomu má být zcela jinak. Letectvo by si jich podle dostupných informací mělo objednat přinejmenším rovných sto. Kolují však zvěsti, že by se konečný počet mohl vyšplhat až k 149 exemplářům.
USAF totiž hodlá udělat z B-21 páteř svých bombardovacích sil. Současný plán je takový, že Raider v příštích letech nahradí stoje B-2 Spirit i ještě starší B-1B Lancer. Koho si naopak nadále ponechá, jsou nestárnoucí B-52, jež brázdily nebe už v ranných okamžicích studené války.
Vzhledem k avizovanému počtu letounů je tedy zřejmé, že nové B-21 budou o poznání levnější než jejich předchůdci – jeden exemplář vyjde daňové poplatníky na 673 milionů dolarů (zhruba 14,6 miliardy korun). Ačkoliv měly být původně ještě o něco levnější, i tak je cena nesrovnatelně nižší, než na kolik přišla výroba jedné „bé dvojky“. Ta je ostatně považována za nejdražší vojenský letoun v dějinách lidstva.
Pakliže se květnový termín prvního testovacího letu skutečně naplní a letadlo se při následných zkouškách osvědčí, jeho zařazení do služby je plánováno na polovinu aktuální dekády. Jako první by se jej měli dočkat piloti na Ellsworthově letecké základně v Jižní Dakotě. Poté bude následovat Whitemanova letecká základna v Missouri a Dyessova letecká základna v Texasu.
