Nový prezident se musí pokusit o sjednocení rozdělené země
Lokální floridský list The Palm Beach Post tiskl minulou středu tři vydání. V prvním vyhlásil vítězem právě skončených prezidentských voleb republikána Bushe, ve druhém ohlásil přepočítávání hlasů. Ve třetím vydání už jméno vítěze nebylo. „Ještě to neskončilo, hlásal titulek. Ve středu ráno totiž před novináři vystoupil floridský státní návladní Bob Butterworth a oznámil, že volby skončily tak těsným výsledkem, že je třeba volební lístky přepočítat. Lidé z obvodu Palm Beach si navíc začali stěžovat, že je zmátla grafická úprava volebních lístků, a možná proto hlasovali pro kandidáta, kterému hlas vůbec dát nechtěli. Jelikož právě na výsledku floridských voleb závisí, kdo bude příštím americkým prezidentem, okamžitě začalo přepočítávání. Ačkoli minulý pátek ještě nebyly známé oficiální výsledky nového sčítání hlasů, agentura Associated Press posbírala data ze všech obvodů a na základě svého šetření oznámila, že republikán George W. Bush zvítězil na Floridě o pouhých 327 hlasů. To je o poznání méně než 1784 hlasů, o něž zůstal Gore za Bushem po prvním sčítání hlasovacích lístků. Horko v Palm Beach. Těsný rozdíl ve volebních výsledcích na Floridě vlil novou sílu do žil týmu viceprezidenta Gorea. Jeho poradci minulý pátek oznámili, že se chtějí obrátit na soud kvůli volebním lístkům, které dostali voliči v obvodě Palm Beach. Na nich jsou jména kandidátů vytištěna střídavě po obou stranách a uprostřed lístku je místo pro zaškrtnutí. Jméno demokratického kandidáta Gorea figuruje v levém sloupci na druhém místě. Kdo však chtěl volit Gorea, musel označit třetí políčko odshora. Druhé políčko patřilo prvnímu kandidátovi v pravém sloupci. Tím byl ovšem Pat Buchanan z Reformní strany, nikoli demokrat Al Gore. Jelikož však Gore figuroval ve svém sloupci na druhém místě, řada voličů zřejmě automaticky označila druhé políčko. Tomu nasvědčují i výsledky voleb, když právě v obvodě Palm Beach získal Buchanan podle CNN zhruba o 1300 procent více hlasů, než kolik činil jeho floridský průměr. Sám Buchanan se nechal slyšet, že výsledkům v Palm Beach nevěří. I kdyby se Gore nakonec rozhodl od žaloby upustit, což je nepravděpodobné, konečné výsledky nebudou známé dříve než koncem tohoto týdne. Lhůta pro předání dat přepočítaných hlasů vyprší až v úterý, ale hlasy voličů ze zahraničí mohou přicházet ještě zhruba deset dní po skončení voleb. Důležité je, zda bude mít obálka razítko se správným datem. Inspirován přepočítáváním hlasů na Floridě, oznámil hlavní stratég Bushovy kampaně Karl Rove, že také republikáni uvažují o podání žádosti, aby byly přepočítány odevzdané hlasovací lístky ve třech státech, kde Gore zvítězil jen těsným poměrem. V úvahu připadají státy Iowa, Nové Mexiko a Wisconsin (viz tabulka na str. 60). Co udělá soudce? Zvláštností amerického volebního systému je takzvaný Sbor volitelů (viz strana 3). Všech 538 určených zástupců jednotlivých států by se mělo sejít 18. prosince, kdy mají oficiálně hlasovat o budoucím americkém prezidentovi na základě mandátu uděleného jim voliči v jednotlivých státech. Vstupenkou do prezidentského úřadu je 270 hlasů Sboru volitelů, pokud ovšem hlasují všichni volitelé. A to není podmínkou, kterou by vyžadovala ústava. Klidně se může stát, že 18. prosince volitelé z Floridy nebudou moci hlasovat. Pokud totiž do tohoto dne nebudou vyřešeny všechny případné právní spory okolo volby, může soudce vydat opatření zabraňující floridskému guvernérovi Jebu Bushovi (mladšímu bratrovi George W. Bushe), aby volitelům předal takzvané osvědčení o výsledku voleb (Certificate of Ascertainment). Právě tento úřední doklad přitom volitele opravňuje zúčastnit se hlasování ve Sboru volitelů. Pokud jim guvernér potvrzení nevydá, nebudou moci hlasovat a prezidentem se stane Al Gore. Floridské soudy mohou vyjít vstříc stížnostem na průběh voleb a nařídit jejich opakování například v kritickém obvodu Palm Beach. V minulosti se však soudci k takovému kroku nechtěli uchylovat, pokud zrovna nešlo o zjevný podvod. A to se tentokrát nestalo. „V tomto případě se pohybujeme ve zcela neznámých vodách, řekl listu The New York Times Terence Anderson, odborník na volební právo z University of Miami. Federální úřady se zatím jakémukoli zásahu do voleb brání. „Nevidím žádný důvod zasahovat do záležitostí, které spadají do kompetence administrativy daného státu, řekla ve čtvrtek americká ministryně spravedlnosti Janet Renová. Prezident sjednotitel. Ať už bude americkým prezidentem Bush, nebo Gore, jeho hlavním úkolem bude spojovat dva národy. Pohled na mapu Spojených států podle volebních výsledků ukazuje na jedné straně k demokratům tíhnoucí pobřeží ohraničující republikánské středozemí. Američané navíc trpí podivným schizmatem. „Líbí se jim Bushova představa omezené vlády, ale zamlouvá se jim také Goreův progresivní aktivismus, konstatoval Business Week. Zhruba třetina Američanů si myslí, že prioritou při rozdělování přebytku státního rozpočtu by mělo být posílení systému sociálního zabezpečení. Jen o něco menší skupina respondentů průzkumu provedeného televizní stanicí ABC po skončení voleb však za prioritu v této oblasti považuje daňové škrty a snižování národního zadlužení. Průzkum ABC ovšem potvrdil, že většině Američanů vyhovuje dosavadní kurs hospodářské politiky. Pro jeho zachování se vyslovilo 56 procent dotázaných. O něco více než čtyřicet procent respondentů by v ekonomické politice uvítalo „čerstvý vítr . Aby mohl nový prezident překlenout tyto rozdíly, bude muset dělat centristickou hospodářskou politiku. „Voliči vyslali jasný vzkaz: Mluvte opatrně a navrhujte řešení přijatelná pro republikány i demokraty, řekl v rozhovoru pro Business Week Stephen Wayne z Georgetown University. K tomu budou prezidenta nutit i výsledky voleb do Sněmovny reprezentantů a Senátu. Zatímco ve Sněmovně si republikáni udrželi těsnou většinu, v Senátu se síly vyrovnaly. K nečekaně dobrému výsledku demokratů v senátních volbách přispěla také Hillary Rodham Clintonová, které se podařilo získat senátní křeslo ve státu New York. Co čeká prezidenta. Mezi hlavní úkoly nového prezidenta bude beze sporu patřit zlepšení vzdělávacího systému. V již zmiňovaném průzkumu televizní stanice ABC uvedlo třicet procent respondentů, že právě to by měl být první úkol pro nového prezidenta. Američané považují svůj školský systém za velmi špatný a rádi by viděli jeho radikální zlepšení. Nová administrativa se proto zřejmě pokusí předložit Kongresu návrh zákonů zavádějících více zkoušek jak pro studenty, tak pro učitele. Nový prezident se zřejmě zasadí také o zvýšení výdajů pro školy i na platy učitelů. Druhým úkolem prezidenta podle preferencí voličů je snižování daní. Na řadu zřejmě přijdou daňové úlevy pro střední třídu. Týdeník Business Week odhaduje, že by se měly dotknout hlavně manželských párů, nemovitostí a oblasti školství, zdravotního pojištění a osob pečujících o dlouhodobě nemocné. Stejně tak Američany pálí nedostatečný systém sociálního zabezpečení, republikáni se ovšem zřejmě budou muset vzdát svého plánu na reformu, která by umožnila ukládat pojistné na soukromé investiční účty. Na čtvrté místo seznamu úkolů pro nového prezidenta zařadili voliči otázku léků na předpis. Toto téma před volbami zvedli kandidáti obou táborů a je pravděpodobné, že se Kongres bude brzy zabývat plánem, podle kterého by vláda přispívala na některé léky pro důchodce. Půjde však zřejmě o kombinaci se soukromým pojištěním. Zelený fenomén. Na tyto úkoly se nyní pro jistotu připravují oba tábory. Ani jeden z nich se totiž ještě nemusí pasovat do role poraženého. Tak se ovšem nevidí ani muž, který v prezidentských volbách skončil na třetím místě se ziskem 2,695 milionu hlasů. Je jím kandidát Strany zelených a dlouholetý obhájce práv spotřebitelů Ralph Nader (66). V předvolebním klání Nader často prohlašoval, že Gorea i Bushe považuje za špatnou volbu. Jediný rozdíl vidí v tom, který z nich se dříve vrhne na kolena před velkými korporacemi sponzorujícími jejich kampaně. Aby Nader ukázal, že při prosazování své politiky není přítelem žádných kompromisů, rozhodl se ve volbách zůstat až do samotného konce. Demokraté přitom ve skrytu duše doufali, že Ralph Nader na poslední chvíli odstoupí a přenechá své hlasy Alu Goreovi. Kandidát Strany zelených je ovšem zklamal a dá se říct, že na rozhodující Floridě připravil Gorea o vítězství. Pro Nadera totiž v tomto státě hlasovalo více než 96 tisíc voličů. A je možné předpokládat, že při Naderově hypotetické neúčasti ve volbách by jich Goreovi odevzdalo hlas více než potřebných 328. Sám Nader tvrdí, že nemá kompromisy zapotřebí. „Náš čas teprve přijde, řekl před dvěma měsíci v rozhovoru pro Business Week. K tomu, aby jeho strana přežila, však potřebuje peníze. Nader doufal, že se mu ve volbách podaří překročit pětiprocentní hranici, která politické straně otevírá státní pokladnu. Z ní by pak zelení mohli dostat sedm až devět milionů dolarů jako příspěvek na svou kampaň. Tento plán ovšem nevyšel, protože pro Nadera hlasovala jen tři procenta voličů. „Nader zůstane vůdcem svých sympatizantů, ale bez peněz není možné udržet pohromadě politickou stranu. Zelení zkolabují stejně jako Reformní strana (Rosse Perota), řekl časopisu Business Week politolog Stephen Wayne z Georgetown Univesity. To však nemusí být jediný scénář. Nader přinesl do Strany zelených seznam adres téměř čtvrt milionu svých příznivců, kteří na jeho kampaň přispěli celkem sedmi miliony dolarů. Nader možná rozčílil demokraty, ale své voliče jistě nezklamal. Jeho politika navíc láká hlavně mladé, kteří tíhnou k zásadovým postojům. To může být Naderovou hlavní devizou, pokud se bude chtít stát vůdcem něčeho, co by se dalo v budoucnu nazvat novou americkou levicí.
VOLBY OČIMA MOSKVY Pozorovatelé sledující politickou scénu v Rusku se shodují v tom, že Moskva očividně stranila Georgi Bushovi. Odkazují přitom hlavně na obsah internetových stránek www.strana.ru, jejíž informační zdroje jsou blízké Kremlu. Materiály na těchto stránkách už několik týdnů před americkými volbami informovaly v tom smyslu, že republikán Bush by byl pro Rusko přijatelnější partner než demokrat Al Gore, neboť nebude tolik strkat nos do ruského boršče, ale raději se soustředí na vnitropolitické záležitosti USA. Pro Rusko by to byla šance, jak snáze alespoň částečně obnovit svoji ztracenou pozici v zahraničněpolitické aréně. Naproti tomu demokrat Al Gore by byl podle mínění ruských politologů vůči Rusku kritičtější, neboť rád ukazuje „globálnější tvář . Což znamená, že na ruský vkus až příliš přemýšlí o úloze Ameriky ve světě, o ochraně lidských práv v jiných zemích… V Moskvě převládá názor, že Bushovi se podařilo sestavit vysoce profesionální zahraničněpolitický tým, který velmi dobře zná Rusko. „Fakticky představuje to nejlepší, co pracovalo pro Bushe seniora, míní politolog Sergej Karaganov v deníku Segodňa. Je přesvědčen, že vztah k Rusku bude nadále patřit ke klíčovým zahraničněpolitickým prioritám nové americké vlády. „Od Bushova týmu očekávám, že nebude mít sklony k takovým avantýrám, jako bylo například Kosovo či Somálsko, míní Karaganov. Nechybějí však ani hlasy obávající se toho, aby se nová americká administrativa nepouštěla do nepěkných zahraničněpolitických experimentů. „Nemůžeme vyloučit, že prezident Bush, mající v zádech republikánskou většinu v Kongresu, může provádět agresivní a tvrdou zahraniční politiku, míní analytička moskevského výzkumného centra Carnegie Lilija Ševcovová. Říká, že pro Rusko je vždy přijatelnější a bezpečnější, má–li americký prezident účinnou protiváhu v Kongresu. Ruský tisk věnoval velkou pozornost také horečnému přepočítávání hlasů na Floridě. Proč se při této příležitosti neotřít o americký volební systém, jenž má daleko k dokonalosti a měl by se zmodernizovat. „Vyhraje–li na Floridě Bush třeba jen o jediný hlas, připadnou mu hlasy všech pětadvaceti volitelů tohoto státu, a republikánský kandidát tak získá kýžený minimální počet hlasů 270 z 538. Nespravedlnost takového volebního systému je očividná, napsal deník Segodňa.
Václav Lavička
