Menu Zavřít

Americký metr na úplatky

24. 11. 2011
Autor: Euro.cz

Pfizer se domluvil s americkou vládou, že zaplatí 60 milionů dolarů, aby se vyhnul soudu za uplácení v cizině

The Wall Street Journal

Americký metr na úplatky

Světová farmaceutická jednička Pfizer se domluvila s vládou Spojených států, že zaplatí 60 milionů dolarů, aby se vyhnula soudu za uplácení lékařů a státních úředníků v cizině. Přestože tyto praktiky používala k podpoře prodeje svých léků mimo domovskou zemi, a to hlavně v Evropě, postih by ji čekal podle amerického zákona o korupčních praktikách – US Foreign Corrupt Practices Act (FCPA). Dohoda, jejíž detaily mají být zveřejněny koncem roku, je výsledkem tlaku federální administrativy na důkladnější prověrky zámořského byznysu farmaceutických firem a na jeho posouzení z hlediska americké legislativy. Společnost Pfizer už poskytla americkým úřadům všechny potřebné informace.
Zákon FCPA, který je v platnosti od roku 1977, sice zakazuje firmám při podnikání v zámoří uplácet „pouze“ politiky a státní úředníky, ale i tak se podle amerických právníků vztahuje také na lékaře a zdravotnická zařízení. Zejména v případě, že jde o dary či úplatky poskytované v jiných než soukromých nemocnicích. V hledáčku vyšetřovatelů jsou ovšem i státní zakázky, například v Chorvatsku nebo v dalších zemích východní Evropy. Společnost Johnson & Johnson, která čelila obvinění z uplácení v Řecku, Polsku a Rumunsku, letos v dubnu odsouhlasila dohodu s vládou o vyrovnání ve výši 70 milionů dolarů. Zahájená šetření se nepřímo dotýkají i dalších farmaceutických firem, například společností Merck, AstraZeneca, Bristol-Myers Squibb nebo GlaxoSmithKline, které byly rovněž vyzvány k předání informací.

The Economist

Kapsy plné úvěrů

Velké americké banky se po finanční krizi musely vypořádat s mnoha úkoly. Jak to zjednodušeně shrnul šéf jednoho z postižených peněžních domů: risk se musel snížit, likvidita zvýšit a výdaje držet na uzdě. Z pohledu klientů v tomto výčtu chyběla jedna důležitá věc – poskytování úvěrů.
Zaplnit úvěrové vakuum, které vzniklo hlavně v segmentu středních firem, se úspěšně pokoušejí menší instituce. Je sice pravdou, že na této úrovni jsou aktivní i velká jména jako GE Capital nebo Bank of America, na druhou stranu ale v uplynulých letech z trhu zmizela řada drobnějších bank, ať už kvůli potížím nebo například díky fúzi s větším konkurentem.
Jednou z firem, které evokují tradiční bankovnictví z 19. století, je společnost Golub Capital, jejíž úvěrové portfolio v letošním roce stouplo o 25 procent na pět miliard dolarů. Na začátku byl investiční fond zakladatele Lawrence Goluba v roce 1998, který se postupně vypracoval na jednoho z hlavních hráčů v oboru. Jeho záběr přitom zůstává omezený. Poskytuje půjčky zhruba 150 klientům, zaměřuje se na odvětví jako software, letectví, zdravotnictví a direct marketing. Naopak obory jako reality, biotechnologie či energetika mají dveře zavřené. Postupně se začaly přidávat také další podobně zaměřené společnosti jako například Medley nebo Churchill Financial. Ačkoli se jejich provozní modely navzájem liší, leccos mají společného. Jejich vedoucí manažeři dříve působili ve významných velkých společnostech, financování pochází spíše z privátních zdrojů než ze zajištěných depozit a poskytnuté půjčky tyto firmy drží až do konce splatnosti.

bitcoin_skoleni

THE MYANMAR TIMES

Barma začíná s bankomaty

Civilní barmská vláda, která se ujala moci letos v březnu, to zřejmě myslí s reformami opravdu vážně. Tento měsíc se v zemi objevilo prvních patnáct bankovních automatů. Byly umístěny v někdejším hlavním městě Rangúnu a prozatím slouží pouze několika stovkám klientům, kteří již vlastní bankovní účet. Následně mají bankomaty být instalovány také v dalších velkých barmských městech. Nový druh služeb, který je v sousedních státech jihovýchodní Asie využíván už více než 30 let, získává v Barmě rychle na popularitě, řekl Ohnmar Sein, výkonný ředitel Asia Green Development Bank. Zavedení bankomatů podle jeho slov svědčí také o tom, že se bankovní systém v zemi mění a posouvá od hotovostních transakcí k většímu používání karet. Barma patřila až donedávna k nejkritizovanějším diktaturám světa a podle odborníků má před sebou ještě dlouhou cestu. A to se týče i tamního bankovního sektoru. Existují zde totiž nejméně tři kurzy směnitelnosti domácí měny, kterou je barmský kyat. První, oficiální je využíván pro vládní transakce, podle druhého musejí měnit peníze turisté a také cizinci žijící v Barmě. A nakonec je tu černý trh, jenž se řídí vlastními pravidly.

  • Našli jste v článku chybu?