Budoucí majitel nechce platit škody, které nezavinil
Firma Eastman Chemical, které už vláda slíbila majoritní podíl v CHZ Sokolov, bude zřejmě v České republice prvním investorem, který si do smlouvy prosadí ochranu před případnými žalobami dosavadních zaměstnanců. Kvůli tomuto požadavku se ovšem prodej zdrží minimálně o tři měsíce.
Americký investor požaduje, aby mu připravovaná smlouva zaručila, že jako nový majitel nebude hradit případné odškodnění, které by mohli žádat dosavadní nebo dřívější zaměstnanci sokolovského podniku za zdravotní potíže způsobené prací v chemičce. Česká vláda dosud podobné požadavky odmítala s tím, že je tuzemská legislativa neumí ošetřit. V případě CHZ Sokolov se členové kabinetu 18. října dohodli, že se pokusí tuto překážku obejít využitím evropských právních předpisů. Další jednání o prodeji CHZ Sokolov tím ovšem přerušili, aniž by uvedli, kdy se k němu vrátí.
Sokolovské chemické závody jsou na prodej už od roku 1992 a firma Eastman Chemical se o ně zajímá od loňského září. Ke skutečnému jednání se však dostala až na jaře letošního roku, kdy se do celé záležitosti vložil Odborový svaz chemického prů myslu a otevřeným dopisem vládu vyzval, aby se konečně případem CHZ začala zabývat.
Rámcové podmínky prodeje schválil kabinet koncem července s tím, že je do konce října upřesní, aby se sokolovský podnik prodal nejpozději do konce tohoto roku. Nyní se tento mezní termín posunul až na 31. březen roku příštího. „Přistoupili jsme na tento odklad, protože prodej nesmí být v rozporu s českým Obchodním zákoníkem, uvedl mluvčí firmy Eastman Manuel Linnig.
Právní kličky. Ministerstvo financí, které za podmínky smlouvy odpovídá, tvrdí, že se problém nesourodých zákonů vyřeší během několika týdnů. „Jde jen o odklad, nikoli o zastavení přípravy prodeje CHZ Sokolov, uvedl mluvčí ministra Libor Vacek . „Americké firmy, které mají bohaté zkušenosti s tím, co po nich lidé dokážou vymáhat, se celkem pochopitelně brání, aby je někdo dodatečně nežaloval za újmu na zdraví, poznamenal. Podle evropských předpisů lze podle něj podobný požadavek do smlou vy vložit. „Záleží jen na právnících, jak to udělají, řekl.
Předseda legislativní rady vlády Pavel Rychetský se zatím k problému nevyjádřil. „Nevím už přesně, o co tam šlo, asi nějaké staré ekologické škody, uvedl na dotaz týdeníku EURO čtyři dny poté, co kabinet na popud jeho úřadu jednání o CHZ Sokolov zablokoval. Právě tento úřad v připomínkách upozornil, že požadavek firmy Eastman neodpovídá českému právnímu řádu.
Ekologické škody zaplatí FNM. Podle dřívějšího rozhodnutí vlády zaplatí firma Eastman za akcie CHZ Sokolov Fondu národního majetku 150 milionů korun. Další 1,12 miliardy korun uhradí Konsolidační bance za pohledávku tohoto ústavu vůči sokolovské společno sti. Spory o to, kdo uhradí náklady na odstranění starých ekologických škod, se už podle Vacka vyřešily. Zaplatí je FNM a podle již provedeného auditu si na ně musí rezervovat nejméně 300 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí nicméně v připomínkách pro jednání vlády uvedlo, že na základě dřívějších zkušeností hrozí nebezpečí, že se tato částka zvýší až na dvojnásobek.
Firma Eastman věří, že se převod akcií CHZ Sokolov uskuteční co nejdříve. K upřesněným podmínkám prodeje se odmítla vyjádřit. Linnig sdělil, že je firma nebude před podpisem smlouvy komentovat. Generální ředitel CHZ Sokolov Miroslav Krejčí uvedl, ž e pro jeho podnik je každý odklad nepříjemný. „Čekali jsme, že to bude jen formální a že vláda prodej schválí, řekl k výsledku pondělního jednání kabinetu. Sokolovský podnik počítal, že už začne s finanční restrukturalizací, připravené úv ěry však jsou vázány na konečný souhlas vlády.
Větší přidaná hodnota. Sokolovský podnik vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku ztrátu 74 milionů korun a celkem počítá pro letošek s propadem ve výši téměř 97 milionů. Ve ztrátě je kvůli vysokému úvěrovému zatížení už pátý rok. To vzniklo při nákladné modernizaci výroby kyseliny akrylové a původně s ním měl pomoci první americký partner, firma Dow Chemical. Ta však v roce 1993 jednání o nákupu akcií CHZ Sokolov ukončila, když tehdejší Klausův kabinet nechtěl slevit z ceny. Za akcie podniku požadoval s to milionů dolarů, Dow Chemical nabízel „jen osmdesát. Společnost Eastman nyní v přepočtu zaplatí celkem 38 milionů dolarů.
Nový investor chce v Sokolově rozvíjet výrobu polymerů. Tento záměr odpovídá podle Krejčího potřebám podniku. „Znamená to posun k výrobkům s větší přidanou hodnotou, a firma už nebude tak zranitelná jako nyní, vysvětluje. Sedmdesá t procent objemu výroby nyní připadá na kyselinu akrylovou a její monomery, tedy právě produkci s malou přidanou hodnotou. Po investicích do dalšího zpracování na polymery by se měl jejich podíl snížit na polovinu.
Krejčí upozorňuje, že nynější výrobky patří mezi komodity, jejichž ceny určuje světový trh. Polymery naopak znamenají určitou stabilitu, protože se chovají jako speciality, a mají tak mnohem menší cenové výkyvy. „Komodity létají po sinusoidách cen. Když jsou nahoře, máme dobré výsledky, když však směřují dolů, dostáváme se do obrovských problémů, vysvětluje.
Firma Eastman Chemical vyrábí přes 400 chemikálií a s polymery na bázi kyseliny akrylové už má rozsáhlé zkušenosti na americkém trhu (EURO 33/1999). Podle prodeje na něm zaujímá dvanáctou příčku. Výrobky sokolovské chemičky chce podle svého prohláš ení uplatnit hlavně na trhu střední a východní Evropy.
