Týdeník EURO vám přináší unikátní původní seriál ze světa haute couture.
Již vyšlo
Prada (14. dubna 2009)
Připravujeme
Armani
Mnoho povyku pro nic? Tedy vlastně pro kus plátna s nátěrem a kouskem pravé kůže na obrubě. Za cokoliv s monogramem LV jsou lidé po celém světě ochotni utrácet tisícové částky, stát fronty, zapisovat se do pořadníků v obchodech. Louis Vuitton letos oslaví 155 let od svého založení. Edmund Hillary, Salvador Dalí, Charles Linberg či Cary Grant, ti všichni cestovali se zavazadly s monogramem LV. Šéf společnosti Yves Carcelle tvrdí, že i po tolika letech existence působí firma mladě, čerstvě a kreativně. Kupodivu, protože většina původních výrobních procesů dodnes téměř nedoznala změny. Výroba je stále náročná na lidskou práci, americký časopis Businessweek uvádí, že 24 zaměstnanců vyrobí za směnu 120 tašek. „Dokázali dospět k téměř dokonalé vyváženosti ruční práce a automatizace. V Hermés to vypadá, jako byste se ocitli ve 14. století – řady a řady šijících lidí,“ konstatoval Andrew Gowen, londýnský analytik, který pro dnes již zkrachovalou banku Lehman Brothers připravoval studie o Louis Vuittonu.
Lepší než kůže
Kufry a další zavazadla se značkou Louis Vuitton se dodnes vyrábějí v Asniéres na severozápadě Paříže. A to již od roku 1859. V prvním patře dílny se soustřeďují práce se dřevem. Vše probíhá ručně, od přípravy latí až po sestavení dřevěné konstrukce budoucího kufru. Ve druhém patře potom dřevěné konstrukce, opět ručně, přelepují speciálním trianonským plátnem. Týmž, jež začal používat namísto kůže zakladatel firmy Louis Vuitton. Voskované plátno je totiž pevnější a hlavně – nepromokavé.
V čele společnosti Louis Vuitton, která patří do konglomerátu LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, stojí Yves Carcelle. Jeho prosklená kancelář u pařížského mostu Pont Neuf mu poskytuje nádherný výhled na Seinu. Carcelle se domnívá, že to, co dělá z LV ikonu luxusního průmyslu, je cestovatelský duch a silné kořeny. Obliba cestování ostatně napájela již samy kořeny firmy. V polovině 19. století se na cesty vydávaly společenské elity. Louis Vuitton byl baličem krinolín francouzské císařovny Eugénie. Byl znalcem různých druhů dřev, ze kterých se vyráběly cestovní truhly. O tom, jaká zavazadla jsou praktická na cestování, něco věděl, protože sám byl nadšeným cestovatelem, dokonce navštívil alžírskou a marockou poušť. Vlastní obchod v Paříži založil v roce 1854.
Mezi první Vuittonovy vynálezy patřily například skříňové kufry, rozměrná zavazadla tvořená dvěma částmi: na jedné straně šatna, na druhé zásuvky. Byly vymyšleny tak, aby cestující nemuseli vybalovat na každé zastávce veškeré vybavení. Na tomto principu byla později založena řada dalších návrhů. Snad největší přelom znamenal vynález plochého kufru, který nahradil nepraktické truhly. Plochá zavazadla lze totiž štosovat.
Teprve syn Louise – Georges – však vytvořil ve dvacátých letech minulého století z rodinného podniku společnost, která přitahovala pozornost filmových hvězd a mahárádžů. Ti nejprve objednávali bytelné kufry pro cestování vlakem, později lehké tašky, když se začali přepravovat letecky. První model potažený plátnem v typické okrově a kávově hnědé barvě s monogramem LV zaregistroval Georges Vuitton v roce 1897. Nápad pravděpodobně inspiroval řadu dalších známých značek, které po vzoru LV začaly používat své logo jako dekorativní motiv i nedílnou součást svých výrobků.
V říši Arnaultově
Dnes pro společnost Louis Vuitton pracuje po celém světě přes třináct tisíc lidí, z nichž 3600 je zaměstnáno ve čtrnácti ateliérech ve Francii. Úspěch LV je asi nejvýraznější na asijských trzích. Přitom do sedmdesátých let působily po světě pouze dva značkové obchody Louis Vuitton. Do rodiny se však přiženil Henry Racamier, v roce 1977 začal firmu řídit a prosadil expanzi do Japonska. Na Japonce dnes připadá zhruba 55 procent tržeb společnosti. Racamier později zaranžoval fúzi s rodinou vlastnící nápoje Moët, Chandon a Hennessy. Vytvoření luxusního konglomerátu LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton proběhlo v roce 1987. Zisk LV se následujícího roku zvýšil o téměř polovinu. Tímto sňatkem však Racamier ztratil funkci. Hlavní slovo v novém konglomerátu LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton získal a doposud má Bernard Arnault.
Dnes by značka LV byla pravděpodobně symbolem střední a starší generace žen, které nemusejí přemýšlet o ceně. Jenže se objevil Marc Jacobs. Mladý a výstřední Američan se před dvanácti lety ujal pozice kreativního ředitele v Louis Vuittonu, tradiční a konzervativní firmě, která byla mimo pozornost bulvárních společenských rubrik. Jeho úkolem bylo nejen připravit nové kolekce kabelek, ale zároveň rozšířit paletu výrobků. Monogram LV se záhy stal také ornamentem obuvi, textilu, klenotů a hodinek. Bernard Arnault vysvětloval překvapivou volbu tím, že Jacobs „se perfektně hodí k Louis Vuittonu podobně jako John Galliano k Dioru. Vuitton nalezl v Jacobsovi návrháře, který má cit pro vhodné načasování, ať se to týká oděvů, klenotů, hodinek či kabelek“.
Rebel Jacobs
Pro většinu lidí, kteří se pohybují v luxusním průmyslu, byl nástup Jacobse, který byl spojován s rebelským stylem grunge, šok. Marc se narodil v New Yorku v roce 1963. Jeho otec zemřel, když mu bylo sedm let, matka byla recepční a dle médií prý „problémová“. Proto Marca vychovávala jeho babička. A podporovala jeho snahu stát se módním návrhářem. Prestižní návrhářskou školu Parsons dokončil Jacobs v roce 1984. Tvrdí, že díky Yves Saint Laurentovi se zamiloval do módy 70. let. Laurent prý vytvořil svět, který byl požitkářský, sexy, sofistikovaný, temný, magický, hermafroditní. „Chtěl jsem být jeho součástí,“ říká Jacobs.
Začátkem letošního roku přijímal Marc Jacobs hosty, včetně médií, v apartmá newyorského Marcer Hotelu, kde pobýval při navrhování zatím poslední kolekce pro Louis Vuitton. Jeho image je naprosto v protikladu s exkluzivní značkou – v uchu diamantová náušnice, oblečen je do černého oděvu, který připomíná skotskou sukni, pod kterou má legíny za 130 liber s potiskem graffiti. Mimochodem, potištěné legíny patří mezi nejžádanější kusy z Jacobsovy kolekce, která je poctou Stephenu Sprouseovi, mladému kultovnímu designérovi, který v roce 2004 zemřel na rakovinu plic. Marc Jacobs Sprouse obdivoval a dle mnohých mu vděčí i za postavení, které ve firmě Louis Vuitton má.
Pro pochopení Jacobsovy práce pro LV je nutné se vrátit do New Yorku 70. let. Tehdy žil Stephen Sprouse ve stejném domě jako legendární skupina Blondie, v nechvalně proslulé čtvrti Bowery. Sprouse stál za prvními videoklipy hudebníků. V té době byl New York proslulý hlavně vysokou mírou kriminality. Na druhé straně tam ale bylo neuvěřitelně kreativní prostředí, kde se mísila nápaditá hudba, pouliční umění a móda. Bylo to těsně před tím, než se umělci stříkající na zdi graffiti, hiphopové hvězdy, vyznavači break dance a dýdžejové z Lower East Side a Harlemu stali vyznavači hlavního proudu a začali vydělávat těžké peníze.
Umění ulice.
Z tohoto prostředí tedy vzešel Stephen Sprouse, fanoušek graffiti, který se brzy stal vyhledávaným módním fotografem, umělcem a módním návrhářem. Ve svých modelech mísil prvky sofistikovaných oděvů s prvky punku. Poprvé v akci ho Marc Jacobs spatřil 1. května 1984. Tehdy jednadvacetiletý Jacobs s dalšími třemi tisícovkami lidí zavítal do Rittz Clubu na Lower East Side, aby zhlédl Sprouseovu one man show. „Bylo to jako rockový koncert. Ohlušující hardcore rock. Předvádělo tam 25 mužů. Skutečně úžasných kluků, kteří stáli na molu a potom přišel Teri Toye v blond paruce, upustil svůj kabát a odhodil ho na molo. Bylo to neskutečně dekadentní – temné, výtržnické, dráždivé.“
Marc Jacobs uspořádal velkolepou vzpomínkovou akci na Stephana Sprouse v únoru letošního roku v New Yorku. „Musím být v posteli před půlnocí. Jsem nyní čistý, to znamená bez alkoholu, drog a adrenalin si zvyšuji pouze cvičením ve fitklubu,“ chlubil se Jacobs těsně před vypuknutím oslav novinářům. Tisky Sprouseových graffiti využil v kolekci pro LV v roce 2001. Tehdy ještě spolupracoval přímo se Sprousem. Graffiti se objevilo doslova na všem – na šátcích, tradičních taškách s monogramem, peněženkách, botách, kravatách…
„Tuto sezónu jsme porušili všechna pravidla. Bylo mi řečeno, že nesmím změnit monogram,“ konstatoval při uvedení kolekce Jacobs. „Snažil jsem se dodržovat pravidla a dělat to, co mi ostatní říkali, až do té doby, než jsem zjistil, proč jsem tady. Jsem tu proto, abych udělal něco mladistvého, cool a současného. Chtěl jsem využít Stephenovy graffiti, protože pro mě mají zvláštní význam. Stephen je umělec, výrazná postava z New Yorku. Měl důvěru ulice, ale zároveň styl někoho, kdo je módním návrhářem,“ pokračoval Jacobs. Graffiti kolekce byla vyprodána téměř okamžitě.
Umění ulice vystřídala spolupráce s japonským návrhářem Takashim Murakamim, s nímž uvedl v roce 2003 řadu kabelek. Společně rozšířili barevnou paletu. Klasický monogram s LV začali nabízet ve 33 různých barvách. Murakami navíc vytvořil vzor s třešněmi, které doplnil karikaturami smějících se obličejů. V prvním roce se těchto kabelek prodalo za 300 milionů dolarů.
„Vuitton je symbol statusu a vždy tomu tak bylo. Dnes je ale více sexy a odvážnější,“ komentoval Jacobs.
Avantgarda pro bohaté
Původně uzavřený kontrakt mezi Louis Vuittonem a Jacobsem měl vypršet již loni. Marc ale v ředitelském křesle zůstává. Podle britského listu The Observer to bylo hlavně graffiti, co Jacobsovi zaručilo silnou pozici. Mnoho lidí se může ptát, jak jde bouřlivá newyorská minulost dohromady s luxusní značkou. V Jacobsových kolekcích ovšem existuje jasná linka k Sprouseovu záměru vytvářet ultra drahé oblečení pro mladé lidi. V této cestě, samozřejmě v éře, kdy peníze hrají podstatně důležitější roli, Jacobs pokračuje. Zřetelný v jeho směřování je také vliv Andyho Warhola. Jacobs vyznává kontroverzní popkulturu, kterou mísí s celebritami a hudebníky, a pohybuje se mezi nebezpečně vyhlížejícími týpky z undergroundu a příslušníky high society, kteří se oblékají v exkluzivních buticích.
Zákazníci považují jeho graffiti za něco zábavného, trendového a drahého. Jestli je Marc Jacobs něčím charakteristický, kromě toho, že je označován na geniálního návrháře a někteří módní kritici ho dokonce srovnávají s takovým talentem, jakým byl například Yves Saint Laurent, pak je to jeho naprosto nekonformní chování. V roce 2007, kdy krachoval jeho vztah s bývalým prostitutem, tehdy sedmnáctiletým Jasonem Prestonem, přišel na přehlídku své vlastní kolekce s dvouhodinovým zpožděním. Prý pil v sousedním hotelovém baru. To bylo i na módní průmysl, kde se nějaká ta manýra strpí, přespříliš.
Jacobs skandály přitahuje. V roce 2001 ukradla herečka Winnona Ryderová z jednoho obchodního domu LV kabelku za více než pět tisíc dolarů. Místo ostudy si od Jacobse vysloužila pozvání, aby pro něho předváděla. „To, co miluji více než vše ostatní, je pozornost,“ vysvětluje Marc Jacobs, jehož styl a postoj k životu bývá označován jako „cool“. Sám návrhář se ale takové nálepce brání. Jednou dokonce napsal novináři, který k jeho jménu připojil slovo cool, rozzlobený dopis.
Marc Jacobs přitom zároveň pracuje pro vlastní značky The Marc Jacobs Collection, Marc by Marc Jacobs a Little Marc. Náklonnost zákazníků k americkému rebelovi se odráží i na výsledcích firmy. Během desetiletého působení u LV se Jacobs zasloužil o čtyřnásobný růst prodejů značky. Tim Blanks, který pracuje pro internetový server Style.com o Jacobsovi prohlásil, že je mistr ve skloubení kreativity s komerčním úspěchem.
Devadesát procent lidí, kteří přišli do obchodu Louis Vuitton nakupovat, stále nemají potuchy, kdo byl Stephen Sprouse.
Příběh značky Louis Vuitton
1854 Louis Vuitton zakládá společnost, která nese jeho jméno.
1897 Georges Vuitton zaregistroval první model potažený plátnem v typické okrově a kávově hnědé barvě s monogramem LV.
1914 otevřen obchod LV na pařížském bulváru Champs-Elysees.
1977 LV vlastnila dva obchody s tržbami kolem 10 milionů dolarů.
1978 otevřen první obchod v Japonsku.
1987 vytvořen konglomerát LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, který je světovou jedničkou luxusního průmyslu. V loňském roce dosáhl tržeb 17,2 miliardy eur.
1998 kreativním ředitelem se stává Marc Jacobs.
1999 představena první kolekce prêt-à-porter oblečení pro muže a ženy.
2001 představil Marc Jacobs společně se Stephenem Sprousem kolekci s graffiti tisky, ve stejném roce se monogram LV objevil poprvé i na klenotech.
2003 Marc Jacobs spolupracuje s japonským umělcem Takashi Murakamim.
2005 uvedena první kolekce hodinek.
2007 tváří LV se stává bývalý prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov, dalšími reklamními celebritami jsou Steffi Grafová, Andre Agassi a Catherine Deneuve.
2009 koncern LVMH Moët Hennessy nezveřejňuje hospodářské výsledky jednotlivých značek v portfoliu, u LV vedení pouze konstatovalo, že za minulý rok rostly tržby o sedm procent. Senzačních výsledků prý firma dosáhla hlavně v Číně.
