Na rozjezd IT gigantu stačilo méně než deset tisíc eur
Je pravé poledne a podlahy v pracovnách se zataženými okny jsou zaplněny rolovacími matracemi. Zaměstnanci firmy Huawei mají siestu. „Kdo nemá matraci, opře si po obědě alespoň hlavu o svůj pracovní stůl a oddychuje,“ říká Joseph Čuo, jeden z 24 tisíc pracovníků čínské společnosti Huawei. Na první pohled ospalá atmosféra ale klame. Huawei patří mezi nejrychleji se rozvíjející čínské firmy. Firma poskytuje produkty a služby pro 300 telekomunikačních operátorů po celém světě. List The British Financial Times zařadil tuto společnost v nedávné době mezi deset nejprestižnějších čínských značek.
Kalifornská inspirace.
Společnost Huawei sídlí na jižním okraji města Šen-čen (anglicky Shenzhen). Ještě před dvaceti lety bylo toto místo sousedící s Hongkongem nenápadnou a nezajímavou vesnicí. Dnes žijí v Šen-čenu tři miliony obyvatel, v celé aglomeraci devět milionů lidí. Z města, které je zároveň jednou z nejstarších čínských zvláštních ekonomických zón, pochází až třicet procent světové produkce počítačových pevných disků. Informační technologie tvoří třetinu průmyslové výroby Šen-čenu. Své pobočky v městě mají světoví giganti jako Philips, Hewlett-Packard nebo Olympus. Čínská vláda ale nemá zájem, aby měl Šen-čen nálepku místa, kde mohou zahraniční firmy profitovat z levné pracovní síly. Šen-čen má být čínskou obdobou kalifornského Silicon Valley a soustřeďovat výzkum a vývoj nejmodernějších technologií. „Zakladatel firmy Huawei pochází ze Šen-čenu. To je jediný důvod, proč sídlí Huawei právě tady,“ říká Sü Č´-ťün, viceprezident společnosti. Huawei založil v roce 1988 Ren Čeng-fej, který předtím působil jako důstojník v Čínské lidové armádě. „Na rozjezd firmy měl k dispozici méně než deset tisíc eur. S úvěrem od banky počítat v té době nemohl,“ upřesňuje Sü. První zakázky telekomunikačního vybavení pro čínskou vládu umožnily rychlý růst města. Další expanzi napomohlo v roce 1994 Clintonovo uvolnění regulace exportu pokročilých technologií a know-how. V roce 1997 zahájil Huawei spolupráci s Motorolou na vývoji telekomunikačních technologií, později navázal kontakty s firmami Lucent, Intel, Microsoft a AT&T.
Pozvali i Fostera.
Kampus Huawei není těžké v přelidněném Šen-čenu najít. Podobně jako k městům vedou k areálu směrovky z dálnice. Rozloha kampusu, který byl navržen po vzoru parků Microsoftu nebo společnosti Nike, přesahuje 1,3 kilometru čtverečních. První objekt postavilo vedení Huawei v roce 1988, nejnovější je z loňského roku. „Celkem jsme do výstavby areálu investovali 1,5 miliardy dolarů. Z více než poloviny jsme použili vlastní kapitál, na zbytek jsme si vzali hypotéku,“ říká viceprezident Sü. V areálu jsou čtyři fotbalová hřiště, bazén a moderní apartmány pro tři tisíce rodin. Součástí ubytoven je také whirlpool a posilovna. V kampusu je též několikapatrová budova mezinárodního školicího střediska. Autorem projektu je britský architekt Sir Norman Foster. Stěny jsou pokryty mramorem krémové barvy, u vchodu je stěna skleněná, kterou zdobí nápis vítáme vás v různých světových jazycích, češtinu nevyjímaje. Moderní západní architekturu obklopuje park s palmami a bambusem, který je pojmenován Zahrada stovky trav. Název je přejat z povídky známého čínského spisovatele Lu Süna.
Jako v družstvu.
Vlastníky společnosti Huawei jsou soukromé osoby. Majetková struktura připomíná družstvo. „Sto procent firmy vlastní osmdesát procent jejích zaměstnanců,“ vysvětluje Sü. Dodává, že CEO drží pouze jedno procento akcií. Na nákup podílu má nárok každý, kdo odpracuje ve firmě alespoň rok. Množství akcií, které si může pořídit, odpovídá jeho zařazení, délce pracovního poměru a perspektivě růstu. Při odchodu musí zaměstnanec akcie prodat. „Nyní připravujeme změnu tohoto postupu. V budoucnu si bude moci akcie ponechat každý, kdo odpracuje v Huawei minimálně osm let a bude mu více než 45 let,“ tvrdí Sü. Viceprezident považuje účast zaměstnanců na majetku firmy za spolehlivou pracovní motivaci. Vedení společnosti ale nevylučuje, že v budoucnu bude možné nakupovat akcie Huawei i na burze. I když se management společnosti chlubí, že dělníci mohou na automatických linkách vyrobit za hodinu až 23 tisíc čipů, dělnické profese tvoří pouze dvanáct procent z celkového počtu zaměstnanců. Necelá polovina - 48 procent lidí – pracuje ve výzkumu a vývoji, třetina má na starosti prodej a zákaznickou podporu, osm procent působí ve vedení a administrativě. „Téměř 85 procent našich zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání,“ říká viceprezident Sü. Firma investuje každoročně do vývoje a výzkumu deset procent tržeb. Kromě Číny má Huawei svá výzkumná centra ve Spojených státech – v Dallasu a v Silicon Valley, třetí je v indickém Bangalore. Laboratoře společnost založila také ve Stockholmu a v Moskvě. Vedení firmy přiznává, že do výzkumu a vývoje může investovat značné prostředky díky relativně nízkým nákladům na pracovní sílu. „Nástupní roční plat inženýra v Huawei je okolo 6,6 tisíce dolarů, nejvyšší management vydělává 22 tisíc dolarů ročně v porovnání s 180 tisíci dolarů, které by si vydělal na západě,“ uvedl na konci loňského roku v rozhovoru pro časopis BusinessWeek Li Siao-tchao, šéf oddělení výzkumu a vývoje. Dodal, že zatímco Huawei v Číně může najmout pět až deset inženýrů, za stejné peníze konkurence zaplatí na západě pouze jednoho.
Zatím vede Čína.
Pro Huawei stále zůstává největším trhem Čína. To se ale zřejmě brzy změní. Vedení společnosti má plán snížit do roku 2006 podíl Číny na celkových tržbách na 35 procent. V roce 2002 připadalo na nejlidnatější zemi světa zhruba 80 procent tržeb firmy. V minulém roce z celkových tržeb, které dosáhly 5,6 miliardy dolarů, již export představoval 41 procent. Firma Huawei má v současné době více než 45 milionů GSM uživatelů v 45 zemích, její optické sítě běží v 59 zemích, sítě pro datovou komunikaci v 66 zemích a bezdrátové sítě v 54 zemích. Huawei působí od roku 2003 také na českém trhu. Své služby nabízí i prostřednictvím dalších partnerů, například firem Infinity a Atlantis datacom. S touto firmou získali Číňané zakázku na dodávku technologií xDSL pro Český Telecom. Zástupci managementu Huawei tvrdí, že vedou jednání i s českými operátory mobilních sítí. Bližší informace o budoucí spolupráci ale uvést zatím nechtějí.
Konkurenční šarvátky a armáda. Společnost Huawei se během své existence nevyhla sporům s konkurencí. V roce 2003 nařklo Číňany ze zneužití intelektuálního vlastnictví Cisco. Management společnosti Huawei se musel také bránit proti kontroverznímu spojování s čínskou armádou. Kvůli působení zakladatele firmy v armádě se objevily zvěsti, že činnost společnosti ve skutečnosti podléhá rozhodnutí armády. To ale vedení firmy odmítá. „Nemáme nic společného s čínskou armádou. Vyrábíme civilní telekomunikační zařízení. Armáda má svou vlastí síť dodavatelů,“ uvedl pro BBC News mluvčí Richard Li. Dodal, že zakladatel firmy Ren Čeng-fej byl v době svého působení ve vojsku pouze nevýznamným vojákem, který se podílel na výstavbě kasáren a mostů. „Ren je člověkem s vizí. Má schopnost kontrolovat věci z pohledu makroekonomického i mikroekonomického,“ tvrdí o svém nadřízeném mluvčí.
