Brusel zřejmě prodlouží smlouvu, jež dává americkým špionům přístup do systému SWIFT
Ani po přestěhování nejdůležitějších počítačových serverů mimo území USA neztratí americké zpravodajské služby přímý přístup do celosvětového mezibankovního komunikačního systému SWIFT. Evropské vlády se totiž obávají, že samy by na odhalování finančních transakcí spojených s terorismem nestačily. Brusel proto podle všeho s Washingtonem prodlouží kontroverzní dohodu, která americkým úřadům umožňuje prověřovat bankovní aktivity občanů Evropské unie podle amerických protiteroristických zákonů. Původní smlouva z roku 2007 vyprší na konci letošního roku. Jednání s USA začalo i přes odpor některých levicových a zelených europoslanců.
Bush to věděl
Americké tajné služby začaly data systému SWIFT prověřovat krátce po teroristických útocích z 11. září 2001. Tajně, s autorizací prezidenta George Bushe, ale bez vědomí Kongresu. A bez informování evropských partnerů. Nebylo to tak obtížné: nejdůležitější počítačové servery systému SWIFT totiž zpracovávaly finanční data přímo na americkém území, ve státě Virginia. Spadaly tedy pod americkou jurisdikci.
Existence tajné dohody mezi americkými orgány a SWIFT se provalila v červnu 2006, kdy o ní – i přes výhrůžky Bílého domu – informoval deník The New York Times. Většina států Evropské unie následně konstatovala, že odporuje zákonům na ochranu soukromí. Zpráva, kterou si nechal vypracovat tehdejší belgický ministerský předseda Guy Verhofstadt, uváděla, že „SWIFT se dostal do konfliktní pozice mezi americké a evropské zákony“.
Belgická Komise na ochranu soukromí navíc dospěla k verdiktu, že SWIFT porušil jak evropské, tak belgické zákony. „Několik let poskytoval velké množství osobních dat bez jasného právního základu a nezávislé kontroly. To odporuje belgickým i evropským normám“. Verhofstadt doporučoval, aby „příští spolupráce byla upravena spíše podle evropského práva, které poskytuje silnější záruky ochrany soukromí“.
Definitiva až po Lisabonu
Stalo se, v roce 2007 uzavřely Spojené státy americké a Evropská unie dohodu, která například výslovně uváděla, že data ze systému SWIFT nebudou využita k vyšetřování ničeho jiného než terorismu. Pokud se ukáže, že získané informace s terorismem nesouvisely, musejí být maximálně do pěti let zničeny. Američané se také zavázali, že umožní evropským expertům průběžnou kontrolu systému.
Před dvěma lety uzavřená dohoda přestane koncem letošního roku platit. SWIFT navíc přesune své nejdůležitější počítačové servery z amerického území zpět do Evropy, do Nizozemska a Švýcarska.
Američané proto chtějí uzavřít novou dohodu, stejný zájem má ale kupodivu i Brusel. Proč? „Evropa může být jenom ráda, že Američané data ze systému SWIFT monitorují a analyzují. Už tak dokázali zabránit několika teroristickým útokům. My na to síly nemáme,“ řekl deníku The Irish Times vysoce postavený úředník Evropské komise.
Obdobně se vyjádřil i eurokomisař pro justici a bezpečnost Jacques Barrot: „Přerušit zrovna teď spolupráci a tok informací by mohlo být až extrémně nebezpečné.“ Dodal, že letošní dohoda by měla být pouze provizorní, definitivní stanovení pravidel spolupráce by mělo vzniknout až po schválení Lisabonské smlouvy ve všech zemích sedmadvacítky.
BOX
Co je SWIFT
Prostřednictvím mezibankovního komunikačního systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) se sídlem v belgickém Bruselu se každodenně provede několik milionů transakcí v hodnotě zhruba šest bilionů dolarů. Systém propojuje osm tisíc tři sta finančních institucí ve dvou stech osmi státech. SWIFT vlastní přímo banky, které se na něm podílejí.
