Letecká doprava představuje pro životní prostředí významnou zátěž. V Norsku vědci experimentují s palivem v leteckých motorech. Jako výrazně ekologičtější variantou, než je letecký benzín, se jeví spalování amoniaku. Mohlo by se z něj stát palivo budoucnosti nejen v letadlech, ale mohl by pohánět i turbíny v elektrárnách.
Letecký sektor si chce vylepšit svou pověst z pohledu emisí skleníkových plynů tím, že by používal zelenější palivo, než je letecký benzín. Nicholas Worth z norské technologické univerzity NTNU s přispěním dotace ve výši milionů eur z EU zkoumá možnosti efektivnějšího spalování paliva v leteckých motorech.
Problém letecké dopravy představují i emise dusíku, které v okolí letišť představují zdravotní riziko. „Na letištích je mnoho emisí dusíku. K tomu je třeba připočítat emise skleníkových plynů se spalování paliva během letu,“ vysvětlil Worth.
I když se odborníci neshodnou, kolik emisí skleníkových plynů letecká doprava produkuje, propočty se pohybují mezi dvěma až deseti procenty globální produkce CO2, každopádně při přepočtu na osobu se jedná o velmi neekologický způsob dopravy.
Norský vědec experimentuje se spalováním amoniaku, vodíku i metanu. Spalovací komory mohou být malé v helikoptérách, větší v dopravních letadlech nebo obrovské v elektrárnách. Podle něj má amoniak lepší vlastnosti při spalování než vodík, který se dá vyrábět elektrolýzou z obnovitelných zdrojů energie.
Prognóza měnového fondu: Plyn i elektřina musí zdražit o desítky procent
„Amoniak se snáze přepravuje, lépe se skladuje a je třeba menšího tlaku, aby se změnil na kapalné skupenství, než je tomu u vodíku. Amoniak také hoří pomaleji než vodík,“ shrnul výhody tohoto paliva, jež se průmyslově vyrábí zejména jako hnojivo.
Produkuje jej také norská společnost Yara, ve které má třetinový podíl norský stát. Použití amoniaku v letecké dopravě by snížilo produkci znečišťujících látek. Navíc by se mohl používat i ve stacionárních plynových turbínách pro výrobu energie.
Profesor na norské NTNU i americké Yaleově univerzitě Edgar Hertwich zdůraznil, že technologií ke snížení současné produkce skleníkových plynů je v současnosti k dispozici dostatek. Většina investic ale stále míří do technologií pro spalování fosilních paliv ropy, uhlí a zemního plynu.
Pokud lidé nezmění své chování, do roku 2100 teplota vzroste o 4 stupně Celsia. Hertwich tvrdí, že svět musí usilovat o nulové uhlíkové emise už do roku 2040 a přestat investovat do tradičních energetických a dopravních systémů, jež spotřebovávají fosilní paliva. To znamená do výstavy dálnic, letišť a uhelných elektráren. „Nové technologie nepomohou, pokud nevyužijeme možnost přestat používat ty staré,“ varoval.
Dále čtěte:
Maglev v Číně má jezdit až 1000 km/h. O využití německého vynálezu se znovu uvažuje i v Evropě
Doprava budoucnosti: kdo a co bude konkurovat hyperloopu?
