Jednou to přijít muselo: konec klasického rádia se očekával již posledních dvacet let. Spíše je překvapením, že se k němu první vláda odhodlala až v roce 2015. Naopak není překvapením, že se tak stalo v Norsku. Tamní vysoká životní úroveň znamená, že velká část populace již vlastní digitální přijímače, jež jsou pro příjem digitálního vysílání nezbytné. Kromě toho to byli právě Norové, kdo s výzkumem digitálního rádia v roce 1995 začal.
Minulý týden oznámilo norské ministerstvo kultury, že v roce 2017 začne rušit veškeré FM stanice, jež používají k vysílání analogový signál, a bude je nahrazovat vysíláním digitálním. Prvním médiem, jež tuto zprávu přineslo, byla ironickou shodou okolností rozhlasová stanice Radio.no. Uslyšeli ji tak příjemci analogového i digitálního signálu, norská vláda totiž oba systémy v současné době provozuje paralelně.
Další budou následovat
Norsko je první z řady zemí, které se k podobnému kroku chystají. Technologický standard DAB (digital audio broadcast, digitální audiovysílání) získává na popularitě zejména v Evropě a je pravděpodobné, že například Británie a Německo se vydají stejnou cestou během dvou či tří let.
„Digitalizace rádia otevírá dveře pro vysílání daleko většího množství rádiových kanálů než dosud,“ uvedlo prohlášení norského ministerstva, „posluchači budou mít přístup k daleko pluralističtějšímu spektru vysílaného obsahu. Budou moci poslouchat v lepší kvalitě a využívat nových funkcí, jež jim digitální vysílání nabídne.“
| Rádio a svět v číslech (není-li uvedeno jinak, údaje se vztahují k roku 2013) |
|---|
| 75 procent domácností v rozvojových zemích má přístup k vysílání (2012) |
| 44 000 je přibližný počet radiostanic po celém světě |
| 86 procent celkového času, jejž stráví lidé ve věku 25 až 54 let poslechem rádia, náleží analogovému AM/FM vysílání |
| 20 procent a více posluchačů má rozhlasové vysílání britské BBC v zemích, kde je dostupných méně než pět radiostanic |
| 73 procent veškerého vysílání je pozemní obecní rozhlas, v Africe zaznamenal v letech 2006 až 2012 nárůst o 1386 procent, zatímco objem komerčního vysílání v téže době narostl o 360 procent |
| 88 procent domácností má přístup k rádiovému vysílání v Brazílii, druhém největším trhu světa (po USA); totéž platí pro 80 procent tamních automobilů a 36 procent mobilních telefonů |
| 5000 nelicencovaných obecních rozhlasů funguje v Thajsku, na největší rádiové scéně jihovýchodní Asie |
| 39,2 milionu posluchačů má (či mělo v roce 2013) ruské rádiové vysílání, což je nárůst o půldruhého milionu ve srovnání s rokem 2008; rádio tak je v zemi jediným tradičním médiem s rostoucí spotřebitelskou obcí |
| 59 procent lidí v Jižním Súdánu poslouchalo v letech války za nezávislost se Súdánem vysílání BBC | |70 procent pákistánského rádiového vysílání náleží hudbě; deset procent zaberou talk show, dalších deset procent reklama a jen pět procent zprávy |
Zdroj: Unesco.org
Jaké nové funkce bude norské rádio fungující na principu DAB přesně nabízet, úřad neuvedl. Je však zjevné, že digitální rádio má ve srovnání s klasickým několik výhod. Tou první je zvýšená kvalita zvuku, ačkoli vykoupená o něco menším dosahem.
Zatímco kvalita poslechu FM rádia s rostoucí vzdáleností od vysílače (případně kvůli terénním překážkám) pozvolna klesá, až se poslech stane „nečitelným“, digitální rádio funguje skokově: drží relativně vysokou kvalitu poslechu poměrně dlouho, než síla signálu dosáhne prahové minimální hodnoty – od té chvíle je vysílání prakticky nefunkční. Ti, kdo byli zvyklí poslouchat FM rádio na hranici srozumitelnosti, se tak mohou ocitnout bez příjmu, protože už budou za onou hranicí funkčnosti digitálního přenosu. Většina šťastnějších se však bude moci těšit z kvalitnějšího poslechu.
Ve standardní FM kvalitě jim jej zaručí již přenosová rychlost kolem 160 kb/s, hluboko pod multimegabitovým maximem kapacity moderních přijímačů.
Odolnost a úspory
Síť založená na technologii DAB však kromě vyšší kvality nabízí i jednu výhodu z hlediska vlády možná podstatnější: lepší ovladatelnost v případě mimořádných událostí, přírodních katastrof nebo například teroristických útoků. Zaprvé by její vysílače měly ve srovnání s vysílači analogovými být podstatně odolnější vůči extrémním přírodním podmínkám. Zadruhé DAB umožňuje současné vysílání mimořádných hlášení na všech svých kanálech.
Konečně posledním důvodem, jenž hrál roli u norského rozhodnutí zrušit ikonické FM rádio, jsou náklady. Digitální přenos je podle ministerstva kultury osmkrát levnější než přenos klasický. Znamená to, že Oslo by mělo za použití technologie DAB na vysílání státem placených kanálů ročně ušetřit 200 milionů norských korun (25 milionů dolarů). Někomu to možná nepřijde jako výrazná úspora; právě spořivost však je jedním z důvodů, proč si Norové zvykli, že jejich vlády pravidelně hospodaří s rozpočtovým přebytkem.
| Kdo prosazuje digitál? (stav odpovídá konci roku 2013) | |
|---|---|
| Země, jejichž vlády dotují pravidelné vysílání | Velká Británie, Německo, Norsko, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko, Monako, Malta, Řecko, Nizozemsko, Belgie, Polsko, Čína, Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Austrálie |
| Země (a území), jejichž vlády DAB zkoušejí | Francie, Itálie, Rusko, Maďarsko, Irsko, Indonésie, Malajsie, Vietnam, Dubaj, Jihoafrická republika, Namibie, Nový Zéland, Kuvajt, Ghana, Francouzská Guyana |
| Země, jejichž vlády o DAB projevily zájem, ale ještě nic konkrétně neudělaly | Rusko, Indie, Mexiko |
| Země, jejichž vlády DAB zkoušely, ale zjistily, že o tuto technologii nemají zájem | Kanada |
| Ostatní země se o DAB nestarají | |
Zdroj: EFA Global Monitoring Report, wikipedia.org
Již dnes platí vláda vysílání 22 kanálů digitálních a jen pěti analogových. Kromě toho však její současná kapacita umožňuje bez problémů vysílat ještě jednou tolik DAB kanálů. Počet majitelů digitálních přijímačů zároveň ke konci loňského roku přesáhl padesát procent a přenos komerčních radiostanic je dostupný více než devadesáti procentům obyvatel země. Tím jsou splněny tři hlavní podmínky stoprocentní digitalizace, jež norské vládě stanovilo rozhodnutí parlamentu ze září roku 2011.
Britové narážejí na odpor
Jinou zemí, která si pohrává s myšlenkou plné digitalizace své rádiové scény, je Británie. I na ostrovech si oblíbili technologii DAB. Její uplatnění však naráží na několik problémů. Tím nejvážnějším je nedostatečná vysílací infrastruktura. Mnoho britských digitálních radiostanic proto vysílá velmi pomalými přenosovými rychlostmi, což má za následek, že jejich digitální vysílání je nefunkční tam, kde FM rádio ještě jakžtakž stíhá.
Britové mají navíc naplněnou kapacitu multiplexu (souboru vysílacích pásem) určeného pro komerční vysílání. Regulátor tamního telekomunikačního trhu Ofcom teprve zvažuje vybudování druhého takového multiplexu. Vláda Davida Camerona slíbila, že až do roku 2016 bude pomáhat s financováním nových vysílačů – ale není jasné, jestli do té doby bude plán rozšíření digitálního vysílání dostatečně připraven.
Kromě toho naráží britská vláda na odpor voličů, kteří dost dobře nechápou, proč by měli utrácet za digitální hejblátka, jimž nerozumějí, když jejich staré rádio funguje. To platí zejména o obecních rozhlasech, což je rozšířená a oblíbená instituce. „Pokud se nám nepodaří podpořit obecní rozhlas, nemůžeme počítat s tím, že bychom pro svůj plán získali podporu široké veřejnosti,“ přiznal problém ministerský předseda Cameron v deníku The Guardian. (Za jeho slovy je samozřejmě slyšet i skutečnost, že většina lidí využívajících služeb obecního rozhlasu bydlí na venkově, ve vesnicích a menších obcích; právě oni jsou nejvěrnějšími voliči Cameronovy Konzervativní strany.)
| Radiobyznys (není-li uvedenou jinak, vztahují se údaje k trhu Spojených států za rok 2013) |
|---|
| 18,46 miliardy USD – odhadovaný příjem všech vysílajících subjektů |
| 14,42 miliardy USD – odhadované náklady všech vysílajících subjektů |
| 147,8 milionu posluchačů digitálního rádia měsíčně |
| 81,5 milionu aktivních uživatelů má internetové rádio Pandora |
| 85 procent populace (245 milionů lidí) osloví každý týden analogové vysílání rádia AM/FM |
| 124,1 minuty denně poslouchá rádio průměrný Američan |
| 15,6 miliardy USD čítá objem trhu s rádiovou reklamou v USA |
| 35,25 miliardy USD čítá objem celosvětového trhu s rádiovou reklamou |
Zdroj: Sxc.hu, World DAB Forum
Ještě daleko složitější to má digitální vysílání na největším rádiovém trhu planety, ve Spojených státech. Digitalizaci tam klade největší překážku skutečnost, že mnoho odlehlých venkovských oblastí má internetové připojení buď velmi slabé a nekvalitní, nebo dokonce žádné. Rádio je přitom ve Spojených státech velmi oblíbené – průměrně u něho každý dospělý člověk stráví přes dvě hodiny denně a alespoň jednou týdně je poslouchá 91 procent všech Američanů.
Popularita rádia samozřejmě souvisí s jinou americkou specialitou, jíž je automobilová doprava; rádio je do auta ideálním médiem. „Dokud budou Američané jezdit autem, budou i poslouchat rádio,“ řekl loni konzervativní (a samozřejmě analogový) hlasatel Rush Limbaugh na otázku, jestli internet nepřipraví jej a jeho kolegy o chleba. Právě on, jenž nachází posluchače v odlehlých končinách, asi může být prozatím v klidu. Však také reklamní trh ve Spojených státech (zhruba 15 miliard dolarů ročně) stále představuje téměř polovinu trhu světového (35 miliard). Ale v Evropě, kde lidé netráví tolik času v automobilech na zapadlých cestách, už plíživý zánik FM rádia začal.
Čtěte také:
Tisk je nejméně svobodný za deset let, varuje nevládní organizace
ČLÁNKY DO MAILU