Pozorovatelé ze zahraničí hodnotí vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách spíše skepticky. Velkou změnu dosavadního kurzu neočekávají.
Vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách bude v Německu vnímáno jako potvrzení toho, že v Česku a střední Evropě stále funguje politika strachu a vzbuzování obav, je přesvědčen Milan Nič z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Podle Kaie-Olafa Langa z Nadace pro vědu a politiku (SWP) druhé kolo prezidentské volby, v níž Zeman porazil vyzyvatele Jiřího Drahoše, ukázalo, jak je česká společnost rozdělená.
Nič připomíná, že v Německu byl pohled na české prezidentské volby jednoznačný. Na jedné straně v nich stál současný prezident, považovaný za xenofobního, protiimigračního a proruského politika, a na té druhé za liberálnějšího a proevropského kandidáta braný Drahoš.
volební účast
sečtených okrsků
Jiří Drahoš
Miloš Zeman
2 853 390
2 701 206
„Výsledek tady nebude vnímaný jen jako výsledek za Českou republiku, ale jako potvrzení ztráty kompasu v regionu střední Evropy a potvrzení toho, že obavy před migrací, která v těch zemích není, jsou stále vítěznou strategií,“ řekl Nič. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou nyní v Německu často brány jako jeden blok, v němž nezřídka populističtí politici blokují společný evropský postup. Týká se to zejména otázky migrace.
„Obávám se, že to (výsledek voleb) podpoří spíše hlasy o nevděčnosti Východu a nových členských zemí EU,“ poznamenal také analytik, podle něhož se tak může prohloubit spor mezi západní a východní částí Evropské unie.
Zlepšení vztahů nečeká ani odborník na Českou republiku Lang, podle něhož se nejspíš nic nezmění ani na „východní dimenzi“ Zemanovy politiky. Hlava státu bude moci tvrdit, že voliči potvrdili správnost jeho zahraniční politiky, takže není důvod, proč by dále nebudoval úzké vztahy s Ruskem nebo Čínou. Drahoš by ve funkci prezidenta podle Langa přinesl více stability v mezinárodněpolitických otázkách.
Jako to vypadalo ve štábu Miloše Zemana?
Lang je také přesvědčen, že s sebou druhé funkční období třiasedmdesátiletého Zemana přináší řadu otazníků. Týká se to podle něj mimo jiné vnitřní politiky a tvorby nové vlády. „Máme pak samozřejmě také otázku jeho zdraví. Už teď je možné ptát se, jestli bude schopen vydržet ve funkci celých pět let,“ míní.
Obecně podle něj volby, v nichž si Drahoš nevedl vůbec špatně, ukázaly na rozdělení země na „Česko A a Česko B“. Na jedné straně podle něj stojí spíše váhavější lidé s menším rozhledem, u nichž hraje velkou roli strach, na druhé straně Evropě přátelská část, která dobře zvládá výzvy dnešního světa.
Vratislav Mynář: „Sám nerezignuji, je to na panu prezidentovi.“ Skvělé, komedie s bezpečností prověrkou bude zřejmě pokračovat dalších pět let.#Volby2018 #volbaprezidenta
— Týdeník Euro (@tydenikeuro) 27. ledna 2018
Znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem znamená pokračování stávající české antiunijní a antiimigrační rétoriky, míní profesor amsterodamské univerzity a výzkumník Centra pro studium evropských politik (CEPS) Steven Blockmans. V širším kontextu podle něj hlasování jen dokreslilo celkový obraz nálad občanů v regionu střední a východní Evropy.
„Je to vítězství politiky rozdělování, kterou Zeman praktikoval v několika posledních letech,“ řekl Blockmans. Připomněl protievropskou, protiislámskou a protiimigrační, často navíc vulgární rétoriku staronové hlavy státu.
| Špatná zpráva pro Brusel |
|---|
| Volební vítězství prezidenta Miloše Zemana je podle webového listu Politico výsledek, který bude pravděpodobně považován za špatnou zprávu v Bruselu. A to proto že Zeman téměř neustále nesouhlasí s Evropskou unií, zejména pokud jde o migrační kvóty a sankce proti Rusku. Server zároveň píše o špinavé kampani proti Zemanovu vyzyvateli Jiřímu Drahošovi, který byl falešně obviňován z pedofilie, spolupráce s StB a ukradením některých vědeckých patentů. Nejvíce ale podle Politico Drahošovi uškodilo tvrzení, že je podporovatelem masové imigrace, když zhruba tři čtvrtiny Čechů jsou proti. Web televize CBS News jako další americká média připomíná, že Zeman byl jedním z málo evropských lídrů, kteří podpořili Donalda Trumpa na zvolení americkým prezidentem. Uvádí, že Zeman je považován za „vedoucí proruský hlas“ v politice EU. Britský list Financial Times s odvoláním na analytiky uvádí, že především Zemanova větší politická zkušenost hrála klíčovou roli v jeho konečném vítězství nad Drahošem, který strávil svou kariéru v akademické sféře a teprve v loňském roce vstoupil do politiky. |
Pro pozorovatele mimo Česko může být podle analytika až „nepochopitelné, že takový klaun“, navíc s těsnými vazbami na Kreml, dostane druhou šanci v nejvýznamnější funkci v zemi a většinovou podporu proti umírněnějšímu a liberálnějšímu kandidátovi, kterým byl Drahoš. Blockmans upozornil, že Drahošova agenda většinu voličů nepřesvědčila, ani když se pokusil hrát na podobnou antiimigrační notu jako Zeman.
Analytik připomněl, že v Česku se prezident podílí především na určování a ovlivňování veřejné debaty, která nyní míří proti EU a evropským zájmům. „Jeho hlavní pravomocí je ale jmenování předsedy vlády,“ podotkl Blockmans, podle kterého je i tohle v Zemanově případě kontroverzní věcí. Zeman dává najevo, že hodlá i podruhé svěřit zformování kabinetu nynějšímu premiérovi v demisi Andreji Babišovi, kterého nedávno sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda.
Čtěte povolební komentář:
Referendum o Babišovi je rozhodnuto
„Pokud se tento tandem udrží u moci, bude znepokojující signál o tom, jak se v Česku dělá politika,“ poznamenal Blockmans. Uznává ovšem, že Babišovy postoje vůči Evropské unii a dění v ní jsou neutrálnější než ty Zemanovy. Babiš bude shodou okolností v Bruselu v pondělí jednat v Evropské komisi, kromě jiného také s jejím šéfem Jeanem-Claudem Junckerem.
Dnešní dění v Česku podle Blockmanse také v zásadě jen dodává další odstíny do politické mapy střední a východní části EU. V Maďarsku se premiér Viktor Orbán otevřeně hlásí ke konceptu „neliberální demokracie“, v Polsku se pravicová vláda strany Právo a spravedlnost dostala do tvrdého středu s Evropskou komisí kvůli justiční reformě. Všechny země regionu jsou vnímány jako jednoznační odpůrci společného řešení migrační krize, jehož součástí by bylo i vzájemná pomoc států s přebíráním migrantů.
Zemanovo vítězství nevěští pro Českou republiku nic dobrého, úřadující hlava státu rozděluje společnost, myslí si prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
„Pro českou společnost nevěští nic dobrého, že nedojde ke změně. Je (Zeman) politikem, který rozděluje českou společnost a občany. Jeho zahraničněpolitické aktivity jsou pochybné, byť hlavním hráčem v zahraniční politice není prezident, ale vláda,“ uvedl Mesežnikov, který po prvním kole českých prezidentských voleb viděl mírnou převahu Drahoše.
Zemanovi podle Mesežnikova nakonec patrně pomohlo pevné voličské jádro a skutečnost, že dokázal oslovit nevoliče. Dodal, že v Zemanův prospěch hrály také možná i jeho výroky o tom, že Drahoš je začátečník v politice a že se v ní nevyzná a je nezkušený. Mesežnikov také zmínil průběh kampaně, ve které byl Drahoš označován „vítačem migrantů“ a Zeman naopak za osobu, která je proti imigraci.
Drahoš pogratuloval Zemanovi. Ve veřejném životě zůstane
„Zeman evidentně přitáhl nové voliče. Drahošovi se nepodařilo oslovit všechny voliče, které mu ´dohodili´ neúspěšní prezidentští kandidáti,“ uvedl Mesežnikov.
Těsné volební vítězství Zemana podle šéfa IVO potvrdilo rozdělení české společnosti. „Drahoš reprezentoval spíše to, co se týče budoucnosti, Zeman spíše ztělesňuje minulost,“ řekl.
Mesežnikov soudí, že znovuzvolení Zemana ulehčí vládnutí českému premiérovi Andreji Babišovi, jehož menšinová jednobarevná vláda dříve v lednu nedostala důvěru Sněmovny.
„Míra vzájemného pochopení mezi Zemanem a Babišem je podstatně vyšší, než by byla mezi Drahošem a Babišem. Ulehčí to řešení, která jsou v souladu s představami Babiše a Zemana. Jsou si značně blízcí v náhledu na politiku,“ uvedl Mesežnikov.
V českých prezidentských volbách podle Mesežnikova nedošlo k zopakování „slovenského modelu,“ když v roce 2014 v rozhodujícím druhém kole přímé volby hlavy slovenského státu neuspěl politický matador, premiér Robert Fico, ale nynější prezident Andrej Kiska, jenž předtím neměl zkušenosti s vysokou politikou.
