Zda byla reakce centrální banky správná, komu tím pomohla a jak dlouho hodlá na měnových trzích intervenovat, objasňuje v rozhovoru pro Euro.cz analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, jež se poskytováním devizových služeb zabývá už více než 20 let.
Je rozhodnutí ČNB o zahájení intervencí správné?
Dle mého názoru tak napůl. Hned vysvětlím proč. Je pravdou, že bylo jen otázkou času, kdy ČNB vzhledem k současnému prudkému oslabování koruny zasáhne. Musela totiž vyslat trhu jasný signál, že se jí oslabování koruny nelíbí. Vše je navíc umocněno opravdu vysokou inflací, kterou v Česku aktuálně pociťujeme a která v únoru v podstatě již s jistotou překoná hranici 10 procent meziročně. Navíc když se podíváme, jak aktuálně roste cena ropy, plynu a dalších komodit, tak je jasné, že kdyby ČNB nezasáhla a nechala korunu dále oslabovat, pak bychom se v březnu nebo dubnu nebavili o desetiprocentní inflaci, ale například už patnáctiprocentní – platí totiž, že čím je koruna slabší, tím větší inflaci lze zásluhou zdražování těchto komodit na světových trzích očekávat.
Stinnou stránkou je, že současná situace je natolik extrémní, že ji lze přirovnat k roku 2008, nebo možná i k ještě něčemu horšímu. Oslabování koruny je skutečně prudké, a na tomto trendu se naneštěstí zřejmě ještě nějaký čas nic nezmění. Tím, že ČNB v pátek zasáhla, tak se svým způsobem zavázala k tomu, že tak bude vzhledem k aktuálnímu vývoji činit pravidelně. Ve výsledku jí tak tedy tato strategie může odčerpat velkou zásobu devizových rezerv – ačkoliv se nyní jen velmi těžko odhaduje, kolik přesně to bude.
Jak velké jsou její devizové rezervy?
Ke konci ledna to bylo 175,2 miliardy dolarů, respektive zhruba 157 miliard eur, přičemž toto číslo se začne více či méně měnit nejspíš až nyní v průběhu března. V porovnání k velikosti naší ekonomiky, potažmo jejímu zahraničnímu obchodu jsou aktuálně tyto devizové rezervy opravdu velmi vysoké. Jinými slovy, v relativním poměru má ČNB daleko vyšší rezervy než například polská nebo maďarská centrální banka.
Jaký cíl ČNB svými intervencemi sleduje? Jaký měnový kurz chce držet?
Ani guvernér Jiří Rusnok ani viceguvernér Tomáš Nidetzký žádný konkrétní kurzový závazek neuvedli. Interně ČNB dozajista nějakou hranici, okolo které by se chtěla pohybovat, má – a je možné, že se bude pohybovat právě na hodnotě 26 korun za euro nebo lehce pod ní. Že by ale ČNB na druhou stranu tento ,závazek‘ bránila tak tvrdě jako při minulých intervencích z let 2013 až 2017, se podle mě nestane.
Jak se vlastně současné devizové intervence od těch minulých liší?
Liší se tak, že ČNB nyní dělá úplný opak. ČNB minulý pátek začala své devizové rezervy prodávat výměnou za korunu. Předtím se koruny zbavovala. Prodejem svým devizových rezerv navyšuje poptávku po koruně, aby tak posílila její tržní hodnotu.
Ještě zkraje února se kurz koruny vůči euru blížil hranici 24 CZK/EUR. Zdroj: Investing.comIntervence z let 2013 až 2017 byly pro ČNB jednodušší v tom smyslu – a je tomu tak v případě jakékoliv centrální banky -, že měla de facto neomezenou zásobu korun, neboť si jich mohla v uvozovkách natisknout tolik, kolik uznala za vhodné. Teď je však omezena právě velikostí svých devizových rezerv.
V souvislosti s intervencemi se hovoří především o kurzu české koruny vůči euru. Intervenuje ČNB rovněž na dolarovém trhu? Je to přeci právě americký dolar, který je považován hlavní světovou měnu…
To je obtížné odhadnout, žádné takové informace totiž ČNB nezveřejňuje. Faktem nicméně je, že většina devizových rezerv ČNB je denominována v eurech. Je tomu tak proto, že pro českou ekonomiku je hlavní světová měna právě euro. Česko je součástí Evropské unie a drtivá část jeho zahraničního obchodu se realizuje se zeměmi eurozóny. Jde tedy ryze o pragmatické důvody.
Komu současné intervence uškodí, a komu naopak pomohou?
Něco takového nelze v současné chvíli s určitostí říct. V průběhu minulých intervencí byla situace na trzích daleko klidnější. Dluhová krize v eurozóně byla tehdy do jisté míry již stabilizována a z kurzového závazku ČNB bylo jasné, že z ní budou profitovat exportéři – už jen proto, že jedním z vedlejších cílů centrální banky bylo podpořit export. V současnosti se však ČNB nesnaží podporovat nikoho, jde jí jen o to stabilizovat kurz koruny. Slabší kurz české měny samozřejmě hraje tuzemským exportérům do karet, aktuálně je ale situace na trzích natolik napjatá, že cíle ČNB jsou někde jinde. V současné době by totiž stabilizace kurzu byla výhodná pro všechny.
Co mohou firmy a další podnikatelské subjekty udělat proto, aby dopady způsobené intervencemi co možná nejvíce změkčily?
Obrana existuje, a to v podobě měnového zajištění – ať už se zde bavíme o měnových forwardech, opcích nebo dalších nástrojích. Co vím, tak řada exportních firem už na současnou situaci začala reagovat a zajišťují se.
Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že válečný konflikt na Ukrajině představuje pro letošní rok velké riziko stagflace. Ta je typická stagnací ekonomiky a rychle rostoucí inflace. Není proto vyloučeno, že v nadcházejících čtvrtletí dojde třeba i k nějaké ekonomické recesi, takže by i sami exportéři měli být opatrní a neměli by se zajišťovat ze sta procent. Pokles zahraniční poptávky po zboží totiž určitě nelze vyloučit.
Jak tyto intervence vypadají v praxi? Co přesně si pod nimi můžeme představit a jak je ČNB provádí?
ČNB se, velmi zjednodušeně řečeno, objeví na devizovém trhu, řekne, kolik devizových rezerv je ochotna prodat a za jakou cenu, a čeká, až na tuto nabídku zareagují ostatní subjekty z řad komerčních bank a dalších finančních institucí.
Proč kvůli válce na Ukrajině oslabuje právě česká koruna?
Neoslabuje jen česká koruna, ale také polský zlotý a maďarský forint. Proč tomu tak je? Jelikož obecně vzato platí, že když na finančních trzích stoupá riziková averze – ať už se tak děje z jakýchkoliv důvodů -, stáhnou se investoři k takzvaným bezpečným aktivům. To je v případě trhu devizového například japonský jen, švýcarský frank či americký dolar. A naopak opouštějí od těch měn, které se zdají být méně bezpečné, jako je třeba česká koruna, forint či zlotý. Všechny tyto tři středoevropské měny nyní oslabují de facto synchronně, a to jak vůči euru, tak dolaru.
Intervenují i centrální banky ostatních evropských zemí, kde se neplatí eurem?
Ano, i ony intervenují. Intervence minulý týden zahájila například polská NBP, která tak učinila de facto koordinovaně s naší ČNB - obě banky totiž začaly intervenovat souběžně. Co se týče maďarské centrální banky, v jejím případě je to o něco problematičtější, protože má výrazně nižší devizové rezervy než naše centrální banka, konkrétně zhruba třetinové nebo čtvrtinové. K intervencím se pravděpodobně odhodlali i v Turecku, protože tamní lira si prošla v prosinci extrémním výprodejem, načež pak se situace docela stabilizovala a nyní – v posledních dvou týdnech – nijak zásadně neoslabuje. Tudíž tam k nějakým zásahům ze strany turecké centrální banky nejspíš také dochází.
Pokud jde o velké centrální banky typu té evropské nebo amerického Fedu, u nich platí, že podobné intervence v zásadě nerealizují. Pokud by ale euro nadále vůči dolaru oslabovalo blíže k poměru 1:1 a pokud by ceny na komoditních trzích i nadále rostly, pak samozřejmě nelze vyloučit ani reakci EBC.
Vážení čtenáři, situaci na Ukrajině se věnujeme napříč servery, které spadají pod našeho vydavatele, společnost Internet Info. Nabízíme vám výběr některých textů:
POMOC PRO UPCHLÍKY
- Měšec: Pomáháte uprchlíkům z Ukrajiny? Tyto informace jim pomohou
- Finance: Pomoc pro Ukrajinu: Informace pro ukrajinské občany a přehled veřejných sbírek
- Finance: Na jaké sociální dávky mají nárok Ukrajinci?
- Vitalia: Pro obyvatele Ukrajiny je v ČR dostupná bezplatná lékařská i psychologická pomoc
- Computerworld: Vzniká Sbírka IT, pomoz i Ty UA
DOPADY NA ČESKÝ PRŮMYSL
- Podnikatel: Ukrajinci v ČR dostávají povolávací rozkazy, řadu firem to může dostat do potíží
- Podnikatel: Pivo, automobily nebo služby už do Ruska nemíří. Stále více firem omezuje vývoz
- Euro: Jako by měl dodavatelský řetězec potíží málo. Válka na Ukrajině brzdí provoz potravinářského, chemického i automobilového průmyslu">Válka na Ukrajině brzdí provoz potravinářského, chemického i automobilového průmyslu
- Finance: Ruská válka bude stát ČR více než Slovensko či Německo. Proč? Kvůli koruně...
EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI
- Finance: Rubl zažívá (skoro)volný pád: bude z rublu bezcenný cár papíru?
- Měšec: Co znamená vypnutý SWIFT? Jaký vliv má (nejen) pro Rusko?
- Měšec: Pojištěné peníze ze Sberbank dostanete. Ostatní si ale musí do fronty
- Měšec: V Česku působí tři banky s vazbou na Rusko. Seznamte se s nimi
- Podnikatel: Situace na Ukrajině dopadá i na investice. Je potřeba přehodnotit strategii?
IT A KYBERBEZPEČNOST
- Lupa: Putinův oligarcha i miláčci programátorů. Co jsou zač ruské internetové a IT firmy působící v Česku
- Lupa: Česko v hybridní válce: vláda vyzývá k činu, armáda žádá operátory o blokování proruských dezinformačních webů
- Lupa: Už ani minutu. Operátoři, státy a hackeři vypínají ruská média
- Cnews: Sankce za napadení Ukrajiny se vztahují i na čipy, Rusko odříznuté od západních technologií?
RADY NEJEN PRO RODIČE
- Vitalia: Jak s dětmi mluvit o válce? Neříkejte, že se nic neděje
- Vitalia: Úřad pro jadernou bezpečnost aktualizuje pokyny. Jodové tablety neužívejte, říká také
