Je české zdravotnictví podfinancované, nebo není? Na tom se neshodnou ani členové koaliční vlády. Více mohou napovědět statistiky a čísla. Faktem je, že poměrně silný proud převážně mladých lékařů odchází za hranice. Pokud bude tento fenomén někdo chtít zmírnit, zvýšení výdajů na zdravotnictví se těžko vyhne.
Po dlouhých diskuzích se vláda na konci června rozhodla dát příští rok ze státního rozpočtu do zdravotnictví 1,8 miliardy korun navíc. Mělo by to podle ní stačit na tříprocentní růst platů a mezd zdravotníků. Lékařský odborový klub říká, že tím kabinet plivl do tváře zdravotníků. I dvojnásobná suma, kterou původně žádal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), by podle nich byla minimum.
Kdyby existovalo komerční zdravotní připojištění, využil(a) byste ho?
„Personální situace českého zdravotnictví v posledních měsících stále zhoršuje Místo zastavení tohoto nebezpečného trendu ho vláda tímto svým rozhodnutím akceleruje. Rozhodnutí vlády se jeví jako pokrytecké a alibistické,“ uvedl předseda klubu Martin Engel.
Němeček ale byl rád, že jednání vlády dopadlo alespoň tak, jak dopadlo. „Dlouhodobým problémem českého zdravotnictví je nekonkurenceschopnost mezd ve srovnání se zahraničím. Rozhodnutí kabinetu podpoří snahu ministerstva zdravotnictví o postupnou nápravu tohoto stavu,“ reagoval Němeček.
Ke zvyšování plateb státu do zdravotnictví se vláda zavázala v programovém prohlášení. Zdrženlivý je k němu zejména ministr financí Andrej Babiš (ANO). Tvrdí, že je nutné především zvýšit ekonomickou efektivitu zdravotních služeb a omezit zbytné náklady.
Podle Němečka hrozí, pokud stát nepřisype do zdravotnictví další peníze, odchody lékařů i sester do zahraničí a zhoršení kvality zdravotní péče. Celkově jde v Česku na zdravotnictví zhruba 290 miliard korun ročně. Zdravotnické i lékařské odbory stejně jako lékařská komora dlouhodobě tvrdí, že české zdravotnictví je vážně podfinancované. A co říkají čísla?
Sedm a půl procenta HDP, které šly na zdravotnictví v roce; 2002, je méně než ve většině vyspělých zemí, alespoň podle dat OECD. Větší podíl HDP dávalo i Slovensko a Maďarsko, o zemích jako Německo nebo Francie ani nemluvě. V teorii ekonomiky zdravotnic tví je ovšem známá poučka, že bohatší země obvykle investují do zdraví větší podíl HDP. Česko z toho nijak nevybočuje.
Jiný pohled dává srovnání se sousedními státy. Výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele (přepočteno podle kupní síly) byly v Česku v roce 2012 1798 dolarů, v Německu 3995 dolarů, v Rakousku 4033 dolarů. Právě bohatí sousedé však ovlivňují české zdravotnictví především - za přístroje, léky i zdravotnický materiál platí česká zdravotnická zařízení víceméně podobné ceny.
Odlišné zůstávají jen ceny prací, a to jak různých služeb, které zdravotnická zařízení potřebují, tak i platy samotných zdravotníků. Právě na platy mají jít podle Němečka i Babiše případné peníze navíc v první řadě. V některých lékařských oborech je totiž jazyková bariéra jen malou překážkou a lékaři snadno odcházejí za vyššími platy. A v sousedním Německu zaplatí nemocnice lékaře výrazně lépe.
| Pohled Adély Čabanové: Kde brát? Raději od těch, kdo na to mají |
|---|
| Pokud by měly do českého zdravotnictví přijít peníze navíc, je otázka, odkud. Statistika hovoří jasně. Českému zdravotnictví nechybí ani tak další přilévání státních plateb, jako spíš vytvoření prostoru pro soukromé připojištění. Jestli je financování českého zdravotnictví něčím výjimečné, tak nízkým podílem soukromých peněz. |
| Veřejné výdaje na zdravotnictví (zdravotní pojištění) u nás nejsou totiž nijak výjimečně nízké. Málo se ale u nás platí ze soukromých zdrojů. Jen ve dvou zemích podle statistik OECD stálo zdravotnictví ještě výrazněji na veřejných výdajích než u nás, a to v Dánsku a Norsku, kde funguje státní model financování zdravotnictví z daní podobně jako ve Velké Británii. |
| Ačkoli je v Česku poměrně nízká spoluúčast pacientů, je to velmi citlivé téma. Ne náhodou. Téměř veškeré soukromé výdaje dávají totiž lidé přímo z vlastní kapsy. A to je znát. V jiných zemích naproti tomu fungují soukromé pojistky, ze kterých jdou do zdravotnictví docela významné sumy. Připojištění je méně bolestivé než platby přímo z peněženky. Rozdíl je také v tom, kdo vlastně platí. U nás jsou to hlavně chronicky nemocní senioři, kteří dávají velkou část svého důchodu za léky. Soukromé pojistky by do placení ve zdravotnictví naopak vtáhly lidi s vyššími příjmy. |
| „Pokud se má platit více peněz, měli by je dávat ti, kteří je mají. Snažit se ždímat další peníze z chudých důchodců nedává smysl. I lékař v Praze jako já se setkává s pacienty, kteří si odmítají nechat předepsat léky nebo nedodržují jejich dávkování, jen aby ušetřili,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro E15 prezident České lékařské komory Milan Kubek. Vytvoření podmínek pro komerční připojištění ovšem současná vláda na rozdíl od zvyšování plateb státu ve svých plánech nemá. |
Čtěte také:
Omezte plýtvání ve zdravotnictví, vzkázala šéfka WHO Němečkovi
Vláda na státní pojištěnce přihodí skoro dvě miliardy navíc
Zvýší-li vláda odvody zdravotnictví, vše půjde na platy, slibuje Němeček
