Živnostníci mají při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci, a to kvůli nižší odvedené částce pojistného. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce řeší stížnosti živnostníků na malé důchody.
„Odvody pojistného a starobní důchody vypočtené pouze z poloviny ´zisku´ jsou příčinou nízkých důchodů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), a dochází tak k redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií. Dokumentované rozdíly v nástupních důchodech by byly vyšší, pokud by důchodový systém výrazně nepřerozděloval,“ uvádí studie.
Při zjišťování rozdílu penzí autoři počítali s důchodem zaměstnaného muže a živnostníka, kteří letos dosáhnou důchodového věku, v něm nastoupí do penze, měli průměrnou mzdu a stejnou dobu odváděli pojištění. Při nástupu do důchodu se penze liší o 13 procent. Podle dřívějších údajů ministerstva práce roční odvody průměrného zaměstnance na penzi v roce 2014 dosahovaly 76 116 korun. OSVČ v průměru za rok odvedla 32 184 korun.
Odboráři nerovnost dlouhodobě kritizují. Podle nich by se pravidla pro živnostníky a zaměstnance měla srovnat. Zástupci podnikatelů ale poukazují na to, že živnostníci mají vyšší rizika a výdaje na podnikání a jejich situace je nejistá.
Spočítejte si, kdy odejdete do důchodu:
ČSSZ i ministerstvo práce řeší řadu stížností na malé penze. „Čím dál tím víc se v žádostech o zmírnění tvrdosti zákona setkávám s tím, že lidé, kteří byli OSVČ a během svého aktivního života si platili úplně nejnižší odvody, najednou zjistí, že ten jejich důchod je naprosto minimální. Jestli nemají úspory, stávají se závislými na sociálních dávkách,“ řekla ministryně práce Michaela Marksová.
ČSSZ loni s důchodovým přehledem rozesílala živnostníkům i informační dopis. V něm upozorňovala na to, že při nízkých odvodech člověk ve stáří dostává od státu velmi malou penzi. Po 40 letech placení minimálního pojistného důchod činí asi 6500 korun. K získání průměrné penze kolem 11 000 korun je potřeba odvádět každý měsíc přes 6000 korun, psalo ministerstvo v listu.
„Chápu, že když je někdo drobný podnikatel, že to je velmi nejednoduché. Nicméně myslet na budoucnost je prostě potřeba. Nebo se potom musím připravit na to, že ten důchod bude skutečně minimální,“ dodala Marksová.
Brusel navrhuje celoevropské penzijní spoření. Čtěte více
O tom, že živnostníci platí nižší odvody než zaměstnanci, se před nedávnem zmínil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Uvedl, že kdyby OSVČ měly stejné pojistné jako zaměstnaní, podnikání by ukončily a nechaly se zaměstnat. Firmy, které si stěžují na nedostatek sil, by tak mohly získat tisíce pracovníků, řekl Štěch. Za svá slova si vysloužil ostrou kritiku, a to od opozice i ve vlastní straně. Podobně v roce 2013 tvrdě narazil i tehdejší stínový ministr financí za ČSSD a pozdější ministr průmyslu Jan Mládek. Řekl, že živnostníci do systému sociálního pojištění nepřispívají tolik, a tak parazitují na zaměstnancích.
Podle údajů ČSSZ zálohy na důchodové pojištění muselo letos na konci března platit 663 900 živnostníků a drobných podnikatelů. Odvody do systému posílalo zhruba 4,49 milionu zaměstnanců.
O penzích dále čtěte:
