Kolega Páral mi svým včerejším sloupkem vyfoukl vznešené téma rozhodování Spolkového ústavního soudu ve věci eurovalu. Naštěstí mohu váženým čtenářům naservírovat jinou lahůdku, takový makroekonomický bonbonek.
Doslova všemi médii včera proběhla zpráva, kterou zachytil i web E15.cz, a sice že analytici JP Morgan odhadli přínos zahájení prodeje iPhonu páté generace pro ekonomický růst ekonomiky USA ve čtvrtém čtvrtletí až na půl procentního bodu. Že by jedna chytrá věcička za odhadovaných 600 dolarů za kus, pokud se jich před Vánocemi prodá na americkém trhu zhruba osm milionů, dokázala takhle zacvičit s největší ekonomikou na světě? „Wait a minute“, jak by užasle zvolali v Americe. Tady opravdu něco nehraje, a to tak že hodně.
Loni byl nominální hrubý domácí produkt USA podle MMF necelých 15,1 bilionu dolarů. Tedy pro přesnost 15 094 miliard. Jedno procento je tedy řekněme 151 miliard. Chytré hlavy v JP Morgan odhadují celoroční dopad iPhone 5 na 12,8 miliardy. To ale není 0,33 procentního bodu, jak avizuje hlavní ekonom téhle investiční banky Michael Feroli, o nějakém půlprocentu ani nemluvě. To je 0,0848 procentního bodu z loňského amerického HDP. Ten letošní bude sice o málo, ale přece jen vyšší, takže celý slavný iPhone přispěje číslem daleko za desetinnou čárkou, což není nic, co by se dalo do světa vytrubovat.
Nedosti na tom, ono to nesedí nejen ve výsledku, ale ani ve výpočtu. Kluci prostě pronásobili množství tím, co z prodejní ceny zůstane po odečtení dovozních komponentů. Ale to je hrubá marže, to není přidaná hodnota vytvořená v USA. Od hrubé marže musíte odečíst „mezispotřebu“, lidově řečeno materiál, energie a bůhvíco dalšího, spotřebovaného v samotné Americe. Pak teprve máte hrubou přidanou hodnotu a z ní odvodíte HDP, ušetřím vás technikálií.
O iPhonu 5 čtěte:
Zapomeňte na iPhone 5, zajímavější jsou jiná čísla
Dosud nejtenčí a s velkým displejem: iPhone 5 představen
Jasně, že v případě USA jde o velkou a relativně uzavřenou ekonomiku, na rozdíl třeba od české, která je mnohem otevřenější, takže větší část útrat z Ameriky „neprosákne“ ven, ale to číslo vypadá nadhodnocené nejméně desetinásobně. A pak je třeba přihlédnout k tomu, čemu se říká substituční efekt. Místo iPhonu by si Američané koupili něco jiného. Ve skutečnosti jsou částky vyčleněné v rodinném rozpočtu na vánoční dárky závislé na disponibilním příjmu, případně na dostupnosti úvěru, nikoli strukturou nabídky na předvánočním trhu. Prostě ten samý peníz, utracený za iPhone, by se utratil za něco jiného, předpokládejme, že se stejným nebo nižším dovozním obsahem.
Což znamená, že dopad zahájení prodeje téhle kultovní novinky na ekonomiku USA bude jaký? Nepatrně pozitivní, případně nulový, a pesimista by dokázal namalovat scénář, kdy by přínos mohl být dokonce mírně záporný. Realistické hodnocení je někde mezi velmi malým kladným přínosem, tak dvě místa za desetinnou čárkou, a nulou.
Nejlegračnější na celé záležitosti je to, že tenhle evidentně špatně spočtený odhad si proklestil cestu celým světem od Česka až po Indii. Na Google měl dotaz „JP Morgan on impact of iPhone5 on US growth“ 340 tisíc odkazů. Něco to vypovídá o naší době - tonoucí se stébla chytá, nebo tak nějak by tu situaci oglosovaly naše babičky. A taky to něco říká o analýzách JP Morgan…
Další komentáře Miroslava Zámečníka:
Naděje a úspěch zabloudí i do nepravděpodobných koutů
Řecko: Kiss and pay. I promise
