Celosvětová filantropie za miliardy určené pro české farmáře
Z dálnice D1 sjíždíme třicet kilometrů před Brnem na exitu 168 a směřujeme ke „starým“ Devíti Křížům. Po 300 metrech zastavujeme před manažerským hotelem Annahof. Na prázdném parkovišti již auto s pražskou značkou vyhlíží zlínský podnikatel Pavel Pavlov. Třiačtyřicetiletý muž střední postavy s mírně prošedivělými vlasy přichází s přátelským úsměvem. Vede nás do restaurace uvnitř hotelu a posazuje ke stolu, kde u šálku čaje sedí drobná třicátnice, kterou představuje jako svou americkou asistentku Bonnie.
Podepište, pak se budeme bavit!
Hned po přisednutí ale z Pavlovovy tváře vlídnost vyprchává a přichází s velmi netypickým požadavkem: Je ochoten se bavit o návrzích, které v červnu předložil spolupracovníkům ministra zemědělství Jaroslava Palase, ale pouze za předpokladu, že při rozhovoru nebude pořízena žádná fotografie či videozáznam, schůzka bude nahrávána a zvukový záznam odeslán do USA panu Bruce Andersonovi. Výsledný článek bude autorizován a nic více než autorizovaný text nesmí být otištěno, o Pavlovovi nesmí být kromě jména a příjmení zveřejněny žádné další údaje (bydliště, rodné číslo). Pokud bude některý ze striktních požadavků porušen, Pavlov & spol. z toho vyvodí důsledky. Své podmínky má právnickou mluvou pečlivě sepsány do pěti bodů a ve dvou kopiích nám předkládá k podpisu „Prohlášení k rozhovoru s panem Pavlovem“. Když ale podnikatel došel k poznání, že mu asi přichystané papíry nikdo nepodepíše, vstává od stolu a říká, že jde telefonovat do USA. Za deset minut se vrací a od podpisu prohlášení ustupuje…
Nonprofitní stroj na peníze.
Předmětem naší schůzky v hotelu Annahof je návrh na realizaci investičního programu pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který před prázdninami právě Pavlov předložil Palasovu asistentovi Vojtěchu Slówikovi. V materiálu se navrhuje - zjednodušeně řečeno - aby zmíněný fond (plně vlastněný ministerstvem zemědělství, který doposud sloužil výhradně k finanční podpoře českých zemědělců) svěřil část svých prostředků ve výši 100 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun) ke zhodnocení americké nonprofitní organizaci „Health On Earth Foundation“.
Materiál už obsahuje i návrh poptávacího dopisu, který by měl předseda představenstva PGRLF Lubomír Netolický zaslat řediteli a viceprezidentovi nadace Health On Earth Bruce Andersonovi (nadace sídlí v Providence - hlavním městě nejmenšího amerického státu Rhode Island) a požádat v něm o zapojení do privátního investičního programu. „Zároveň bychom uvítali předběžnou informaci o možném výnosu z programu, a to z důvodů představy o objemu finančních prostředků, které by mohly být k financování záměrů PGRLF, a. s., využity,“ uvádí se v návrhu dopisu, který, pokud je známo, odeslán Netolickým Andersonovi nebyl. Šéf zemědělského fondu dokonce tvrdí, že „žádná americká nadace se nikdy neucházela a ani neuchází o spolupráci s PGRLF“ (viz EURO 43/2003). Týdeník EURO má ale informace z důvěryhodných zdrojů, že minimálně někteří lidé z vedení PGRLF o nabídce informováni byli.
Peníze na povodně.
Pro přeskupování miliardového balíku peněz PGRLF je vhodná doba. Aktiva PGRLF mají hodnotu odhadem osm až devět miliard korun a jsou nyní spravována třemi subjekty (Citicorp, ČSOB Asset Management, Česká spořitelna). Citicorp v České republice končí a ČSOB Asset Management není u vedení PGRLF dobře zapsán (EURO 43/2003). V současné době hledá zemědělský fond pro svůj majetek nové správce. Návrh americké nadace počítá s tím, že 100 milionů dolarů bude deponováno na bankovním účtu vedeného u vokovické pobočky Citibank. Mezi nadací a PGRLF by byla uzavřena smlouva, v níž bude zakotveno, že třetina výnosů bude použita na humanitární účely, které „z větší části“ budou určeny do České republiky pro oblasti školství a zdravotnictví. Jak Pavlov v hotelu říká, PGRLF by výnosy využil na likvidaci následků povodní. Na námitku, že povodňové škody již byly z větší části zahlazeny, má pohotovou odpověď: „Kdybyste šel do komunální politiky, tak byste zjistil, že se tam hodně snaží tyto věci řešit a mnozí starostové s tím mají velké problémy. Vyřešily se sice hlavní problémy, je ale třeba vyřešit i problémy cest, toků a ostatní věci. A víte sám, jaká je situace… Berte to tak, že na jedné i druhé straně by měli stát profesionálové.“ O očekávané výši výnosů pro PGRLF se Pavlov nehodlá bavit. „Nechci se vyjadřovat. Kontrakty jsou důvěrného charakteru.“ Proč si v Česku pro dobročinný projekt Američané vybrali zrovna PGRLF? „Protože PGRLF dostal největší břemeno spojené s povodňovými problémy,“ uvádí Pavlov. Žádné nebezpečí defraudace pro státní fond nehrozí: „Prostředky po celou dobu zůstanou na účtu PGRLF. Neopustí ani účet, ani území České republiky,“ prohlašuje byznysmen, přičemž nechce sdělit, jakým způsobem bude nadstandardního výnosu dosaženo. „Pan Anderson říká: pojďte se mnou dělat charitu a já na základě této charity vám dám vyšší výnos! Buď se dohodneme, nebo nedohodneme!“ sugestivně prezentuje zlínský podnikatel nabídku amerického filantropa, který dosud nikdy Česko nenavštívil a referencemi o obdobném druhu spolupráce v jiných zemích se nepochlubil.
Pomozte zubařům v Albánii!
Celý plán se jeví, mírně řečeno, jako poněkud atypický. Proč by americká humanitární organizace, která ve vlastních materiálech uvádí, že se zabývá tím, že do zemí, jako je Rwanda, Ghana, Nikaragua, Království Tonga, Dagestán (součást Ruské federace), Kazachstán, Ukrajina, Bosna a Hercegovina posílá prostřednictvím US Army kontejnery s lékařským vybavením, mobilními ambulancemi, potravinami a ošacením, měla spolupracovat a dělit se o výnosy s českým státním fondem, určeným k dotování farmářů? Proč by PGRLF měl například nepřímo přispívat na program Health On Earth pro těhotné ženy a děti v Petrohradě, který je v materiálech prezentován? Jako těžko pochopitelná se jeví věta v Pavlovově návrhu investičního programu: „Jelikož se jedná o humanitární program, je velmi ziskový a mně nepřísluší oficiálně sdělit předpokládané výnosy“. Stejně neobvyklý byl i požadavek představitele americké nadace Bruce Andersona, zaslaného e-mailem, aby redakce týdeníku EURO přispěla částkou 6400 dolarů (téměř 180 tisíc korun) na zaslání kontejneru s použitými zubařskými přístroji do Albánie.
Poradce mu dělá Potáč.
Nad uvedeným „investičním programem“ by možná řada lidí mávla s úsměvem rukou, kdyby návrh nebyl spojován s řadou politických a ekonomických celebrit. Pavlov označil za jednoho ze svých tří bankovních poradců Svatopluka Potáče, někdejšího šéfa Státní plánovací komise a Státní banky československé. „Jde o ojedinělý, specifický, dosud v České republice nerealizovaný obchodní případ mezi Health On Earth Foundation a PGRLF. Je v počátečním stadiu jednání, zejména se posuzují podmínky pro obě strany. Osobně jsem ale se žádnou z těchto obchodních stran nejednal a do vztahu mezi nimi nevstupoval,“ uvedl pro týdeník EURO Potáč, přičemž se ale necítí být kompetentní investiční program blížeji komentovat. Jak již bylo řečeno, návrh Pavlov předal asistentovi Jaroslava Palase Vojtěchu Slówikovi. Spolu také delší dobu byli - a jak nasvědčuje řada indicií - nadále jsou v kontaktu. Sám Slówik to týdeníku EURO potvrdil: „Koncem minulého roku nebo počátkem toho letošního mě skutečně v Poslanecké sněmovně navštívil pan Pavlov a tlumočil nabídku pomoci nadace Health On Earth při zajištění finančních prostředků pro popovodňovou obnovu. Sdělil jsem mu, že o uvedené nadaci nevím nic. Poté jsme se několikrát mailem a telefonicky spojili. Cílem bylo zjistit, v jaké oblasti nadace působí a v čem může být resortu zemědělství nápomocna. Počátkem června tohoto roku mne opět pan Pavlov ve sněmovně navštívil a přinesl mi dvě paré svého návrhu,“ uvádí Slówik. Dodává, že jeden výtisk si ponechal a druhý předal náměstkovi ministra zemědělství Miroslavu Tomanovi s žádostí, aby věc posoudil, a zejména, zda by se na celou záležitost nemohl informovat v USA. Protože prý zpátky dosud žádné stanovisko neobdržel, neinformoval o celé věci ani Jaroslava Palase, ani nikoho z PGRLF. Týdeník EURO má ale informace, že Toman, který už náměstkem není, se návrhem odmítl detailněji zabývat, protože celý plán považoval za nerealistický. I Slówik se nyní k návrhu staví rezervovaně: „Vysoká míra zisku je vždy podezřelá,“ říká. Ovšem na kategorické soudy si netroufá, protože prý není ve věci odborník.
Brožíkova obálka pro Zemana.
Zajímavé je - a Slówik to potvrzuje – že o možnosti využití amerických investičních programů se mělo hovořit již před několika lety při návštěvě české parlamentní delegace v Washingtonu. Nabídku do Česka přivezl tehdejší předseda sněmovního hospodářského výboru František Brožík (ČSSD), stejně jako Slówik vášnivý nimrod. „Brožík přivezl návrh dvou kontraktů, jeden dal premiéru Zemanovi a jeden bývalému ministru financí Mertlíkovi. Pana Pavlova jsem poznal v době svého působení ve funkci poradce místopředsedy Poslanecké sněmovny inženýra Brožíka,“ dodává Slówik. Jelikož Brožík byl ale místopředsedou sněmovny pouze do loňských červnových voleb (v nichž neuspěl a do Parlamentu se již nedostal), není možné první návštěvu Pavlova u Slówika spojovat se snahou „Health On Earth“ o pomoc s odstraňováním následků povodní ze srpna 2002. Je zřejmé, že o velkou vodu původně vůbec nešlo. Ale o co tedy?
Byl za tím americký Fed.
Františku Brožíkovi název americké nadace vůbec nic neříká a o resort zemědělství a PGRLF se prý nikdy nezajímal. Alespoň to uvedl v telefonickém rozhovoru. „Nějakou nabídku investičních programů pro Českou republíiku jsem tehdy, v roce 1999, z Washingtonu pro premiéra Zemana přivezl, ale to nešlo o žádnou nadaci, to bylo od Fedu.“ Už si ale nevzpomíná, s kým o celé věci v USA hovořil a co přesně návrh pro Zemana obsahoval. „Bylo to v zapečetěné obálce, já jsem to předal, a tím to pro mě skončilo,“ uvádí Brožík. Už ani dokonce neví, co to bylo za parlamentní delegaci, která do USA vycestovala. „Byli jsme tam na nějaké stáži od americké vlády, ale co to přesně bylo, to už vám neřeknu.“
O takzvaném Fedu - americkém Federálním rezervním systému (Federal Reserve System) - který na území USA zajišťuje funkci centrální banky, se v rozhovoru pro týdeník EURO neurčitě vyjádřil i šéf nadace Health On Earth Bruce Anderson (viz rozhovor). Je tedy pravděpodobné, že zapečetěná obálka, kterou přivezl Brožík v roce 1999 z USA, a návrh investičních programů pro PGRLF z června 2003 spolu souvisejí.
Tajemství určitě znají šéfové americké nadace, která ačkoliv uvádí, že působí celosvětově, nemá ani prezentační stránky na internetu a e-mailové zprávy odesílá z yahoo.com. Bílých míst je více.
Slówikova rezignace postihne chudé a nemohoucí.
Týdeník EURO opakovaně žádal od Bruce Andersona jím slíbenou fotografii, stejně jako auditovanou zprávu Health On Earth, kterou na základě amerických zákonů musí nadace mít. Minulé pondělí přišel na redakční e-mailovou adresu dopis od Andersona, který obsahoval překvapivé sdělení: „Dnes ráno jsem se dozvěděl o rezignaci pana Slówika a o vnitřním rozruchu, který byl způsoben zájmem médií sledujících vlastní cíle.“ Nadace Health on Earth se rozhodla, slovy Bruce Andersona, že svoji nabídku na pomoc českému lidu stáhne. Svou rezignaci na post Palasova poslaneckého asistenta potvrdil týdeníku EURO následně i sám Slówik (viz rubrika monitor, str. 16), údajně kvůli obrovskému mediálnímu tlaku. Investiční program PGRLF ale mezi důvody přerušení formálního vztahu s ministrem neuvádí. Vypadá to, že Česká republika se bude muset bez pomoci nadace Health On Earth obejít. „Je zřejmé, že lidé, kteří se v tomto negativním útoku angažovali, v sobě mají ducha nacionalismu a hrdost plynoucí z nově nabyté svobody, která jim byla po tolik let upírána komunistickou vládou. Vypadá to, že jedinou nadějí je mladá generace, která vyrůstá v novém svobodném prostředí. Bohužel teď všichni musíme počkat, až se vnímání lidí otočí,“ uzavřel celou věc sám Bruce Anderson. Do mladé, komunismem nezasažené generace těžko může počítat svého „médiemi odstřeleného“ styčného důstojníka Slówika, který, jak známo, býval poradcem předsedy ÚV SSM Jaroslava Jenerála a spolupracovníkem komunistické rozvědky. „Jediní, kdo těmito událostmi utrpí, jsou chudí a nemohoucí,“ zasadil celou záležitost do širšího kontextu americký altruista Anderson.
Všemohoucí Bruce Jen za zprostředkování kontaktu měli účastníci získat dva miliony dolarů
Bruce Anderson z americké nadace Health on Earth Foundation vedl s týdeníkem EURO téměř dvouhodinový telefonický rozhovor, ve kterém měla být osvětlena podstata celého investičního programu. Taková byla alespoň původní představa. Bohužel však vyšlo najevo, že Bruce Anderson a celá nadace hraje v operaci neurčitou roli jakéhosi prostředníka, který pouze předává potvrzení o existenci zdrojů a o programech jako takových odmítá poskytnout jakékoliv informace. Stejně tak není zřejmé, prostřednictvím jakých kontaktů se americká nadace dostala k PGRLF. Bruce Anderson uvedl, že s Pavlem Pavlovem se setkal loni ve Spojených státech, avšak přibližně po hodině rozhovoru se stejné odpovědi na tu samou otázku vehementně bránil s tím, že Pavlova nikdy neviděl a komunikoval s ním pouze telefonicky a emailem.
EURO: Jak jste se vlastně přišli na Českou republiku? ANDERSON: Máme kancelář v ruském Petrohradu a v tomto regionu jsme již odvedli hodně práce. Některé země střední a východní Evropy budou brzy přijaty za nové členy Evropské unie a z našich diskusí se senátory a dalšími lidmi ve Spojených státech vyplývá, že tyto země potřebují zlepšit svůj systém zdravotní péče tak, aby odpovídal evropskému standardu. Zkvalitňování zdravotnictví je hlavní prioritou naší nadace.
EURO: Kdy a jak jste se s panem Pavlovem poprvé potkali? Cestoval pan Pavlov do Spojených států? ANDERSON: Ano, bylo to někdy loni na podzim. Pavla (Pavlova – pozn. red.) jsem potkal přes svého známého. Začali jsme se bavit o zdravotnictví v Rusku. Pavel se během našeho rozhovoru zmínil o záplavách a množství peněz, které bude potřeba na odstranění způsobených škod. Jako nadace máme totiž přístup k programům, které vytvářejí kapitál, jenž může být následně použit v dobročinných projektech.
EURO: Před několika lety jela do Spojených států česká parlamentní delegace. Setkal jste se s některými jejími členy? ANDERSON: Nepamatuji se přesně, kdy to bylo. Chtěli se se mnou setkat v New Yorku v úřadě generálního konzula. Myslím, že to ale bylo loni v létě hned po povodních (newyorským generálním konzulem České republiky je od loňského léta bývalý mluvčí ministra Jana Kavana Aleš Pospíšil - pozn.red.). Dohodli jsme se, avšak schůzka byla nakonec z jejich strany zrušena.
EURO: V emailové komunikaci mezi vámi a panem Pavlovem, kterou máme k dispozici, se uvádí, že zprostředkovatelům transakce má být vyplacena provize. Můžete to konkretizovat? ANDERSON: Různé programy vyplácejí různé provize. Myslím, že to bývají tak dvě procenta z objemu prostředků. Tuto provizi vyplácejí správci programů.
EURO: To znamená, že vy, pan Pavlov a Steve (tímto jménem Bruce Anderson identifikoval kontaktní osobu, která jej seznámila s Pavlovem – pozn. red.) máte získat dvě procenta ze sta milionů amerických dolarů v případě, že by ke vstupu do programu došlo? ANDERSON: Ano, jde o provizi ve výši dva miliony dolarů, která bude rozdělena mezi všechny, kteří se podíleli na zprostředkování.
EURO: Proč by vlastně měl Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond participovat na takovémto programu? Části zisku, konkrétně 34 procent, má být navíc využito pro charitativní účely a ne na cíle, na které je zaměřena činnost PGRLF. ANDERSON: Prioritou bylo odstranění škod způsobených povodněmi. Dohoda byla taková, že část vytvořeného zisku bude použita na charitativní účely. Máme závazky spojené se stavbou popáleninové nemocnice v Nikaragui a mnoho dalších závazků po celém světě. Část zisku použijeme na to, abychom vyslali tým lékařů a jiných profesionálů, kteří zanalyzují české zdravotnictví, navštíví všechny nemocnice, posoudí používané zařízení a přístroje a následně navrhnou řešení. Na to bude jistě potřeba hodně peněz. Vezměte si, že některé speciální přístroje stojí i dvacet milionů dolarů. Kolik takových je v České republice? Jeden? To ale nestačí na to, aby byla zajištěna kvalitní zdravotní péče. Také bychom chtěli místní nemocnice spojit prostřednictví satelitní komunikace s lékařskou fakultou na Brown University (univerzita sídlí v Providence, ve stejném městě jako Andersonova nadace Health On Earth - pozn.red.) a s osmi nemocnicemi, které tu máme.
EURO: Oslovili jste již české ministerstvo zdravotnictví s nabídkou spolupráce? ANDERSON: Ještě ne, ale plánujeme tak učinit. Chceme zlepšit systém zdravotní péče v České republice. Momentální prioritou jsou ale škody způsobené záplavami.
EURO: Zajímavé je, že v jednom e-mailu uvádíte, že v programech dojde ke změnám a že nově se bude 80 procent zisku přidělovat charitě a 20 procent investorovi. To by mohlo diametrálně změnit pohled na výhodnost participace v takovém investičním programu. ANDERSON: Ne, je to trochu jinak. Až dokončíme analýzu zdravotnictví, budeme potřebovat kapitál, abychom postavili nemocnice, kliniky, systémy satelitní komunikace a vše ostatní. Věříme, že česká vláda, respektive PGRLF, se poté zúčastní dalšího programu, který by vytvořil kapitál pro výstavbu systému zdravotní péče. Pokud by tedy po uplynutí doby prvního programu chtěly pokračovat, překlopily by se do programu s výše zmíněnými parametry.
EURO: Můžete nám o těchto programech říci něco bližšího? ANDERSON: Jelikož jsme charitativní organizace, máme přístup k programům, které mají humanitární cíle. Nabídla nám ho americká vláda. Jsou to programy jako tradingový program Federálního rezervního systému a mnoho dalších. Programy řídí různé investiční domy a banky po celém světě.
EURO: Můžete být konkrétnější? ANDERSON: Programů jsou stovky. Provozují je ve Švýcarsku, Německu, Belgii, Spojených státech a tak dále.
EURO: Při takovém množství je ale třeba nějaký koordinátor, někdo, kdo má přehled o všem, co se děje, a je potom schopen vybrat ten nejlepší investiční program, jak tomu mělo být v případě PGRLF. ANDERSON: Vysvětlím vám, jak to funguje. Programy se hodnotí jednou týdně v úterý ráno. Standardní doba trvání programů je jeden rok. Pokud do pondělí získáme dokumentaci, kterou potřebujeme, můžeme ji odevzdat a být jako první u nových programů, které se následující den budou otevírat.
EURO: Kdo tyto programy hodnotí? ANDERSON: Jsou ustanoveny výbory, které tyto věci kontrolují.
EURO: Kdo ustanovuje tyto výbory? ANDERSON: Nevím. My jsme jen prostředníci. PGRLF předá naším prostřednictvím potvrzení o prostředcích a svoji přihlášku, ve které uvede, že všechny peníze budou použity na humanitární účely jako náhrada škod po povodních. Naše role končí tím, že tyto dokumenty odevzdáme.
EURO: Komu je odevzdáte? ANDERSON: To je přísně důvěrné. Správci vybraného programu pak kontaktují PGRLF a daný obchodník se setká se zástupci fondu v pražské Citibank, kde jim vše vysvětlí. PGRLF má plné právo nabídku odmítnout. Teď je však tato diskuse úplně irelevantní a jsou to pouze řeči. Zatím jsme totiž neobdrželi z PGRLF žádné dokumenty, a proto se nic neděje.
EURO: Jak takový program vlastně funguje? ANDERSON: To je různé. V tomto konkrétním případě se peníze uloží do Citibank na účet, kde jsou zablokovány. Zůstávají na svém místě. Citibank jsme vybrali kvůli její mezinárodní reputaci. Pak přijede zástupce konkrétního programu a předloží návrh. Není tu žádné riziko, protože peníze stále zůstávají na účtě.
EURO: Pokud peníze po celou dobu neopustí účet a jejich existence nemůže být žádným jiným způsobem využita, pak nechápu, o jaký investiční program jde. ANDERSON: Já jen řídím charitativní organizaci. Nemám konkrétní informace. Každý program navíc funguje jinak. Ptáte se mě na věci, na které neznám odpověď.
EURO: Dobře. Třeba by nám tuto věc osvětlil někdo, kdo programy řídí. Zmínil jste se o americkém Fedu. Můžete říci něco o jeho programech? Můžeme zavolat a nechat si potvrdit, že tyto programy skutečně řídí? ANDERSON: Pravděpodobně ne, nedostali byste podrobnější informace. Vědí o nich jen lidé, které je řídí. Vím, že tyto programy byly v objemech od sta do pětiset milionů dolarů.
EURO: Když tedy zavoláme na tiskové oddělení, potvrdí alespoň, že něco takového existuje, co je přístupné pouze charitativním organizacím? ANDERSON: Ne, ne… kdo je řídí a na základě jakých pravidel tyto programy probíhají, to je předmětem regulace.
EURO: Kdo tyto věci reguluje? ANDERSON: Mezinárodní bankovní komunita a vlády.
EURO: Máte na mysli například Basilejský výbor? Jsou pro tyto programy nějaká speciální pravidla a procedury? ANDERSON: Ano.
EURO: Mohu se tedy v Basileji informovat ohledně těchto investičních programů pro charity? ANDERSON: Pravděpodobně ne. Možná kdybyste měl potvrzení o tom, že máte sto milionů dolarů a že vás to zajímá… oni to navíc ani neregulují, může tam být tak jeden člověk s tím, že na celém světě jich může být okolo padesáti. Mám pouze nějakou představu, kterou jsem si vytvořil na základě toho, co mi bylo vysvětleno. Ptáte se mě zkrátka na něco, na co neznám odpověď.
EURO: Můžeme tedy mluvit s člověkem, který vám „to“ vysvětlil? ANDERSON: Ne, to nemůžete. Nejste registrovaná charitativní organizace.
