Titulek dnešního Reaktoru se v souvislosti s aktuálním děním kolem premiéra může zdát naprosto absurdní. Při současné nešťastné konstelaci v Česku je ale bohužel i v mnohém pravdivý.
S návratem do divokých devadesátých let bývá srovnáván údajný únos syna premiéra Andreje Babiše na Krym. To je dost mělké, mohli bychom jít do mnohem hlubší historie až ke středověkým a starověkým panovníkům.
I když častějším případem bývala spíše vzpoura následníka trůnu vůči rodiči, ani králové, císaři či carové neváhali v rámci mocenských intrik své potomstvo zapudit, uvěznit či poslat do vyhnanství. Ivan Hrozný svého syna Ivana dokonce vlastnoručně ubil. Shodou okolností tato scéna zachycená na obrazu Ilji Repina velmi připomíná známou fotografii Babiše se svým twitterovým alter egem Markem Prchalem, jak si všimly sociální sítě.
Autor: Ilja Repin – Vlastní dílo, Volné dílo, Odkaz
Navzdory tomu právě Babiš a jím vedená vláda jsou pojítkem, které v současnosti drží Česko ve strukturách Západu a zabraňuje zemi pádu kamsi do hlubin Bajkalu, ne-li ještě hloub. Existují v zásadě tři scénáře, které přicházejí v úvahu v případě rozpadu současné vládní koalice:
1. Babiš vzpurnou ČSSD vymění za komunisty a SPD. Od KSČM, která velmi pomalu, ale zároveň velmi jistě tentokrát už opravdu míří ke svému mnohokrát předpovídanému zániku, lze v takovém případě očekávat, že si svou poslední šanci bude chtít pořádné užít a vytřískat z ní, co jde. Pár miliard by v takovém případě zmizelo v centrále na ulici politických vězňů, nebo soukromých podnikatelských aktivitách soudruhů, ale to je asi tak všechno.
Komunisté jsou ve velké většině pragmatiky. S výjimkou ekonomických pravděpodobně více škod neudělají. Horší by to bylo s pošahanci semknutými kolem bývalého experta přes turistický ruch, dnes předního českého extremisty. Okamurovcům nepůjde „jen“ o koryta a tuzemskou pátou kolonu Kremlu není dobré podceňovat.
2. Další varianta předpokládá rozpad vlády a předčasné volby. To je však jen málo pravděpodobné. Miloš Zeman se už v minulosti nechal slyšet, že předčasné volby nikdy nevypíše a není také důvod, proč by to měl dělat. V minulosti totiž už udělal nejlepší zkušenost s variantou číslo tři:
3. Prezidentská vláda přátel Miloše Zemana, Ruska, Číny a dalších východních diktatur. To je vůbec nejděsivější varianta. Ve vládě Jiřího Rusnoka šlo při pečlivém hledání najít mezi množstvím diletantů přeci jen sem tam nějakého toho odborníka. V druhé „prezidentské“ Zemanově vládě bychom takové štěstí už mít nemuseli.
Prezident za uplynulých pět let sešel fyzicky, duševně a evidentně ztratil už veškeré zábrany. Nový premiér, třeba Martin Nejedlý, by pak výměnou za připojení Karlovarska k Rusku uzavřel s Kremlem dohodu o výstavbě desíti nových jaderných elektráren a díky dobrým zkušenostem s Aralským jezerem i stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Z ekonomických, ekologických a morální dopadů by se Česko už nikdy nevyhrabalo.
Čtěte více o aktuální kauze:
Protopopov: Babiše mladšího jsem odvezl kvůli tlaku médií, nebyl to únos
Babiš mladší: Otec lže o mé nemoci. Chci být ve spojení s českou policií
S Babišem navzdory veškerým kontroverzím podobný scénář nehrozí. Premiér žádný zájem na přibližování s Čínou nemá a na rozdíl od předchozí vlády Bohuslava Sobotky (jejímž byl sice členem, nikoliv však vůdčí silou) se nenašel v bezdůvodném podlézání Říši středu. Evidentně se mu příliš nechce ani do výstavby nových jaderných reaktorů, zvlášť když díky protežování z Hradu je favoritem Rosatom.
Naopak, navzdory vyšetřování kvůli zneužití dotací se Babišovi zalíbilo v Bruselu, kde pak často říká něco jiného než doma. I díky tomu dnes vyspělé země nehází Česko do jednoho pytle s Orbánovským Maďarskem a klerikálním režimem v Polsku. Skandály opředený premiér, podezřívaný z členství v StB, zneužívání dotací a únosu vlastního syna tak paradoxně představuje jednou z mála demokratických pojistek v současnosti. Bohužel.
Čtěte další komentáře autora:
