Moc vody ve Vltavě neproteklo od hvězdné chvíle našeho premiéra v Bílém domě, a už mu zase začaly chodit špatné zprávy. Komisař Nevtípil ukončil vyšetřování dotačního podvodu na Čapím hnízdě a předal věc do rukou městského státního zástupce. Personálními manévry na policii a GIBS se tak nějak nepodařilo vyšetřovatele včas odstavit a teď už se láme chleba. Prokurátor Šaroch nemá moc prostoru pro veletoč a odložení kauzy. V zákulisí se spekuluje, že by mohl překvalifikovat Babišovo jednání z úmyslného podvodu na nedbalostní čin, který by mohl být brzy promlčen, a vše by odskákala paní, která sepisovala žádost o dotaci.
I tak by vznikla dosti prekérní situace, když v kodexu hnutí ANO je zakotveno, že obžalovaný politik se musí vzdát veřejných funkcí a nějaký sjezd, který by ten kodex včas modifikoval, se asi do měsíce nesejde.
Každopádně Šaroch nyní bude extrémně sledovanou osobou a bude v nezáviděníhodném tlaku. A to nejen od Babišových lidí, ale i od své velmi ambiciózní vrchní státní zástupkyně, která by podle zákulisních drbů už hodně ráda viděla žalobu na Babiše na stole. Co je její motivací, není moc jasné. Možná jen soutěživost s olomouckým kolegou Ištvanem, který už má přece jen na pažbě zářez za jednoho premiéra, nebo nějaké staré záležitosti z doby, kdy šetřila známou privatizační loupež lovosické Lovochemie. Anebo jen úctyhodná péče o pověst státního zastupitelství, které se před výkonnou mocí neohne.
Jak to dopadne, uvidíme už brzy. Každopádně s voličskou podporou Babiše to stále nic nedělá. Stejně jako pirátské fňukání v Bruselu kolem dotací pro Agrofert či úsměvné řízení o ovládání médií na úřadě v Černošicích. Nebo čerstvý veletoč kolem povinného přimíchávání řepkového oleje do motorové nafty, které opět Piráti otevřeli ve sněmovně. Takhle můžeme mít premiéra nejen obviněného, ale i obžalovaného a pak třeba i nepravomocně odsouzeného a s tím i slušnou mezinárodní ostudu.
Rozpočtový zázrak z Bruselu. Přebytek je důsledkem štědrého dárku
Nakonec ale ta ostuda není to nejhorší. Ani to přihrávání si řepkových a jiných dukátků do svěřenských fondů. Minulý týden přinesl Babišovi ještě jednu špatnou zprávu. Jeho voliči se stali silně závislými na zavedené rozhazovačné politice. Nutně potřebují do žíly další miliardy, stejně jako se smažka v parku u hlavního nádraží neobejde bez další dávky pervitinu.
Poprask kvůli zvýšení mateřské, kterého se domáhají i ty rodiny, které mají již narozené potomky, a Babišův bryskní ústup a přehazování odpovědnosti za „nespravedlivé“ rozdávání cizích peněz na Hamáčka a další vládní kolegy, je dostatečně výmluvný.
Jenže vidle na rozhazování momentálně začaly vydávat nepříjemný zvuk, jak ve státní kase narážejí na dno. Signály zpomalení z ekonomiky jsou více než zřetelné, a navíc sociální výdajové programy založené na rozdávání dávek z peněz za nepostavené dálnice se v okamžiku obnovení vládních investic v těch číslech musí projevit. A také se projeví. Navíc v čase, kdy bude startovat volební kampaň.
Chtělo by to ale opozici, která toto chápe a ví, že na dluzích a rozdávání prohrál dvoje volby Jiří Paroubek. Takovou ale zatím není moc vidět.
