Hospodářství andských zemí je hodně ovlivněno specifickými
přírodními podmínkami a v každé zemi má trochu jiný profil. V období po vrcholu
pandemie se otevírají nové obchodní šance zejména v pěti oblastech ekonomiky.
Infrastruktura
Veřejné i soukromé investice budou směřovat zejména do
infrastrukturních projektů, ať už se bude jednat o městskou hromadnou dopravu v
rámci klíčových aglomerací, důraz na kvalitnější meziregionální silniční,
železniční či námořní sítě, nebo digitální infrastrukturu.
Dlouhodobě se do infrastruktury snaží investovat Peru. Velmi aktivní je v tomto ohledu také kolumbijská vláda, která dává najevo připravenost pracovat na vlastní smart dopravní infrastruktuře, ale také na digitalizaci venkova.
Na brzké zahájení velkého projektu v podobě výstavby nové
linky metra v hlavním městě se chystá i Chile. Investice do udržitelné a
ekologické infrastruktury mohou v Latinské Americe ovlivnit oblasti distribuce
příjmů, zaměstnanosti, růstu hrubého domácího produktu, růstu produktivity a
intenzivnějšího zapojení do mezinárodního obchodu.
Vodohospodářství a odpadní sektor
Pandemie koronaviru vynesla na světlo slabiny regionu v
oblasti vody a odpadů, byť jsou do určité míry důsledkem extrémních
klimatických jevů a přírodních katastrof. Navíc fungující vodohospodářský a
odpadní sektor je v situaci pandemie prioritou. Přístup k pitné vodě v Peru
dodnes
postrádají zhruba čtyři miliony obyvatel. Zájem o nové technologie z oblasti čištění odpadních vod, nakládání s vodními zdroji či geologický průzkum jsou dlouhodobě předmětem zájmu například peruánské vlády. Chile, ač je přístup domácností k pitné vodě dostatečný, se v minulém roce potýkalo s největším registrovaným suchem, a proto je voda tématem číslo jedna.
Ekonomika země je totiž orientovaná na sektory náročné na vodu (těžba, zemědělství, rybolov). Podle plánu Chile 30/30 je zapotřebí posílení vodní infrastruktury včetně investic do nových velkých i menších vodních nádrží, šetrné zacházení s vodou či hledání nových vodních zdrojů. Kolumbie si rovněž uvědomuje hrozbu nedostatku vody, a proto si stanovila cíle typu opětovného použití až 50 procent odpadních vod do roku 2022, do roku 2030 zvýšení hydrologické produktivity, zvýšení podílu vyčištěné odpadní vody.
Cirkulární ekonomika
Princip přeměny odpadů na zdroje je nejenom heslem
udržitelnosti, ale také formou investice, která přináší snižování nákladů.
Řešení cirkulární ekonomiky mohou mít také pozitivní vliv na zaměstnanost,
produktivitu a konkurenceschopnost společností, což jsou v postpandemickém
světě žádoucí výstupy.
Cirkulární využívání materiálů a odpadů nachází uplatnění
napříč odvětvími, od stavebnictví přes energetiku až po zemědělství. Průkopníkem
tematiky cirkulární ekonomiky v andském regionu je Kolumbie. Té v menší míře
sekunduje také Chile. Rozšíření tohoto trendu lze očekávat i ve zbytku regionu.
ICT
Poptávka po informačních technologiích ze zjevně daných
příčin raketově vzrostla i v andském regionu. Obrovský boom zaznamenala
e-commerce, jíž v regionálním průzkumu vévodí Kolumbie. Jednotlivé země již
před krizí chápaly digitalizaci jako prostředek modernizace a zvýšení
produktivity, nicméně krize celý proces urychlila a umocnila.
V Peru vzrostly příjmy z e-commerce v důsledku pandemie
začátkem dubna o 900 procent. Stále však existuje prostor pro další pokrok,
budováním infrastruktury ve venkovských oblastech počínaje, digitalizací státní
správy konče.
Například Chile deklaruje do konce tohoto roku implementovat
digitální identitu a dosáhnout interoperability dat. Co se týče soukromého
sektoru, společnost Google zde plánuje investovat 200 milionů dolarů a v
podobném duchu se vyjádřila i společnost Oracle.
Čisté zdroje energie
Ekologicky šetrná energetika je vyzdvihována jak v národních programech, tak i v rámci agendy Tichomořské aliance. Navíc vzhledem k přírodním podmínkám ve sledovaných andských státech nacházíme ideální podmínky pro implementaci alternativních zdrojů energie.
Strategie zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných
zdrojů se odráží i v klíčových vládních dokumentech kolumbijské vlády, jejíž
vize je k roku 2023 dosáhnout 15procentního podílu. Chile plánuje dle
koncepčního materiálu vlády pro dlouhodobou energetickou politiku do roku 2050
produkovat energii ze 60 procent z obnovitelných zdrojů, přičemž do roku 2040
chce vyřadit všech 28 svých uhelných elektráren. Na zapojení obnovitelných
zdrojů energie, které nejsou dosud příliš rozšířené, se chystá i Peru.
Autorka pracuje v Oddělení Amerik, sekce EU a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze zářijového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
