LATINSKOAMERICKÝ TRH Korálky z Jablonce a turbíny z Plzně - to je zboží, které si v souvislosti s českou ekonomikou vybaví průměrný Mexičan. Obchodních možností je ale v Mexiku daleko víc. Není potřeba mít velkou a zavedenou firmu, abyste své výrobky mohli úspěšně prodávat i na latinskoamerické trhy.
LATINSKOAMERICKÝ TRH Korálky z Jablonce a turbíny z Plzně - to je zboží, které si v souvislosti s českou ekonomikou vybaví průměrný Mexičan. Obchodních možností je ale v Mexiku daleko víc.
Není potřeba mít velkou a zavedenou firmu, abyste své výrobky mohli úspěšně prodávat i na latinskoamerické trhy. Je ovšem potřeba nepočítat jen s dobrým jménem a kvalitními výrobky. Toto teritorium si například zakládá na nezávislosti na angličtině. Obchodníci proto musejí počítat s tím, že je nutné mít profesionála ovládajícího španělštinu a případně i portugalštinu.
ČESKÉ TRAKTORY, TURBÍNY A BIŽUTERIE MAJÍ JMÉNO Známá značka a povědomí ovšem pomáhá. Bývalé Československo bylo v Mexiku známo zemědělskými stroji, zejména traktory Zetor, textilními, kožedělnými a obuvnickými stroji. Známá jsou tu i tiskařská zařízení, obráběcí roboty a samozřejmě tradiční komodity, jakými jsou bižuterie a výrobky ze skla.
„Vývoz do Mexika stále roste. Je to pro nás významný trh. Hlavní zájem je o perličky a skleněné korále,“ potvrzuje mluvčí Jablonexu Petr Vondřich. Výrobky z Jizerských hor mají přitom v Latinské Americe dlouholetou tradici. Téměř žádný z (většinou amerických) turistů ani netuší, že indiánské korálkové náhrdelníky, které si domů odvážejí jako vzpomínku na exotickou dovolenou, vznikly téměř ze sta procent ve středu Evropy - v Jablonci nad Nisou.
Bižuterie se do těchto zemí dováží skoro 150 let. Jen v samotném Mexiku dokonce vznikla pobočka firmy Bižuterie už v roce 1967. Dnes má 40 stálých zaměstnanců, sídlí ve městě Chalco a pobočku má v Guadalajaře. Výrobky podle receptu českých sklářů vyváží tato továrna i do dalších latinskoamerických zemí. Hlavní zájem odběratelů je ale o originály z Česka -vlastně spíš z Československa, jak místní stále vnímají místo původu dodávek.
ČÍNA NÁM KONKURUJE I NA VZDÁLENÝCH TRZÍCH
Jablonecké korálky jsou sice známé mezi obyvatelstvem, netvoří ale stěžejní část obchodu mezi Českem a Mexikem. Dodnes totiž přetrvávají dodávky pro náhradní díly - ať už jde o české traktory nebo turbíny na výrobu elektřiny. V odborných kruzích mají také dobré jméno české klimatizační jednotky. Pozici ale v posledních letech ztratili čeští výrobci textilních a obuvnických strojů - jako v mnoha případech v celém světě je „převálcovala“ levnější asijská konkurence. Dovoz hotových výrobků z Asie se totiž stal levnějším než investice do vlastních výrobních kapacit.
Česká republika se proto snaží získat zpět téměř ztracené trhy, k nimž patří i Latinská Amerika. „Naštěstí existuje řada nových nebo staronových malých a středních firem se zajímavými, konkurenčně schopnými výrobky. Proto jedním z hlavních úkolů mexické kanceláře CzechTrade bude prezentovat právě tyto firmy a jejich výrobky a usnadňovat jim vstup na trh,“ potvrzuje Jan Puchman z CzechTrade. Nově nastavená exportní politika se podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy totiž snaží nasměrovat české exportéry i do jiných teritorií než je pouze Evropská unie či Rusko. Otevření kanceláře CzechTrade v Mexiku je jedním z kroků, které by hlavně menším firmám měly pomoci objevit nové trhy a proniknout na ně.
ŠANCE SPOČÍVÁ TŘEBA V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Zájem přitom je, stačí se chopit šance. Mexiko má například zájem o ekologické projekty, jako jsou spalovny a třídírny odpadů, čističky a úpravny vod. Ale také o zásobování vodou venkovských a městských aglomerací, technologie pro výrobu biopaliv, zalesňování či ochranu půdy proti erozi. Uplatnit se lze i při dodávkách zařízení, která budou avizovat a předcházet živelním pohromám, a prostředky, stroje a zařízení na odstraňování jejich následků.
Potřeba modernizace vybavení bezpečnostních složek mexického státu vyvolává poptávku po dodávkách speciálního materiálu, jmenovitě z oblasti leteckého průmyslu, vojenské a zabezpečovací techniky. Spolupráce se nabízí také v oblasti informatiky.
Mezi další perspektivní exportní komodity patří celá řada výrobků, jako jsou zemědělské stroje a traktory, technika a zařízení pro zavlažování a zalesňování nebo stroje na zpracování dřeva. Uspět můžete i s ocelí a výrobky ze železa, komponenty pro silnoproudou elektrotechniku, léčivy a zdravotnickou technikou, plastickými hmotami, chemikáliemi, ale i některými potravinami, jako jsou například dětská výživa, sušené mléko či bramborový škrob.
RIZIKA EXISTUJÍ, LZE JE ALE ZMENŠIT Obchodování na velkou vzdálenost přináší i rizika. S partnery se nelze každý týden scházet a kontrolovat pravidelně dodržování dohod. Latinská Amerika navíc neblaze proslula korupcí, nátlakem drogových gangů i únosy podnikatelů. Řadu těchto rizik je možné minimalizovat konzultací s českými oficiálními orgány - od ambasády až po nově otevřenou kancelář CzechTrade. Obchodní rizika je navíc možné pojistit.
Z pohledu Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) je Mexiko na prvním místě zájmu českých podnikatelů. Následují Brazílie, Chile a Argentina. Právě posledně jmenovaná země je ale natolik obchodně nebezpečná, že se na riziko obchodování nelze komerčně pojistit.
U ostatních zemí je možné lehce získat krátkodobou pojistku pohledávky na dobu dvou let - a dokonce v online režimu. „Tento typ pojištění pohledávek nabízí naše dceřiná společnost Komerční úvěrová pojišťovna EGAP. V loňském roce jsme například komerčně pojistili krátkodobé dodavatelské úvěry na dodávky převážně strojírenského zboží do Mexika, Brazílie a Chile ve výši zhruba 105 milionů korun,“ uvádí Jan Stolár z České exportní banky. V posledních letech pojistila EGAP se státní podporou vývoz do Mexika za více než čtyři miliardy korun. Jednalo se převážně o dodávky textilních strojů a zařízení pro uhelné elektrárny El Sauz a Hermosillo. Ani zde ale není možné spoléhat na zažité postupy. Obchodní jednání v Evropě se od asijského nebo latinskoamerického v mnohem liší. Například Mexiko se vyznačuje korektním formalismem. Zní to dobře, ale v praxi mohou nastat problémy. Například u řady obchodů jako zajišťovací instrument podle evropských zvyklostí slouží takzvané cizí směnky. „Když pak došlo na lámání chleba, ukázalo se, že v Mexiku jsou cizí směnky (letras de cambio) prakticky nevymahatelné a jejich hodnota jako nástroje zajištění je tedy mizivá,“ varuje Jan Stolár. Naopak směnky vlastní (pagarés) patří mezi nejrozšířenější zajišťovací instrumenty.
V každém případě je nejlepší konzultovat otázky zajištění s místní mexickou právní kanceláří a udělat všechno pro to, aby nedošlo k soudnímu řízení, které je v důsledku mentality soudců a právních zástupců a celkového nastavení právního systému zpravidla velmi zdlouhavé. „V případě, že se soudu přes veškerou snahu nevyhnete, připravte se na to, že bude určitě trvat alespoň čtyři pět let,“ upozorňuje zástupce České exportní banky.
JAK „DOBÝT“ MEXIKO Většina Čechů si v souvislosti s Mexikem vybaví příjemnou mexickou hudbu, tequilu, pyramidy a romantické telenovely plné atraktivních hereček a herců. Zpravidla nic víc. To samozřejmě není mnoho. A bylo by to žalostně málo, kdyby se s takto nedostatečnými znalostmi země některá z českých obchodních firem pokoušela na trh Mexika vstoupit. To je názor ředitele nové pobočky vládní agentury CzechTrade Jana Puchmana přímo v hlavním městě Mexika.
Kdo v Česku ale ví, že tato zem je největším producentem ropy v Latinské Americe nebo největším vývozcem piva na světě? Českého pivaře ovšem možná zarazí, že se tu do piva často házejí kostky ledu a plátek citronu.
ZÁKLADEM OBCHODU JE ŠPANĚLŠTINA Pro obchodníky jsou ale důležitější jiné věci. Příprava jakékoliv, tedy i české firmy na mexický trh musí být důkladná, promyšlená. Vedení firmy má mít na tuto přípravu vyčleněny dostatečné peníze. Samozřejmým předpokladem jsou dobré firemní prezentační materiály ve španělštině, včetně španělské verze firemních internetových stránek. Internetová prezentace je v Latinské Americe již řadu let naprostou samozřejmostí.
Česká firma by měla být schopná předložit kdykoliv mexickému zájemci o její zboží nabídku ve španělštině. Ne snad, že by vedoucí pracovníci většiny mexických obchodních firem neuměli anglicky, ale jejich podřízení, jimž dají nabídku k posouzení, již tak dobří v angličtině nemusí být. A potom je to tady otázka jakési národní hrdosti. A u nabídek v licitacích na dodávky pro mexický stát je španělština naprostou nezbytností.
PRAKTICKÁ RADA
Oficiální otevření kanceláře CzechTrade v Mexiku se uskuteční 28. října.
Adresa kanceláře: Embajada de la República Checa Cuvier 22 Col. Nueva Anzures Del. Miguel Hidalgo 11590 México, D. F.
e-mail: jan.puschman@czechtrade.cz
ČESKÝ EXPORT DO MEXIKA (v roce 2005)
Zboží Objem vývozu
Klimatizace 313,9 mil. USD
Svítidla, kola, stěrače 210,8 mil. USD
Perly a bižuterie 199,6 mil. USD
Součástky traktorů 140,6 mil. USD
Pneumatiky 138,1 mil. USD
Čerpadla, ventilátory 120,5 mil. USD
Náhradní díly motorů 110,7 mil. USD
Pramen: MPO
ČLÁNKY DO MAILU