Ačkoli se ovládání anglického jazyka dnes považuje za jakýsi standard, Češi v této oblasti často zaostávají. Znalost angličtiny podle Českého statistického úřadu sice deklarují více než tři čtvrtiny dospělých obyvatel, velmi často mají však na mysli pouze základní úroveň. Což v dnešním propojeném světě znamená značná omezení, zejména pak v kariérní oblasti.
Zmíněná dovednost je potřebná nejen při práci pro zahraniční firmy, ale například i kvůli komunikaci s obchodními partnery z jiných států. Tuto nutnost navíc ještě zintenzivnila pandemie, během které se schůzky přesunuly do online prostředí a získaly podobu videohovorů. V jejich případě je na rozdíl od e-mailů nutná nejen schopnost rozumět, ale i pohotově reagovat. „Obecně u nás angličtina není na dobré úrovni, běžně se jí obstojně nedomluví ani devadesátkové děti,“ přibližuje pro Euro.cz manažerka jazykové školy společnosti Skřivánek Šárka Svobodová.
Alespoň částečnou útěchou je fakt, že se situace zlepšuje, a to hlavně v rozlehlých městech, jako jsou Praha a Brno. Pokrok je znát i ve velkých firmách, které jsou zvyklé komunikovat na mezinárodní úrovni. „Není ale výjimkou, že i tam učíme zaměstnance na manažerských pozicích angličtinu na úrovni B1. A ta je pro byznysová jednání nedostačující,“ říká ředitelka jazykové školy Lingua centrum Simona Škurková.
Lépe mluví v Bulharsku i Rumunsku
Jak z průzkumu Lingua centra vyplývá, angličtinou na výborné úrovni disponuje necelá čtvrtina tuzemských manažerů. Zhruba 40 procent se domluví na základní úrovni. Nedostatečná jazyková vybavenost zaměstnanců, zejména pak vedoucích pracovníků, přitom může mít negativní dopad na firmu jako celek. Typicky třeba tím, že snižují její konkurenceschopnost a brzdí rozvoj na globálním trhu.
„Češi si někdy myslí, že když se domluví takzvaně rukama a nohama, nebude to mít na byznys vliv. Ale spousta národností obchoduje na základě budování vztahů, které si bez znalosti společného jazyka vytvoří jen těžko,“ vysvětluje Škurková s tím, že ještě hůře jsou na tom s angličtinou řadoví zaměstnanci. Obecně se co do úrovně angličtiny Česko podle průzkumu Education First nachází na 27. místě ze všech evropských států. Lépe jsou na tom i země s nižší životní úrovní jako Bulharsko, Chorvatsko či Rumunsko.
A proč to tak je? Vysvětlení se dle ředitelky hledá těžko. Roli může hrát například limitovaná nabídka kvalitních pracovních příležitostí v zahraničí. „V takovém momentě je nutnost ovládat některý z cizích jazyků výrazným hnacím motorem,“ konstatuje.
Cizí jazyk šprtají i starší zaměstnanci
Pokud se možnost práce v cizině přeci jen objeví, bývá právě angličtina požadovaným jazykem číslo jedna. Tuto dovednost dnes navíc vyžaduje i celá řada českých společností. „Angličtina bývá základním požadovaným jazykem ve firmě, takže se noví zaměstnanci už automaticky nabírají se znalostí jazyka. Nicméně například starší pracovníci a opravdoví experti v oboru angličtinu mnohdy dosud nepotřebovali, tak se ji musí doučit,“ dodává Svobodová, podle které další motivací pro vypilování jazykových dovedností bývá akvizice firmy zahraniční společností.
„Firmu koupí jiná společnost nebo mají partnery ze zahraničí, a angličtina se tak stává novým komunikačním jazykem. Protože se mezi sebou pracovníci nedomluví, tak ti, co dosud nepotřebovali hovořit s kolegy jinak než česky, to musí dohnat,“ míní. Obecně může mít znalost cizích jazyků velký vliv na kariérní postup, a tedy i výši platu.
A kdo se v tuzemsku zpravidla dorozumí na nejlepší úrovni? Beze sporu jsou na tom nejlépe mladí lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Anglicky se ale domluví i 97 procent českých studentů.
