Němečtí právníci si s novými fúzemi zvykají na cizí kulturu
Na tento rok budou němečtí právníci vzpomínat jako na rok, kdy světu začala vládnout anglosaská právní kultura. Minulý týden se totiž spojily dvě významné právní kanceláře – americká White & Case a německá Feddersen and Partners. Ve světovém žebříčku se tak White & Case posouvá z osmého na šesté místo s 37 kancelářemi v 26 zemích světa a více než 1300 právníky. V samotné České republice se stane největší zahraniční právní firmou s 37 právníky. O týden dříve odhlasovali sloučení partneři velké britské kanceláře Freshfields a německé Bruckhaus Westrick Helles Löber, a připravili tak cestu ke vzniku světové trojky s orientací na služby zejména ve finančních centrech Frankfurtu a Londýně. Nová kancelář Freshfields Bruckhaus Deringer vzniká oficiálně od prvního srpna. Ve třiceti filiálkách a v devatenácti zemích světa bude pracovat celkem 1850 právníků. Této fúzi věnují konkurenti velkou pozornost. Německá kancelář je totiž z největších a nejprestižnějších kanceláří v Německu proslulá zejména homogenní podnikovou kulturou. Analytici však míní, že pokud chce obstát v konsolidovaném světě, musí získat i anglosaský rozměr. S kanceláří Freshfields přitom Němci spolupracují už déle. Společně radili německému koncernu Mannesmann v bitvě proti převzetí ze strany britského Vodafone AirTouch. Novoty v anglosaském duchu. Protože ve srovnání s anglosaskými kancelářemi jsou německé podle počtu právníků i co do obratu vždycky ty menší, dá se předpokládat, a všechno tomu naznačuje, že vyhlášená homogennost německých kanceláří vezme za své a ke slovu přijdou anglosaské praktiky. V době, kdy se o konsolidaci mluví snad v každém odvětví, zůstává svět právních poradců stále ještě roztříštěný. Významnější britské právní kanceláře už delší dobu hledají, jak se prosadit v německém právním světě, kde roste lukrativní poptávka. Německé kanceláře jsou tlačeny zákazníky k tomu, aby si hledaly partnery v mezinárodních finančních střediscích, jako v Londýně. A navíc, klienti rostou a fúzují a právníci je musí následovat. Ostatně následování klienta bylo mottem loňského bezprecedentního spojení britské kanceláře Clifford Chance s americkou a německou firmou (EURO 38/1999). Šlo o první transatlantickou fúzi v sektoru. Dnes se kancelář jmenuje Clifford Chance a s 3000 právníky na palubě je světovou jedničkou před Baker McKenzie, která má 2626 expertů. I právník musí mít obchodního ducha. Pryč jsou časy, kdy platilo pořadí „plácneme si a zavoláme právníky , kdy právníci pracovali pro podnikatele až poté, co se uzavřel nějaký obchod. Nynější zkušenosti s právními spory a stále složitější právní regulací mnoha odvětví přivedly právní firmy na výsluní. Málokterý podnikatel se dnes rozhodne provést transakci, spustit novou výrobu nebo převzít další firmu, aniž by se nejdříve poradil s legislativním znalcem. Podle týdeníku The Economist dokonce právníci diktují většinu strategie v největších transakcích. A proto se sami potýkají s podobnými otázkami jako jejich klienti. Mají expandovat do zahraničí, nebo zůstat doma? Mají se sloučit, nebo se dát cestou vnitřního růstu? Mají rozšířit okruh poradenství, nebo jen prohloubit silné stránky? Když ale hledají cestu, co sami se sebou, narážejí na nedostatek manažerů ve vlastních řadách. Právníci nemuseli být v minulosti dobrými manažery, ale dnes už musí umět vést svou společnost stejně jako každou jinou. „Německé právní kanceláře dosud podceňovaly důležitost managementu, zatímco anglosaské kanceláře o jeho kvalitu dbaly, srovnává jeden z hlavních rozdílů mezi anglosaským a německým světem právních firem Vladimír Petrus, vedoucí partner české pobočky Clifford Chance Pünder. I proto typický klient reagoval na třístrannou právnickou fúzi slovy: „Zní to dobře, ale teď ukažte, jestli to bude fungovat . Přechodná doba. Spojení právních kanceláří není záležitostí týdnů. Jednání se vedla jak v případě Clifford Chance, tak White & Case už několik měsíců, hlavní právníci společností si užívali výhod video konferencí, kontaktovali i externí poradce, než přišel den D, den, kdy se hlasovalo. „Snažili jsme se získat konsenzus mezi partnery ještě před hlasováním, což nebylo nejjednodušší. Vždyť je to první fúze mezi americkou a německou firmou, uvedl Jan Matějček, vedoucí partner pražské White & Case, který má na starosti integraci aktivit obou kanceláří ve střední a východní Evropě a účastnil se hlasování. „Před dvěma měsíci se sešlo v New Yorku 250 partnerů White & Case a kolem osmdesáti z německé společnosti. Tam proběhla i prezentace obou firem s připomínkami a dotazy, než došlo k podpisu smlouvy, vypráví. Kanceláře sestavily vyjednávací tým z vlastních zdrojů. „Vybrali jsme pět právníků specialistů na fúze a akvizice, kteří měli smysl pro obchodní stránku věci a zároveň jistou dávku diplomacie, dodává Matějček. Kulturní rozdíly. Diplomacie bylo zapotřebí určitě dost. Pokud musí německé právní společnosti růst mezinárodně, musí zapomenout na některá pravidla a zvyklosti, ne–li dokonce zcela přijmout novou kulturu. Pod pojmem německá právní kancelář většině lidí z oboru vytane na mysli přesnost, striktnost, hierarchické postupy a systém odměn v závislosti na věrnosti firmě. V anglosaských vodách je to úplně jinak, a ještě je nutno rozlišovat mezi britskou a americkou kanceláří. „Američtí právníci jsou zvyklí pracovat ve velkých týmech, jsou odměňováni v závislosti na velikosti zakázky a podle přínosu firmě, navíc mají dravý styl, charakterizuje Matějček z White & Case. Podle něj chtěla německá společnost Feddersen and Partners změnit natolik svůj styl, že dala přednost americké dravosti před britskou kulturou, která stojí co do dravosti asi někde uprostřed. Při rozhodování podle Matějčka určitě sehrála svou roli i móda německých podnikatelů pořídit si amerického právníka. „Evropské kanceláře kladou větší důraz na organizaci firmy a přípravu materiálů, zatímco americké spoléhají na individualitu právníků. Evropský právník většinou na zakázku čeká, americký si ji vyhledá, tvrdí Matějček. Německé právníky ale nelze už dnes posuzovat všechny stejným metrem. Petrus z Clifford Chance Pünder rozlišuje mezi německými top právníky a lokálními. „Nejznámější němečtí právníci už mají kosmopolitní kulturu. Většinou studovali v zahraničí a hodně cestují, protože mají na starosti mezinárodní právní agendu, takže v tomto ohledu nevidím rozdíl mezi německým a britským právníkem, srovnává Petrus. „Předvoj německé právní kultury je už internacionalizován. A ostatní budou následovat. Zčásti to připomíná situaci v Británii osmdesátých let, kdy stejně jako ještě dnes v Německu stavěla většina právních kanceláří na homogenní kultuře a specializaci v rámci londýnské City, dodává vedoucí partner Clifford Chance Pünder. V každém případě však právě systém odměňování a další nedílné součásti německé podnikové kultury jsou tvrdým oříškem při scelování firem. Mohou dokonce vyústit v odchod německých partnerů, kteří se s anglosaskou uvolněnou strukturou nedokáží vypořádat. „Němci možná budou zklamáni volností, jaká v naší firmě panuje, podotýká Matějček z White & Case. „Čekají na začlenění do kolosu, ale tak tomu není, dodává a zdůrazňuje, že si je vědom toho, jak důležité je myslet na integraci. „Vždyť podle průzkumu asi jen třetina fúzí dopadne úspěšně právě proto, že zbytek nejčastěji ztroskotá na nemožnosti domluvit se a prakticky spojit, podotýká. Prvních šest měsíců. O praxi už mohou mluvit muži práva společnosti Clifford Chance, kteří se dělí o dojmy z prvních šesti měsíců společného fungování s Američany a Němci. „Spojení všech tří firem pomohlo každému podívat se zblízka na to, jak fungují ostatní dva a jak by bylo možné něco přejmout či změnit, prohlašuje Thomas Gasteyer, jeden ze tří současných řídících partnerů, původem Němec. „Snažíme se o to, sestavit pro daného klienta tým složený z právníků různých jurisdikcí, a klient je ušetřen všech složitostí, které by měl, kdyby na jeho transakci pracovalo několik kanceláří, vysvětluje dále. „Tvrdě pracujeme na spojení lokálních a regionálních poboček do globální sítě. Změny jsou dramatické, ale je třeba vidět výhody, které z nich plynou, popisuje konkrétněji Bob King, ředitel pro kapitálové trhy téže kanceláře v New Yorku. „Můžeme se například daleko více angažovat v technologickém sektoru, v němž nevídanou měrou roste počet firem, které plánují emisi na akciovém trhu. Největšího růstu v poradenství pro technologický sektor jsme dosáhli v Asii, kde se právě podílíme na přípravě osmi primárních emisí, ale stejně tak i v Evropě a Spojených státech, dodal King z Clifford Chance. Bez hranic. Ve sloučené podobě už se podařilo této kanceláři získat několik mezinárodních zakázek. Mezi ty, se kterými se netají na veřejnosti, patří práce pro evropské letecké konsorcium EADS nebo jednu z největších švýcarských bank s pobočkami po celém světě, UBS, pro kterou dříve pracovali jen ve Spojených státech. „Naší prioritou je v příštích dvanácti měsících získat více zakázek od našich největších patnácti finančních klientů, definuje cíl divize Banking and Finance její ředitel Stuart Popham, Brit. Šéf daňové divize, Nizozemec Frank de Vos, popisuje další mezinárodní transakci, na níž se podílela sloučená kancelář Clifford Chance. „Kanceláře ve Frankfurtu, Londýně a New Yorku zastupují telekomunikační softwarovou společnost Sema Group v transakci v hodnotě 4,7 miliardy dolarů, za které koupila LHS Group. Nejenže to byla jedna z největších akcí pro právníky, kteří se věnují fúzím a akvizicím, ale i pro ty z daňové sekce. Přibližně šedesát procent akcií LHS Group patří německým akcionářům, a tak jsme při organizování transakce museli vzít v potaz připravovanou německou daňovou reformu, načrtl konkrétní spolupráci několika kanceláří i divizí de Vos. Podobně tomu bylo při poradenství, když německá společnost T–Online kupovala francouzskou Club Internet. Globálně specializovaní. Všudypřítomnost klientů chce fúzí kopírovat i White & Case. Jinak by těžko mohla splnit ambiciózní heslo „globálně zastupovat největší společnosti při důležitých transakcích . Fúzí s Němci jí rovněž přibudou klienti z českého trhu, kteří podnikají v Německu, a naopak němečtí podnikatelé s českým byznysem, které se nepodařilo zatím přilákat. Klienti a vlastní cit prý hrají při rozhodování o fúzi s jinou právní kanceláří hlavní roli. Podle týdeníku The Economist však mají právníci před očima i rozpínající se poradenskou elitu, která, lákána vysokými zisky, rozšiřuje právní poradenství a nabízí všechny služby pod jednou střechou. Jak potom může Clifford Chance se svými 6500 lidmi ve dvaceti zemích konkurovat gigantu, jakým je například PricewaterhouseCoopers, mající 150 tisíc zaměstnanců ve 150 zemích světa? Hrozba však není tak velká, jak se na první pohled zdá. Ziskovost na právního poradce v právní kanceláři zatím hodně převyšuje právní poradenství ve velké pětce. Všem pěti se navíc velikost stala zátěží pro střet zájmů, a proto se musí restrukturalizovat a postavit mezi jednotlivé divize takzvané čínské zdi. Právní firmy se střetem zájmů nemají potíže. Změnilo se totiž pojetí tohoto termínu. Dnes se už nepovažuje za nevhodné radit jedné společnosti například v New Yorku a zároveň jejímu konkurentovi například v Hongkongu. Přestože z tohoto pohledu globalizace právních firem nemá slabé místo, nemůže pokračovat donekonečna a nemusí být největší konkurenční výhodou. Když jsou v sázce transakce za miliardy dolarů, nikdo nelituje peněz za nejlepší právníky. A nejlepší znamená nejspecializovanější. Z těchto důvodů největší světové společnosti vždycky najímaly nejlepší specialisty z New Yorku a Londýna.
