V loňském roce se Indie poprvé po téměř čtvrt století ocitla v recesi, během jeho posledních tří měsíců se však vzpamatovala a vrátila se zpět do černých čísel, na kterýžto povzbudivý výsledek by letos podle prognózy OECD měla navázat dalším růstem. A to navíc takovým, že jí v tomto žádná jiná rozvinutá země na světě nevyrovná.
Ještě nedávno lámala řada analytiků nad indickou ekonomikou hůl, nejnovější odhady nicméně naznačují, že ji v roce 2021 čeká návrat na výsluní. Alespoň pokud jde o tempo zotavení ze stále probíhající koronavirové krize.
Ta je v druhém nejlidnatějším státě planety aktuálně na ústupu. Zemi se daří zrychlovat proces distribuce vakcín a také dodatečně vládní programy na podporu tamního hospodářství, zdá se, fungují. Nedávno ohlášená série protikonavirových opatření navíc jejímu HDP nezpůsobuje takové škody, jak se dříve předpokládalo, a proto se podle uvedené nadnárodní organizace „ekonomické vyhlídky Indie v posledních měsících znatelně zlepšily“.
Suma sumárum, zatímco loni se hrubý domácí produkt Indie citelně smrskl, letos mu OECD předpovídá růst 12,6 procenta.
Historie se bude (nejspíš) opakovat
Jakkoliv může prognóza znít překvapivě, faktem je, že Indie, která je domovem pro více než 1,3 miliardy lidí, se v této pozici neocitla, respektive neocitne poprvé. Naposled za nejrychleji rostoucí ekonomiku světa platila před dvěma lety, než ji na čele pomyslného žebříčku nahradila Čína. Ta podle aktuálních propočtů poroste v letošním roce tempem 7,8 procenta, což jí pohodlně stačí ke druhému místu. O další 1,3 procentního bodu nazpět jsou Spojené státy americké.
I v jejich případě byli analytici OECD ještě nedávno daleko skeptičtější. Podle původních odhadů mělo hospodářství USA letos meziročně povyrůst pouze o 3,3 procenta. V návaznosti na schválení Bidenova záchranného balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (zhruba 41 bilionů korun), jednoho z největších v historii země, však museli své projekce značně upravit. Z balíku má být financováno očkování, zdravotnický materiál i odškodnění postižených firem a domácností.
A jak si v očích OECD stojí Evropa? Nejrychlejšího růstu by se – možná trochu překvapivě – měla dočkat Francie. Ekonomika země galského kohouta si v roce 2021 polepší, respektive by měla polepšit o 5,9 procenta. Hned za ní se umístí Španělsko, poté dlouho nikdo a následně Itálie, u níž svítí údaj +4,1 procenta.
Eurozóna si pravděpodobně polepší o 3,9 procenta, země tvořící skupinu G20 o 6,2 procenta, zatímco globální ekonomika jako celek přidá 5,6 procenta. OECD si každopádně nechává otevřena zadní vrátka a druhým dechem dodává, že ačkoliv je v případě mnoha zemí její současný ekonomický výhled na rok 20201 o poznání pozitivnější než ty předchozí, je nutné brát uvedené odhady s rezervou. Rychlost očkování se totiž stát od státu liší a stále hrozí, že se v průběhu nadcházejících měsíců vyskytnou takové mutace viru, které budou vůči současným druhům vakcín imunní.
Rozporuplné signály z eurozóny
Shodou okolností právě z eurozóny, tedy skupiny 19 zemí, v nichž se platí eurem, přišla v průběhu úterního odpoledne důležitá, a zároveň i lehce rozporuplná zpráva. Podle unijního statistického úřadu Eurostat se její ekonomika v posledním kvartálu loňského roku propadla více, než analytici původně očekávali. Tamní HDP se ve srovnání s předešlým kvartálem snížil o 0,7 procenta. Dřívější odhady přitom hovořily o výsledku, který měl být o jednu desetinu procentního bodu lepší.
Pomyslnou čáru přes rozpočet podle Eurostatu udělala nižší spotřeba domácností, kterou přičítají na vrub skutečnosti, že v řadě zemí došlo na přelomu podzimu a zimy k zavedění nových protikonavirových opatření. Na druhou stranu v meziročním srovnání si naopak eurozóna o stejný jeden procentní bod polepšila, když nakonec klesla „jen“ o 4,9 procenta. HDP celé Evropské unie se v závěrečném kvartálu loňského roku podle zpřesněných údajů meziročně propadl o 4,6 procenta (původně to mělo být 4,8 procenta).
