Na počátku stál nápad, jak zamezit plýtvání nevydaným jídlem v restauracích, například z obědových menu. Dnes Jakub Henni a Michaela Gregorová stojící za aplikací Nesnězeno pomáhají zajistit stravu pro zdravotníky, seniory či lidi bez domova. Rychle tak v době koronakrize a s ní souvisejících opatření našli jiné využití pro svou platformu, která s fungujícími stravovacími zařízeními stojí a padá.
Za normálních podmínek aplikace propojuje restaurace, kterým v daný den zbylo jídlo, se zákazníky, kteří si naopak z jakéhokoli důvodu nechtějí vařit. Ti díky platformě ušetří nejméně 30 procent z původní ceny a podnikům se zas zvýší tržby. A především - zamezí se zbytečnému vyhazování pokrmů. Teď však své síly napnula k prodeji stokorunových poukázek, kterými mohou lidé dobrovolně přispět zmíněným skupinám a současně gastropodnikům pomáhají překlenout náročné období.
Dvojice mladých podnikatelů se při své snaze spojila hned s několika neziskovými organizacemi a nejčerstvěji také s logistickým startupem DoDo, který díky dobrovolníkům pomáhá věnované jídlo rozvážet.
Jen v posledních dnech se tak díky této iniciativě rozdalo a rozvezlo jídlo za více než 300 tisíc korun z dobrovolných darů.
nebát se přizpůsobit
Nesnězeno se tak stalo jedním z nejviditelnějších příkladů, jak rychle lze své podnikání přizpůsobit nečekaným okolnostem.
Vedle možnosti pomáhat se aplikace doslova ze dne na den změnila v ryze objednávkový systém. „Přemýšleli jsme, jestli můžeme nějakým způsobem restauracím pomoct. Zjistili jsme, že jsme pro ně platforma, kde můžou bezkontaktně prodávat, a tak jsme se rozhodli, že po dobu, kdy jsou restaurace zavřené, umožníme podnikům, aby u nás prodávaly se slevou i bez,“ popisuje Hanni, proč se rozhodli upustit od byznysového modelu založeného na provizích z každé prodané porce.
Původně se jejich podnikání opíralo o zkušenost s podobnou zahraniční aplikací a rozhodnutí pomoci českým restauracím omezit plýtvání. „Překvapivě nebylo těžké najít první podniky. Nejdřív jsme začali u malých bister a cukráren v Brně, kde náš projekt vznikl. Postupně se to pak nabalovalo,“ uvádí Hanni. Že jejich nápad může fungovat, naznačovala i obecně známá data. Například OSN odhaduje, že celá třetina potravin se ve světě vyhodí nebo znehodnotí. V EU je to na člověka až 115 kilogramů potravin za rok.
Jenže data o plýtvání v Česku donedávna úplně chyběla. Až iniciativa Zachraň jídlo spolu s Akademií věd, společností Median a Ústavem zemědělské ekonomiky přišla po provedeném šetření s odhadem, že segment jídelen a rychlého občerstvení vyprodukuje asi 27 tisíc tun odpadu a potravinových ztrát ročně.
Tedy z každého kilogramu uvařeného jídla asi 11 deka.
Boj o teplé jídlo
Už v roce 2018 tak politici přispěchali s novelou, která všem obchodům s rozlohou nad 400 m2 přikázala nabízet neprodané jídlo potravinovým bankám.
Průkopníkem se v tomto segmentu stal britský řetězec Tesco, který v posledních letech zveřejňuje report o plýtvání potravinami ve svých obchodech. Na základě nich tvrdí, že mezi lety 2018 a 2019 se mu ve střední Evropě podařilo snížit objem vyhozeného jídla až o čtvrtinu.
„Zachráněného jídla je mnohem více.
Museli jsme se přestěhovat do větších prostor, kde máme větší sklad. Museli jsme taky koupit nové auto a rozšířit personál,“ popisuje předseda Potravinové banky ve Zlínském kraji Michal Trčálek. Jen v roce 2018 tu podle výroční zprávy distribuovali 90 tun potravin v hodnotě skoro pět milionů korun. Ty následně putovaly k více než pěti tisícům lidí, zejména seniorům, matkám samoživitelkám či lidem bez domova.
Dosud však mohou potravinové banky přijímat jen tepelně nezpracované jídlo. Dále se tak hraje například o možnost darovat i vařené jídlo z restaurací. Tomu stojí v cestě především hygienické standardy, kdy se jídlo určené k výdeji musí po čtyřech hodinách vyhodit. „Chceme vymyslet nějakou logistiku, jak to jídlo ještě využít. V Itálii nebo v Maďarsku už to funguje,“ říká ředitelka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová s tím, že se dále chtějí zaměřit například na plýtvání ve státem provozovaných jídelnách včetně školních. Očekává v nich ještě větší plýtvání než v těch soukromých.
Prokletá sídliště
Nastavit zrcadlo české společnosti se snaží i vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří začali měřit potravinový odpad tamních domácností. První výsledky ukázaly, že nejvíc plýtvají obyvatelé sídlišť, ti průměrně vyhodí asi 33 kilogramů potravinového odpadu na člověka a rok. I na to však už existuje recept – aplikace Livali propojuje nadšené kuchaře a ty, kterým jídlo přebývá a nestihli by ho spotřebovat.
O autorovi| eliška halaštová, halastova@mf.cz
