České lesy se potýkají s mnohem větší hrozbou, než je sucho nebo kůrovcová kalamita. Za nárůstem podílu listnatých stromů jsou totiž často nebezpečné invazní druhy, jako americký dub červený nebo akát. Problém se týká i některých jehličnanů. Tvrdí to ochranářská společnost Česká krajina.
Zatímco s kůrovcem se podle České krajiny příroda dokáže vyrovnat, výsadba nepůvodních dřevin lesům škodí. Příkladem je dub červený, který byl na území Česka přivezen v 19. století jako okrasná dřevina. Lesníci ho však kvůli jeho rychlému růstu začali sázet. „Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme,“ uvedl Miroslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála je problémem, že tato hrozba není patrná z dat o českém lesnictví. „Paradoxně také invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích,“ upozornil. Organizace proto doporučuje zavést kromě jehličnanů a listnáčů třetí kategorii porostů: nepůvodní druhy.
Bezprecendentní ekologická katastrofa, hodnotí stav lesů náměstek
Mezi další nepůvodní listnaté dřeviny patří akát. „Dokáže zcela zničit lokality, které zaroste. Málokomu asi ujde, že v akátovém lese kromě akátu neroste téměř nic jiného. Vylučuje totiž do okolí jedy, které omezují růst jiných rostlin a navíc dokáže po svém pokácení vyprodukovat mnoho mladých stromků z kořenů i z pařezu. Akát je proto takřka nezničitelný,“ doplnil Jirků.
Nejde ale pouze o listnáče. V boji proti kůrovcové kalamitě jsou často pěstovány i nepůvodní jehličnany, například jedle douglaska. Podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR ji ale nelze považovat za náhradu domácího smrku.
„Kůrovec, který ničí douglasku v její americké domovině, do Evropy zatím nedorazil. Nedávno se však dostal do Číny. Vzhledem k množství dřeva, které se do Evropy dováží z Ameriky například jako palivo pro tepelné elektrárny, je jen otázka času, kdy se škůdci a nemoci dnes tolik populární douglasky objeví i u nás,“ upozornil.
Jak se změní Česko? Teplo jako na Jadranu a pořádné sucho, na citrony ale zapomeňte
Nepůvodní druhy jsou populární mezi lesníky právě proto, že v Česku zatím nemají přirozené nepřátele, navíc rychle rostou. Podle vědců ale mohou tyto dřeviny fungovat jako rezervoáry a šiřitelé nemocí a škůdců, které zasadí domácím dřevinám další ránu. Invazní druhy se navíc často šíří tam, kde je les oslabený. V kombinaci se suchem nebo kůrovcem mohou podle České krajiny určité oblasti lesů „dorazit“.
Podle odborníků se v Česku problému nebezpečných druhů věnuje menší pozornost než v jiných vyspělých zemích. I proto patří Česká republika k zemím s jejich největším počtem v rámci Evropské unie. „Odborná veřejnost sice na nebezpečí invazních rostlin upozorňuje již desítky let, nebyly však provedeny žádné kroky k systémovému řešení. Plantáže cizích dřevin, včetně invazních druhů, vznikají jako houby po dešti,“ uvedl Jirků.
Čtěte také:
