Opce je drahá, ale český trh ztratit nechceme, říká šéf RadioMobilu
Klaus Tebbe (46) Obchodní a ekonomické vzdělání ukončil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem v roce 1982. Několik let pracoval v agenturách pro výzkum trhu. Po dva roky byl ředitelem německé lokální televizní stanice. Později nastoupil do společnosti Detecon jako konzultant pro mobilní služby Deutsche Telekomu. Další tři roky byl ve funkci ředitele odpovědného za nejvýznamnější prodejní kanál společnosti T–Mobil, což je „mobilní dcera Deut–sche Telekomu. V roce 1994 se v T–Mobilu stal ředitelem pro mezinárodní obchodní rozvoj a podařilo se mu pro Deutsche Telekom získat několik mobilních licencí v Evropě a v Asii. V roce 1996 se to prostřednictvím konsorcia CMobil podařilo i v ČR. Od založení české akciové společnosti RadioMobil pracuje ve funkci generálního ředitele.
EURO: Nejste jen generálním ředitelem RadioMobilu, ale i neoficiálním zástupcem Deutsche Telekomu v ČR. V minulých týdnech musel právě Deutsche Telekom řešit dilema, zda za poměrně velmi vysokou cenu svůj podíl v RadioMobilu zvýšit a následně se ucházet i o České radiokomunikace, či z této mobilní firmy vycouvat a pokusit se získat větší Český Telecom. Proč se nakonec rozhodl pro RadioMobil? TEBBE: Deutsche Telekom, či spíše mezinárodní konsorcium CMobil, v němž Deutsche Telekom hraje vedoucí roli, chtěl od samého počátku získat majoritu v RadioMobilu. Nikdy jsme neusilovali o podíl v Českém Telecomu. Jde o nedorozumění, způsobené někdejším prohlášením mluvčího Deutsche Telekomu v Bonnu. Protože telekomunikačních subjektů s adjektivem „český v názvu existuje celá řada, došlo k záměně Českého Telecomu a Českých radiokomunikací. Deutsche Telekom měl ale vždy zájem o majoritu v Českých radiokomunikacích. Již dříve proběhla řada bilaterálních jednání s představiteli České republiky, například s ministrem Pavlem Mertlíkem, na nichž to bylo jasně řečeno. K uplatnění opce v RadioMobilu je třeba dodat, že cílem CMobilu, potažmo Deutsche Telekomu, je udržet si nynější vedoucí postavení ve firmě. CMobil, ač nyní drží jen 49 procent akcií RadioMobilu, má podle smlouvy z roku 1996 zajištěna čtyři křesla v představenstvu z celkem sedmi a také nominuje generálního ředitele. Pokud by k navýšení majetkového podílu nedošlo, platil by tento model pouze do dubna 2001. My však chceme, aby pokračoval i po tomto datu. EURO: Deutsche Telekom tedy nikdy v minulosti o Český Telecom neusiloval? TEBBE: Veškerý zájem skončil v roce 1995, kdy se mu nepodařilo získat pozici strategického partnera v bývalém SPT Telecom. Opakuji, že nynější spekulace o účasti v druhé fázi privatizace Českého Telecom byly způsobeny nedorozuměním, chybou jediného člověka z bonnského oddělení public relations, který toho má příliš mnoho na starosti. Nemělo by totiž smysl kupovat si dvě vzájemně soupeřící společnosti. Ani by to nezapadalo do strategie Deutsche Telekomu v jednotlivých státech kolem České republiky. Všimněte si, že vždy působí ve firmách, které jsou na trhu dynamickými hráči, dravci, konkurující monopolnímu provozovateli. Například Max Mobil v Rakousku je všeobecně znám jako operátor, který neustále přichází s novými produkty, s inovacemi. Na tom si založil svou image. Stejně tak se můžeme podívat na firmu Polska Telefonia Cyfrowa – polského operátora provozujícího síť ERA GSM, v němž Deutsche Telekom navýšil svůj podíl. Protože sám Deutsche Telekom má nepříliš pozitivní zkušenosti s monopolem na domácím německém trhu, je si dobře vědom všech problémů, který takovýto subjekt má. Právě z těchto důvodů se chce na nových trzích zajímat jen o ty, kteří neprovádějí rekonstrukci stávajících provozovatelů, ale zakládají zcela nové firmy. EURO: Trochu paradoxní je, že polostátní firma Deutsche Telekom se účastní české privatizace. V jakém stadiu je jeho odstátnění? TEBBE: Naprosto pregnantně je to popsáno ve výroční zprávě Deutsche Telekomu. Nechtěl bych se dopustit nějakého omylu při vyčíslení podílů jednotlivých akcionářů. Co je teď, nemusí platit zítra. Pravdou je, že jen menší procento vlastní privátní investoři. EURO: Bylo by správné, aby si český či německý stát ponechaly majetkové podíly v největších telekomunikačních firmách? Vidíte nějaké důvody, proč neprivatizovat? TEBBE: Neexistuje žádný takový důvod. Je naprosto evidentní, že o úspěchu či neúspěchu jednotlivých telekomunikačních firem rozhoduje, jak rychle se dostanou do soukromých rukou. Je možno si to ověřit na britském či americkém trhu, kde k privatizaci došlo nejdříve a nyní tam mají jedny z nejsilnějších telekomunikačních operátorů. Čím rychleji privatizace proběhne, tím lépe. EURO: Deutsche Telekom nedávno vyhrál soutěž o pražský Pragonet. Nyní projevil určitý zájem i o společnost Aliatel, alespoň to říkají představitelé Aliatelu. Co je vlastně vaším cílem na českém trhu? Chcete nyní akvizicemi získat páteřní optické sítě? TEBBE: Především mi dělá trochu problém soustředit se na otázky, které se týkají čistě Deutsche Telekomu. Nejsem jeho oficiálním reprezentantem. Mohu mluvit jako generální ředitel RadioMobilu a zástupce mezinárodního konsorcia CMobil. Objevuje se velmi mnoho spekulací a neověřených informací. Deutsche Telekom například se stoprocentní pravděpodobností nemá zájem o Aliatel. Je sice pravda, že byla vedena určitá jednání mezi zástupci Aliatelu a Deutsche Telekomu, ale podobná byla vedena i s firmami Cesnet, GiTy, GTS… V tomto odvětví nezbývá nic jiného, než se s lidmi z ostatních firem setkávat. Stejně tak se uskutečnily stovky různých jednání s reprezentanty Českých drah či Českého Telecomu, ale vesměs to byla jednání, jejichž cílem bylo získat určitý přehled o trhu. Čeští novináři vytvářejí dojem, že Deutsche Telekom tu běhá s otevřenými kapsami naditými penězi a koupí vše, co vidí. Do ČR vstoupila řada investorů a koupila již zavedené firmy s vybudovanou infrastrukturou – TeleDanmark, KPN, Swisscom. Existuje však velmi málo investorů na telekomunikačním poli, kteří vybudovali na zelené louce zcela nové firmy, začínající bez zaměstnanců, bez kanceláří. Vlastně se to úspěšně podařilo jen evropským investorům v RadioMobilu a americkým v EuroTelu. Abych byl upřímný, zdá se mi, že třeba Contactel či Český Mobil zatím hovoří hlavně o své budoucnosti. Je před nimi ještě velmi dlouhá cesta, aby slova a velké plány proměnily ve hmatatelné výsledky. Jediná skutečná rozhodnutí Deutsche Telekomu o investicích v České republice se týkají získání majoritního podílu v RadioMobilu, tendru na Pragonet a záměru účastnit se privatizace Českých radiokomunikací. EURO: Proč právě tyto firmy? TEBBE: České radiokomunikace se soustředily na budování infrastruktury především mimo Prahu. Spolu s Pragonetem, který má optickou síť v hlavním městě, to dává vhodnou kombinaci. RadioMobilu to může přinést zajímavou hodnotu do jeho páteřní sítě a zajímavou uživatelskou základnu. EURO: Zůstane konsorcium CMobil zachováno v současné podobě? TEBBE: Nepočítá se s tím, že by se mělo měnit. EURO: Cenu za opci v RadioMobilu – 765 milionů amerických dolarů – zaplatí členové konsorcia CMobil ve stejném poměru, v jakém se na konsorciu majetkově podílejí? TEBBE: Ještě o tom nebylo rozhodnuto. Existuje celá řada možností, jak dát částku dohromady. Členové se mohou domluvit na úvěru od některé z bank, stejně tak může být využito akcionářského úvěru. EURO: Je pravda, že vznikl určitý spor o akceptování nabídky na odkoupení opce mezi Deutsche Telekomem, který drží zhruba 85 procent CMobilu, a italským Telecomem, vlastnícím dvanáct procent? TEBBE: Ne, nic takového se nestalo. Na setkání akcionářů CMobilu proběhlo hlasování a kromě jediného malého českého akcionáře, který se zdržel hlasování, byli všichni ostatní pro. EURO: Z českých akcionářů se mohlo jednat o Spořitelní kapitálovou společnost, Telekomunikační montáže Praha, či o PVT. Kdo z nich to byl? TEBBE: Nepřísluší mi někoho jmenovat. EURO: V době, kdy se o výši ceny za opci začalo diskutovat, považoval CMobil 700 milionů USD za přemrštěnou cenu, za únosné označil 500 milionů USD. Nakonec ale souhlasil i se 765 miliony USD. Proč „přemrštěnou nabídku Českých radiokomunikací nakonec přijal? TEBBE: Nadále si myslíme, že konečná cena je opravdu neúměrně vysoká. CMobil požádal o expertizu řadu analytiků a investičních bankéřů a jejich doporučení se vždy pohybovala někde mezi 300 až 500 miliony amerických dolarů. Pravdou je, že i druhá strana, která nabídku předložila, podle našich informací po celou dobu, kdy jsme ji zvažovali, byla velmi napjatá, zda budeme ochotni tolik peněz zaplatit. Finální rozhodnutí se uskutečnilo pouze na základě našeho strategického záměru – investovalo se totiž tolik peněz, času, energie a know–how, že jsme nechtěli RadioMobil opustit, nechat se vyplatit. Chtěli jsme v tomto byznysu pokračovat. Rozhodnutí bylo ovlivněno právě dlouhodobou vizí Deutsche Telekomu, která není ohraničena nějakými pěti lety. Týká se investic v celém regionu střední Evropy – v Rakousku, Polsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Rusku. Z regionálního hlediska je nesmyslné ztratit Českou republiku. EURO: Vyjádřili jste úmysl získat i České radiokomunikace. Bude se o ně zajímat přímo Deutsche Telekom či opět konsorcium CMobil? TEBBE: V úvahu přicházejí obě varianty. EURO: Může relativně vysoká cena za opci v RadioMobilu ovlivnit cenu, kterou nabídnete v soutěži o radiokomunikace? TEBBE: Nedokáži to takto od stolu posoudit. Vím ale jistě, že uplatnění konceptu, s nímž přišel Deutsche Telekom
- tedy nejdříve vyřešit RadioMobil a teprve poté České radiokomunikace, bude pro český stát výhodnější. Dostane zaplaceno dvakrát a celkově mnohem víc, než kdyby byla akceptována původní nabídka společnosti TeleDanmark, v níž se počítalo s opačným postupem – nejdříve s prodejem radiokomunikací dánské firmě a teprve poté by přišla na řadu opce v RadioMobilu.
EURO: Dovedete si čistě teoreticky představit, že by Deutsche Telekom ovládl RadioMobil a váš rival, TeleDanmark, by získal České radiokomunikace? TEBBE: Obě telekomunikační firmy jsou velmi provázány a bylo by nutné řešit velké množství citlivých problémů. RadioMobil například od radiokomunikací řadu věcí nakupuje, museli by tedy být revidovány podmínky těchto nákupů, pronájmu infrastruktury. Pochopitelně by záleželo i na tom, jakou bychom ze strany Českých radiokomunikací, jako spoluvlastníka RadioMobilu, získali podporu pro svou práci. EURO: Proslýchá se, že kdyby boj o České radiokomunikace vyhrál Deutsche Telekom, je možné, že by TeleDanmark jako určitou formu vypořádání za nynější pětinový podíl v radiokomunikacích získal celou dceřinou společnost Contactel. Jaký je váš názor na tuto variantu? TEBBE: Takové řešení si dovedu představit jen velmi těžko, protože existují i velmi úzké vazby mezi radiokomunikacemi a Contactelem. Nejsem si vědom jakýchkoliv rozhodnutí či vyjádření, která by mohla vést k takovéto úvaze. Ani nevím o žádných kontaktech s TeleDanmarkem ohledně situace v ČR. EURO: RadioMobil je stále vnímán jako dvojka na mobilním trhu. Kdy předstihne EuroTel v celkovém počtu aktivací a kdy se mu podaří dotáhnout jej i ve výši tržeb a zisku? TEBBE: Již delší dobu jsme vedoucím operátorem na českém trhu v celkovém přírůstku nových aktivací. To, že je EuroTel považován za jedničku na trhu, je spíš otázkou proklamací jeho oddělení public relations. Sám EuroTel to o sobě říká a tato informace se pak šíří dál. Když se ale podíváte na vývoj od léta 1997, kdy jsme začali být schopni konkurovat v kvalitě pokrytí, tak jsme vždy aktivovali více nových zákazníků než EuroTel. Nynější postavení EuroTelu je dáno jeho předchozím pěti či šestiletým monopolem. Je třeba brát také na zřetel, že když EuroTel informuje o počtu zákazníků či o počtu základnových stanic a buněk, dává dohromady dvě své sítě – analogovou NMT i digitální GSM. Nikdy neudělal rozdělení, které by bylo fér. Po zkušenostech, které máme s EuroTelem a jeho prohlášeními, je pro nás dosti obtížné posoudit, kolik má skutečně zákazníků. Je těžké odhadnout, zda si do své zákaznické základny počítá pouze „aktivované zákazníky, anebo i „Go sady vyexpedované ze skladů do sítě dealerů. To jsou potom úplně jiná čísla. EURO: Co se tržeb a zisku týče, jsou ale čísla porovnatelná. V tomto směru značně zaostáváte. Je to historicky dané, či to lze nějak změnit? TEBBE: Abychom to změnili, museli bychom nejdříve zhruba o dvacet procent zvýšit ceny. Když se podíváte například na naše tarify pro předplacené karty Twist, tak volání na pevnou síť stojí 9,90 za minutu, kdežto u EuroTelu je to 15,50 Kč. Naše mezinárodní hovory jsou o třicet až padesát procent levnější než u EuroTelu, totéž se týká i příchozích roamingových hovorů. To vše dohromady dává významnou částku, která jde do kapsy EuroTelu. Stejně tak jsou vyšší i jeho aktivační poplatky a mají celou řadu paušálních poplatků. Celková bilance je také ovlivněna našimi vysokými investičními náklady a celou řadou nadstandardních služeb, které EuroTel ve své síti neposkytuje. Naším prvotním cílem totiž není jít za profitem, mít krátkodobou profitabilitu, ale mít na českém trhu strategickou dlouhodobou vizi, jít spíše za spokojeným a loajálním zákazníkem.
